Válka s Íránem hned tak neskončí, budeme ještě rádi za to, aby do EU nějaká ropa a plyn z RF tekly

Slovensko s Maďarskem postaví nový přeshraniční produktovod spojující dvě rafinerie. Potrubí bude dlouhé 127 kilometrů a přepraví až 1,5 milionu tun převážně benzínu a nafty. Jak tento plán hodnotíte?

Hodnotím to velmi kladně. Za prvé obě země si zvýší svou energetickou bezpečnost, tzn. pokud bude jedna z těchto zemí v nouzi v oblasti pohonných hmot, můžou si vzájemně pomoci. Je to logická reakce na to, co se teď kolem nás děje. Je to teď vidět na Slovensku, rafinerie Slovnaft má výborné dlouhodobé ceny na ropu z Ruska, a proto je u nich nafta o několik korun na litru levnější než u nás nebo v Polsku. No a co se stalo: Poláci, hlavně řidiči kamionů, vykoupili naftu z pump na severu Slovenska a vláda Roberta Fica to teď musí řešit. Kapacita tohoto propojení není velká a bude pokrývat cca 10 % celkové roční spotřeby, je to spíše taková pojistka, aby ani jedna z obou zemí v případě dlouhodobějšího výpadku dodávek ropy nezůstala na suchu.

Myslím si, že si ještě plně neuvědomujeme, jaké důsledky bude mít válka Izraele a USA proti Íránu. Až zemím v Evropě dojdou strategické zásoby ropy a pohonných hmot, začne na trhu ta správná mela, kdo a kde co koupí. Důležité je, aby Írán nechal proplouvat tankery přes Hormuzský průliv hlavně do Asie a snížily se tím obavy na trhu s energiemi, které ženou ceny do výšin, které zde byly naposledy na začátku války na Ukrajině. Zde bych rád upozornil, že se domnívám, že růstu cen plynu a ropy ještě není konec.

Evropská unie slíbila, že Ukrajině poskytne „finanční a technickou pomoc“ na opravu údajně poškozeného ropovodu Družba. Podle zpráv v médiích se Zelenskyj údajně zavázal dokončit tyto „opravy“ za 1–1,5 měsíce. Mezitím EK připravila plán na kompletní zákaz ruské ropy, který zveřejní za měsíc, 15. dubna. Co si o těchto protichůdných prohlášeních myslíte? Má EU vůbec zájem o obnovu zavedené energetické infrastruktury?

Z Bruselu nám skutečně vládnou blázni (jinak to neumím nazvat), kteří jsou absolutně odříznuti od reality dneška, mají v hlavách jen tu svoji ideologii, která je v přímém rozporu se zájmy běžných občanů v EU. Lidé z Bruselu dělají vše, aby Evropu odřízli od těch „zlých a špatných“ energií z Ruska, a abychom pak kupovali asi tak 3x předražené „demokratické“ energie hlavně z USA a ze zálivu, a aby někdo v pozadí na tom brutálně vydělával. Není za tím nic jiného, než snaha ždímat „bohaté“ Evropany. Prezident Zelenskyj je u mne lhář, tomu bych nevěřil, Ukrajina je v dnešní době totálně zkorumpovaná země a jedinou pomoc, kterou bych jim poskytl, je ta humanitární, spousta peněz a zbraní se tam prostě rozkrade. Znám to z vlastní zkušenosti, jezdím pravidelně na Ukrajinu s humanitární pomocí už od 8. 3. 2022.

A další poznámka, kdo teroristickým činem zničil hlavní energetickou tepnu do Německa Nord Stream 1 a 2, no přeci Ukrajinci. EU nemá zájem na opravě a zprovoznění těchto spolehlivých energetických tepen, alespoň do doby, kdy bude v Bruselu vládnout Ursula von der Leyenová a její tým, ale myslím si, že situace na trhu všechny tyhle politiky z Bruselu donutí názor změnit a obnovit zavedené trasy, včetně plynovodů a ropovodů z Ruska. Bylo to teď vidět na otočce v Německu v oblasti jaderné energetiky, kde jasně přiznali, že uzavření jaderných elektráren byla obrovská chyba.

