„(Vyslechnutá minulý týden - pozn. red.) prohlášení odhalují skutečný cíl Ukrajiny a jejích příznivců – zatáhnout tento soud do projednání případu, který je mimo jeho jurisdikci. Rozhovorem o těchto otázkách, kterých se tato žaloba netýká, se zcela vyhnuli projednávání některých aspektů a v jiných tématech soud aktivně uváděli v omyl,“ řekla během soudního jednání.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes zahájil slyšení o žalobě Kyjeva vůči Moskvě z února 2022 za porušení úmluvy o genocidě kvůli speciální vojenské operaci na Ukrajině. Tento blok soudního jednání se zaměřuje na předběžné námitky vznesené Ruskem a potrvá do 27. září.
Během jednání 20. září u soudu vystoupilo více než 30 západních zemí, z nichž všechny trvaly na tom, že soud OSN má pravomoce k projednávání tohoto případu.
26. února 2022, po zahájení speciální vojenské operace, podala Ukrajina žalobu na Rusko k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Řízení se týká Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že žaloba je založena na „zvrácené logice“, a zdůraznil, že Západ zneužívá normy mezinárodního soudnictví.
Ukrajinská strana ve svém prohlášení požádala soud o nařízení dočasných opatření. V usnesení ze dne 16. března 2022 soud vyzval Rusko, aby okamžitě pozastavilo svou vojenskou operaci na ukrajinském území, zajistilo, aby všechny ozbrojené formace, organizace a jednotlivci pod kontrolou Moskvy neprováděli žádné kroky k usnadnění speciální operace, a také vyzval obě strany, aby se zdržely jakéhokoli jednání, které by mohlo spor zhoršit nebo ztížit jeho vyřešení.
Dne 3. října 2022 Rusko vzneslo předběžné námitky proti příslušnosti soudu a přípustnosti žaloby, a proto bylo řízení ve věci samé přerušeno.
V červnu 2023 povolil Mezinárodní soudní dvůr více než 30 státům, aby se připojily k žalobě Ukrajiny proti Moskvě.