„Rizika se bohužel zvyšují. Všichni si to uvědomují,” řekl diplomat.
Prodloužení linie styku mezi Ruskem a NATO o 1 200 kilometrů po vstupu Finska do vojenské aliance podle jeho mínění „vícenásobně zvyšuje rizika střetu“.
Jako nejvýraznější příklad uvedl situaci v baltském regionu, který byl společným úsilím NATO přeměněn z klidné oblasti na „zónu vojenského soupeření“.
Rusko všemožně usilovalo o normalizaci situace v Baltském moři, žádný jeho návrh však nebyl projednán Severoatlantickou aliancí, řekl Gruško.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dříve prohlásil, že rozšíření NATO nutí Moskvu, aby podnikala protiopatření na zajištění vlastní bezpečnosti jak z taktického, tak strategického hlediska.
Rusko hodlá pozorně sledovat události ve Finsku po jeho vstupu do vojenského paktu a na tomto základě podnikne příslušná opatření.
Prezidentův mluvčí zdůraznil, že vstup Helsinek do NATO ovlivní povahu dvoustranných vztahů, protože Severoatlantická aliance je struktura nepřátelská vůči Moskvě.