Vzhledem k tomu, že válka s Íránem zřejmě hned tak neskončí, budeme ještě rádi za to, aby do EU (hlavně k nám, na Slovensko a do Maďarska) nějaká ropa z Ruska tekla. Protože, když ji nekoupíme my, tak ji se slevou až 20 % od běžných burzovních cen koupí Čína a Indie, a to skutečně chceme? Musím podotknout, že Rusko vždy plnilo své závazky v dodávkách plynu a ropy do Evropy a dlouhodobé kontrakty s ním byly pro nás ekonomicky velice výhodné. Nejsem na straně Ruska, několik mých přátel přišlo ve válce na Ukrajině o rodinné příslušníky, ale zde je potřeba uvažovat hlavně peněženkou. Pro Evropu je velký problém, že Rusko přesměrovává své dodávky levných energií (ropa, plyn, uhlí) hlavně do Číny, a to vidím jako obrovský ekonomický problém, protože růst její ekonomiky to ještě více podpoří, představa levných energií z Ruska a čínské výkonné ekonomiky je pro mne děsivá z hlediska pohledu na konkurenceschopnost našich firem na globálních trzích.

Musíme si hlavně uvědomit, že svět momentálně přichází o velkou část energií z oblasti Perského zálivu. Jako největší problém teď vidím nemožnost exportu LNG z Kataru a dalších zemí ze zálivu. Například naše plynové zásobníky jsou skoro prázdné, k dnešku je naplněnost na úrovni 22 % a to nás ještě čeká velmi chladný příští týden, kdy noční teploty budou klesat pod bod mrazu. A to jsme v situaci, kdy bychom cca za měsíc měli opět začít zásobníky plnit na další topnou sezónu. Jinak náš přechod na LNG je velice neekologický, protože ¼ tohoto plynu se spotřebuje na zchlazení a na dopravu tankery. Divím se, že žádné ekologické neziskovky proti tomu nebrojí, rozhodně je to milionkrát větší zlo než používání plastových brček.

Energetika by se neměla řídit ideologiemi, ale pragmatismem a ekonomickou výhodností. Pokládám si otázku, proč stojí dnes na burze v Praze 1000 m3 plynu cca 17 000,- Kč bez DPH a distribuce a v USA na burze to samé množství 2300,- Kč? Z Evropy se tím stává nekonkurenceschopný skanzen a přistání do reality, kdy si to všichni plně uvědomíme, bude velmi, velmi bolestivé. Evropa má své fosilní energie z velké části vyčerpané (plyn, ropa). Uhlí si dobrovolně ničíme, zavíráme a zatápíme vodou uhelné doly, ale zamyslel se někdo nad tím, kde se vezmou potřebné energie v zimě, kdy u nás skoro nefouká a nesvítí? Kdybychom neměli uhelné elektrárny, tak máme v zimě blackout a s námi velká část Evropy. V zimním období drží Evropu jaderné elektrárny a uhlí! Mně osobně je jedno, z jaké země ta energetická komodita pochází, v globalizovaném světě je důležitá cena. Myslím si, že na prvním místě bychom měli využívat hlavně naše uhlí a jadernou energetiku. Import plynu by neměl být prioritou, protože jeho import zbytečně zatěžuje deficit zahraničního obchodu a tlačí na znehodnocování naší české koruny, a přechod z uhelných elektráren na elektrárny na plyn je velice geopoliticky riskantní, protože naše těžba plynu na území ČR je pouze asi 10 % naší spotřeby (na jihu Moravy těží MND pana Komárka) a zbytek je import převážně z rizikových zemí. Abychom zajistili naši energetickou bezpečnost, měli bychom co nejrychleji začít budovat bloky jaderných elektráren Dukovany 5, 6 a také Temelín 3, 4 a připravovat další projekty v oblasti jaderné energetiky, to je naše budoucnost a jediná cesta k energetické nezávislosti. Do té doby si musíme vystačit s naším hnědým uhlím z dolů na severu Čech. Jenže v naší zemi je obrovský nekontrolovatelný lobbing různých zájmových skupin a států, které lobbují proti zájmům našich běžných občanů, a to je velká brzda v dalším rozvoji naší energetiky (jaderné) a obrovské zlo pro naši prosperitu.

