Nová vláda si posvítí na neziskovky. Češi by měli vědět, kdo ovlivňuje politiku státu, říká Doležal
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě plánují zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 let. Proč tento krok považujete za důležitý? Někteří kritici tohoto opatření varují, že to může přispět k většímu zadlužení státu vzhledem k postupnému růstu počtu důchodců a stárnutí populace. Co si o tomto argumentu myslíte?
Tento argument není relevantní.
Naopak – arbitrární zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu je neetické a kontraproduktivní, vzhledem k tomu, že průměrný věk tzv. dožití ve zdraví se v ČR dlouhodobě pohybuje okolo 62 let, což je výrazně pod evropským průměrem, a tak desítky tisíc lidí v tomto věku jsou velice často v pracovní neschopnosti, anebo žádají o předčasný či invalidní důchod.
Se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu by tudíž rostl i počet lidí, kteří by reálně nepracovali, ale čerpali by nejrůznější pojistné či nepojistné sociální dávky, které by zatěžovaly výdajovou stranu státního rozpočtu zřejmě ještě mnohem více než by činila hypotetická úspora na výdajích na starovní důchody.
A naopak – pokud bude nárok na odchod do důchodu opět vznikat v 65 letech, mnoho lidí, kteří budou zdravotně fit, ještě dobrovolně setrvá v zaměstnání a posílí tak příjmy státního rozpočtu – za předpokladu, že jim budou rapidně sníženy daňové a sociální odvody, což je dlouhodobá strategie SPD.
Koalice se zavázala ke zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média. Ta přitom mají zůstat nezávislá. Jak tento krok ovlivní provoz a kvalitu veřejnoprávního zpravodajství? Od kdy to může rámcově začít platit?
Tento krok povede ke snížení daňového zatížení českých občanů a firem, což je vždy pozitivní. Markantní to bude zejména v případě firem, vůči kterým dosluhující Fialova vláda prosadila drakonické opatření spočívající ve skokovém zvýšení tzv. koncesionářských poplatků dle počtu zaměstnanců. Těm se tedy značně uleví a je to tak dobře.
Následně by mělo dojít i k racionalizaci hospodaření veřejnoprávních médií, protože budou zákonem podřízena dohledu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Přičemž tyto kontroly mohou odhalit problémová místa v jejich provozu
a nákladech.
Na kvalitu veřejnoprávního zpravodajství nebude mít toto opatření negativní vliv.
Standardní legislativní proces trvá zhruba jeden rok, takže je pravděpodobné, že tyto změny by mohly začít platit nejpozději od roku 2027.
Jedním z důležitých bodů pro koalici je zrušení nového evropského migračního paktu. Jak Česká republika obhájí tento krok v Evropské komisi? Vidíte zde nějakou možnost, že ČR dostane výjimku z finanční kompenzace díky svému maximálnímu angažování v přijetí ukrajinských uprchlíků?
Aplikace Migračního paktu EU by pro Českou republiku a její občany znamenala zásadní bezpečnostní riziko, které si nesmíme dovolit podstupovat. Je tedy namístě snažit se se středoevropskými spojenci o výjimku z tohoto nařízení EU, popř. o jeho zrušení.
Pokud se to v dohledné době nepodaří, což je pravděpodobné, je jedinou možnou variantou, že - podobně jako Poláci, Slováci a Maďaři - odmítneme Migrační pakt EU, který má platit od roku 2026, aplikovat a naplňovat.
V programovém prohlášení je slib nezvyšovat daně. Vláda Petra Fialy to slibovala také, ale nakonec je zvýšila. Kde je záruka, že k tomu nová vláda nepřistoupí, například kvůli růstu výdajů na obranu? S jakým růstem výdajů na obranu nová vláda počítá?
Zárukou nezvyšování daní je pevný postoj všech tří stran vznikající vládní koalici a jasná shoda na tomto tématu. A také úcta k voličům.
V programovém prohlášení vznikající vlády nejsou - velmi správně a prozíravě – uvedena žádní konkrétní čísla a procenta hrubého domácího produktu v souvislosti s výdaji na obranu i za cenu enormního růstu státního dluhu a výdajů na dluhovou službu. Lepší je opačný postup – definovat priority v oblasti naší obrany a přizpůsobit je rozpočtové realitě.
V oblasti financí a hospodaření státu chce nová koalice prosadit transparentnost financování neziskových organizací pomocí veřejného registru. Týká se to obzvlášť financování ze zahraničí. Co motivovalo strany tento bod zařadit do svého programu?
Důvodem je stále rostoucí vliv tzv. neziskových organizací s politickou agendou na volební výsledky a chod státu. A tento rostoucí vliv je jednoznačně spojený s rostoucím objemem financování těchto organzací, ať už jde o peníze
ze zahraničí, z různých fondů EU nebo z domácích dotací.
Důsledkem ja pak stav, kdy tyto nevolené organizace mají na podobu domácí
a zahraniční politiky českého státu mnohdy silnější vliv než volení reprezentanti a vládní a parlamentní politické strany či hnutí.
Proto je tak zásadně důležitá společná vůle stran vznikající vládní koalice úplně zastavit financování aktivistických politických neziskovek ze veřejných rozpočtů a rovněž i dohoda na zavedení veřejného registru těchto organizací a jejich finančního profilu a zdrojů jejich financování.
Čeští občané by měli vědět, kdo ovlivňuje politiku jejich státu a kým je za to placen.
Děkujeme za rozhovor!
