Hampl k protestu chvilkařů: Ruský motiv jim skvěle funguje. Se skutečným Ruskem nemá nic společného

V sobotu by se mělo konat protivládní shromáždění spolku Milion chvilek na pražské Letné. Názor na spolek rozděluje českou společnost, ukázal průzkum společnosti Median. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí jsou podplacení, voliči opozičních stran naopak spolek podporují. Jaký máte názor na Chvilkaře?

Můj názor není nijak zajímavý. Jsem voličem vládních stran, tím je dán i pohled na Milion chvilek. Nicméně upozorňuji, že výzkumy zkreslují. Drtivá většina veřejnosti se o aktivity Milionu chvilek absolutně nezajímá. Lidem je lhostejné, jestli mají na demonstraci 20 tisíc lidí nebo 200 tisíc lidí. Z hlediska velikosti státu a počtu voličů to nemá žádný význam. Když už se lidí zeptáte, dokážou vyjádřit nějaký názor, podobně jako dokážou vyjádřit názor na vesmírný program Elona Muska. Ale to neznamená, že je to zajímá.

Demonstranti v sobotu přijdou vyjádřit nesouhlas s kroky vlády, která prý jedná ve prospěch Ruska. Doslova se opakuje předvolební kampaň pětikoalice, kdy Fiala strašil ruskými tanky. Proč najednou znovu vytáhli ruskou hrozbu?

V rámci jejich úzkého publika ruský motiv skvěle funguje. Mozky těch lidí jsou vycvičeny, že na něj mají reagovat, tak reagují. Se skutečným Ruskem to nemá nic společného a skutečné Rusko ani nikoho z těch lidí nezajímá. Jde jim o vzájemnou sounáležitost a heslo „Rusko“ tu sounáležitost aktivuje.

Opozice aktivně řeší návrh zákona o neziskových organizacích a jeho spoluautorku Natalii Vachatovou, jejíž odvolání je dokonce jedním z požadavků sobotní demonstrace Chvilkařů. Jak tuto situaci vnímáte? Proč návrh zákona vyvolal tak bouřlivou reakci?

Všimněte si, že to funguje obráceně. Milionchvilkaři organizují demonstrace v pravidelných intervalech a témata volí podle toho, co se zrovna stane ve dvou týdnech před demonstrací. Je tedy čistě náhodné, že jsou právě tato témata. Mohly by tam být desítky jiných. Těm lidem je to jedno. Prostě chtějí vyjádřit určitý emotivní stav.

Andrej Babiš minule couvl pod tlakem a odmítl - i navzdory předvolebním slibům - zrušit muniční iniciativu nebo paragraf o činnosti pro cizí moc. Je podle Vás pravděpodobné, že podlehne tlaku i tentokrát a zřekne se zákona o neziskových organizacích?

Ten zákon je bezvýznamný. Činnost zahraničních agentských uskupení nijak nekomplikuje. Celé je to jen stínové divadlo z obou stran. Zajímavější by bylo, kdyby chtěl pan premiér proti těm organizacím skutečně zasáhnout a ukončit jejich činnost na území ČR. Ale nevím, že by měl takový záměr.

Příští týden uplyne sto dní nové vládě Andreje Babiše. Co se podle Vás vládě za tyto dny podařilo a co naopak nepodařilo?

Zdá se mi, že si zatím počíná přesně tak, jak to voliči vládních stran očekávali. Nedochází k žádné revoluční transformaci, ale drobné pozitivní změny jsou ve většině oblastí – od drobného podnikání přes energetiku až k tomu, že jsme přestali financovat ukrajinskou válku a že byly zastaveny zcela iracionální nákupy zbraní, které nepotřebujeme.

A co se nepodařilo? Andrej Babiš zatím neprojevuje dostatečné odhodlání skutečně převzít moc a skutečně prosadit svou vůli. Bez toho ale brzy narazí na limity, protože protistrana mu nedovolí spoustu věcí uskutečnit. A nad některými věcmi zůstává rozum stát. Jak je třeba možné, že dosud nejsou voláni k odpovědnosti ti, kteří proti němu vedli politický proces? Velkorysost je dobrá v osobním životě, ale v politickém boji je na závadu.

Děkujeme za rozhovor!