Překvapila Vás taková pozornost českých médií k Vašemu článku?
Ano, jsem poněkud překvapen, protože neobsahoval nic jiného než hodnocení voleb pro ruského čtenáře. A já sám nemám s ruskou vládou nic společného, nezastávám žádné správní funkce. V Česku ale dlouhodobě panuje názor, že každý člověk, který se občas objeví v ruské televizi, vyjadřuje názor Ruska jako státu. To absolutně není pravda, ale tady je těžké změnit názor Čechů.
O čem podle Vás taková reakce na hodnocení ruského politologa svědčí?
Že vládnoucí koalice a s ní sympatizující média těžce nesou volební porážku a snaží se ji vysvětlit „ruským vměšováním“. Když je ale do této role vybrán politolog bez jakékoli administrativní váhy, působí to směšně. Přesto mi pozornost lichotí.
Strany SPD, Trikolóra a KSČM jste označil za „loajální k Rusku”. Jaký význam jste do těchto slov vložil?
Staví se proti podpoře Ukrajiny a proti zběsilému protiruskému kurzu Evropské unie a NATO. Ale „relativně loajální k Rusku” a „proruský” jsou různé věci. Jedná se o pročeské, nikoliv proruské strany.
Existuje šance, že takových stran bude více?
Myslím, že ne, protože rusofilů a radikálních „ukroskeptiků” není v Česku tolik a na několik více či méně velkých stran jich prostě není dost. Jiná věc je, že i mezi těmi, kteří nemají k Rusku vřelý vztah, roste nespokojenost s rusofobní linií Fialovy vlády a její politikou myslet více na Ukrajinu než na Českou republiku. I pro takové voliče však již existují strany.
A co samotný postoj proti podpoře Ukrajiny a zběsilému protiruskému kurzu? Může se stát v Česku mainstreamem?
Asi ano. Proti bezohledné podpoře ano. Ale v tak ostré verzi, jak jste naznačili, nepřevažuje ani na Slovensku, které je k Rusku loajálnější.
Děkujeme za komentář!