„Tonoucí se stébla chytá.“ Zlínský z SPD o snaze EU zvrátit výsledek voleb v Česku

Pane poslanče, podle médií byl před nadcházejícími parlamentními volbami aktivován tzv. Rapid Response System, který je založen na evropském Digital Service Act. Co si o tomto kroku myslíte?

Vidím v tom poslední zoufalou snahu, jak zvrátit výsledek následujících parlamentních voleb v ČR. Naše současné vládnoucí politické síly, které otevřeně či skrytě adorují a podporují současné sebedestrukční počínání řídících orgánů EU, se pokouší zahrát takzvanou rumunskou kartou, která se mimořádně osvědčila v letošních prezidentských volbách v Rumunsku, kde nakonec zvítězil člověk zcela oddaný „hodnotám“ EU. A jedním ze základních kamenů byla právě aktivace a aplikace RRS (Rapid Response Systemu) založeném na bázi DSA (Digital Service Act), který umožnil usměrňovat a moderovat tok informací poskytovaných prostřednictvím velkých online platforem a vyhledávačů.

Dle dostupných informací (investigativní novinář Stephan Lucon) jsou základním řídícím prvkem celého systému nahlašovatelé závadného obsahu s mimořádnými pravomocemi. Výběr nahlašovatelů má být v plné kompetenci Evropské komise, bez toho, aby do toho mohly vstupovat státní odpovědné orgány. Po nahlášení „závadného“ obsahu jsou potom povinny digitální platformy přistoupit k opatřením, které zamezí šíření „závadného“ obsahu pod hrozbou velkých finančních sankcí. Můžeme si jenom domýšlet, jaká opatření to mohou být: od vymazání a zablokování celých profilů až po mimořádně zákeřný shadow ban (tichý zákaz), kdy dosah „nevhodných“ příspěvků je algoritmy významně omezován, aniž by o tom postižená osoba věděla. A to vše se děje za situace, kdy celým legislativním procesem schvalování Parlamentem ČR zatím neprošel zákon o digitální ekonomice, který má implementovat DSA do naší legislativy.

Nakolik je daný systém transparentní?

Již z odpovědi na první otázku je patrné, že transparentností se DSA ohání jenom v líbivých prohlášeních ve svých textech, ale ve skutečnosti je vše zahaleno pekelnou temnotou. O aktivaci RRS v ČR naše veřejnost vůbec nebyla informována. Musel to odhalit zahraniční investigativní novinář (Stephen Lucon). Oznamovatele (neboli digitální udavače) nominuje Evropská komise dle svých názorových a politických priorit z oddaných neziskovaných organizací a factcheckerů.

Není známo, až na výjimky (Demagog. cz), kdo tito oznamovatelé jsou, aby se ochránila jejich identita. Není přesně známo, jakým způsobem a kým jsou tito oznamovatelé financování. Kdo tedy kontroluje kontrolora (oznamovatele)? Jak se dotyčná osoba dozví, že byla postižena RRS, pokud opatření probíhají skrytě? Kde jsou veřejně přístupné seznamy nahlášených případů s popisem omezujícího nebo restriktivního zásahu? Nepochybuji o tom, že vše bude nakonec řízeno a prováděno prostřednictvím algoritmů umělé inteligence, které samy o sobě jsou netransparentní. Já sám osobně se potýkám na svém poslaneckém Facebooku s trvalým odmítáním žádosti zadání placené reklamy na své příspěvky, aniž by mně byl oznámen jakýkoli srozumitelný důvod.

Může být tento nástroj v rozporu s demokratickými principy a volebním právem? Je podle Vás snadno zneužitelný ve prospěch jistých politických zájmů?

Celý tento systém byl dle mého názoru zkonstruován právě proto, aby skrytě ovlivňoval volební proces v členských zemích tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro volební vítězství těch správných a „pokrokových“ politických sil, které zastupuje současné vedení orgánů EU. Tyto síly ovládají více či méně všechna media „hlavního“ proudu, ale ztratily kontrolu nad děním na sociálních sítích.

Proto zavádějí a prosazují DSA a hlavně RRS jako „dočasné“ protidemokratické opatření, které má bránit svobodnému šíření informací. Pokud se bude i dále pokračovat tímto směrem, tak se otevírá Pandořina skříňka vzniku digitální totality trvalého dohledu, který bude dohlížet na to, aby byly šířeny pouze správné a nezávadné názory občanů podle not představitelů Evropské komise.

Proč podle Vás Česká republika přistoupila k využití tohoto evropského „systému kontroly“ právě nyní?

Odpověď vyplývá z předchozího textu. Tonoucí se stébla chytá. Ale nemyslím si, že žijeme v Rumunsku. Každý stát je specifický, a co jim vyšlo v jednom případě, nemusí vyjít znovu. Nicméně popsané prosazované tendence jsou mimořádně nebezpečné a mohou předznamenávat vznik nové formy řízení společnosti v digitálním světě, kdy nebudou mít jednotlivci, a také naše státní orgány moc nad zveřejňováním a zpracováním informací, které produkujeme nebo se nás bytostně dotýkají. Z toho důvodu je velmi důležité, aby této problematice věnovaly vlastenecko-konzervativní politické síly mimořádnou pozornost a pracovaly na protiopatřeních, které tyto tendence budou eliminovat.

Děkujeme za rozhovor!