„Dal jsem jasně najevo, že nebudeme váhat ani minutu. Maďaři nebudou platit za finanční a ekonomické důsledky tohoto špatného rozhodnutí. Ať zaplatí ti, kteří toto rozhodnutí učinili. Pokud tedy taková situace nastane například v zemědělství, kdy budeme muset chránit zájmy maďarských farmářů, pak Maďarsko zatáhne ruční brzdu, o tom by nemělo být pochyb,“ řekl politik.
Pokud se podle něj chtějí prezident Francie, německá kancléřka a dalších 24 lídrů EU ubírat touto cestou, pak „Maďarsko má možnost upozornit je na to, že jde o špatné rozhodnutí,“ a Budapešť se nebude podílet na jeho důsledcích a platbách.
Za příklady chybných rozhodnutí označil Orbán migrační politiku unie a zavedení protiruských sankcí.
O den dříve se lídři zemí EU rozhodli zahájit jednání o členství Ukrajiny. Zdroj z Bruselu uvedl, že maďarský premiér „dočasně opustil jednací místnost“, kde se hlasovalo.
Sám Orbán později řekl, že Maďarsko svůj postoj nezměnilo a nebude sdílet s ostatními zeměmi „toto špatné rozhodnutí“. Budapešť podle jeho názoru teď nic neztrácí a v budoucnu bude moci proces přijímání Ukrajiny zastavit ještě 75krát.
Jak již dříve maďarský premiér připomněl, sama Evropská komise již 8. listopadu přiznala, že Ukrajina nesplnila tři podmínky pro zahájení jednání o členství.
Status kandidátské země sám o sobě, stejně jako zahájení jednání, nemusí nutně znamenat, že země vstoupí do Evropské unie. Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999, Severní Makedonie od roku 2005, Černá Hora od roku 2010 a Srbsko od roku 2012. Chorvatsko bylo poslední zemí, která vstoupila do EU v roce 2013, proces trval deset let.