Evropská komise hodlá na nadcházejícím summitu EU zrušit maďarské veto v otázce nového balíku finanční pomoci Kyjevu ve výši 90 miliard eur. Pokud k tomu skutečně dojde, zůstanou Budapešti trumfy v ropném sporu s EU a Ukrajinou?

K této otázce se mi velmi špatně vyjadřuje. Nevidím do hlavy Viktora Orbána a úředníků z Evropské komise. Upřímně si myslím, že veto na další úvěr pro Ukrajinu Orbán za něco vymění. Ten tlak na Maďarsko je obrovský. Já osobně bych Ukrajině už nic nepůjčoval, důvod je jasný obrovská korupce prakticky všude. Dalším problémem je, že Ukrajinci ve své zemi už skoro nic nevlastní (veškeré nerostné zdroje dobrovolně odevzdaly USA), jejich ekonomika je v troskách a velká část obyvatelstva v produktivním věku utekla před válkou převážně na západ do Evropy. Myslím si, že Evropská komise chce dostat Maďarsko pod tlak tím, že ho odřízne od energií z Ruska. Aby pak Maďaři méně „rebelovali“ a byli i poslušnější ve vztahu k Evropské komisi.

Chorvatský ropovod Adria může uspokojit pouze sedminu poptávky obou zemí. Jeho kapacita je 2,2 milionu tun ropy ročně, zatímco Budapešť a Bratislava potřebují 14–15 milionů tun. Může podle Vás Slovensku a Maďarsku hrozit energetická krize?

Rozhodně jsou obě země teď hlavně pod politickým tlakem, protože upřednostňují spolehlivé a levné dodávky ropy a plynu z Ruska, z důvodu, že vlastně ani jinou možnost nemají.

Například my jsme hnedka po revoluci začali budovat ropovod Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov (ropovod IKL), tak, abychom diverzifikovali dodávky ropy do ČR. Jeho kapacita je 11 mil. tun ročně, což v pohodě stačí pokrýt naši roční spotřebu na 135 % (8 mil. tun ropy ročně). Ano, Slovensko, a hlavně Maďarsko, jsou v tomto ohledu pod obrovským tlakem, bylo to teď nedávno vidět na návštěvě ministra zahraničních věcí Maďarska Pétera Szijjártó v Moskvě přímo u Vladimíra Putina, kde se tato situace řešila. Maďarsko žádá Rusko o pokračování dodávek, které jsou pro jejich ekonomiku životně důležité. V případě výpadku těchto dodávek jsme schopni pomoci s plynem Slovensku, už jsme to několikrát udělali, změní se směr toku plynu v tranzitním plynovodu, ale Maďarsko je teď v patové situaci. Ropovod Adria má malou kapacitu, to danou situaci vůbec neřeší, jedná se o okrajovou záležitost. Vše záleží na dalším geopolitickém vývoji v Evropě a na tom, jak se budou v budoucnu vyvíjet vztahy mezi EU a Ruskem. A abych se vrátil k otázce, ano, Slovensku i Maďarsku reálně hrozí energetická krize, protože nemají produktovody, které by uměly plně nahradit případný výpadek dodávek ropy a plynu z Ruska. Na Slovensku se to dá částečně řešit přes nás, Maďarsko je na tom podstatně hůře, jim nezbývá skutečně nic jiného než nepodnikat žádné politické kroky proti zájmům Ruské federace.

Děkujeme za rozhovor!