Spectator píše, že v roce 2016 činil počet migrantů rekordních 180 tisíc. Pak ale prudce klesl, v roce 2019 činil pouhých asi 15 tisíc. To vše díky nigerské vládě, konkrétně Mohamedu Bazoumovi, který začal uplatňovat nový zákon proti migrantům a obchodu s lidmi.
Neobešlo se ale bez obvinění. Spectator píše, že někteří měli za to, že ne všechny peníze EU jdou na boj s nelegální migrací, ale také do kapes úředníků. Dalším zdrojem nespokojenosti lidí bylo, že migrace v Nigeru, zvlášť v Agadezu, je velký byznys, po jehož likvidaci přišli mnozí obyvatelé o práci a upadli do nouze.
Tak nebo jinak udělal tento zákon Bazouma populárním v EU a umožnil jeho vítězství v prezidentských volbách v roku 2021, píše Spectator. Mnozí nigerští občané byli ale jeho vítězstvím pobouřeni, podle dat BBC již tenkrát začaly pouliční protesty, lidé tvrdili, že Bazoum zvítězil podvodem.
Na postu prezidenta pokračoval Bazoum v tvrdém kurzu vůči nelegální migraci podporovaném EU. Proto není divu, že po jeho svržení vznikly v Evropě velké obavy ohledně počtu migrantů. Spectator tvrdí, že jako první pocítí na sobě následky nepokojů v Nigeru právě Evropa, kterou obyvatelé Nigeru obvinili z toho, že „udělala z Agadezu svoji jižní hranici.” Po svržení Bazouma přestala existovat také tato hranice, což si Afričané výborně uvědomují.