Vidlák: Bez levného plynu hnojiva neuděláte. Uvidíme na podzim, jak moc jsme to podělali

Jak ceny hnojiv ovlivnila válka v Íránu a uzavření Hormuzského průlivu?

Ceny hnojiv vystoupaly zhruba o třetinu a dále rostou. V této chvíli to ale není bezprostřední problém, protože hnojiva se nakupují zhruba půl roku dopředu, takže to, co se teď právě sype na pole, to čeští zemědělci zaplatili někdy v listopadu či v prosinci. Problémy začnou po žních, až bude nutné nakoupit hnojiva pro podzimní přípravu půdy a pro příští jaro. Ale už současné navýšení ceny hnojiv je pro většinu zemědělců naprosto likvidační.

Pocítili tuto změnu čeští zemědělci a konkrétně jak? Bude to mít vliv i na ceny potravin v tomto nebo budoucím roce?

Cenu potravin neovlivňují zemědělci, ale komoditní burza. Ale všechny předchozí krize se projevovaly stejně. Zemědělské vstupy podstatně zdražily, ale zemědělské výstupy zdražily méně. Cenu potravin pak ovlivňují především hytlermarkety a buďte si jistí, že ti si svoje zisky a marže ohlídají. Čím méně budou lidé nakupovat, tím dražší to bude, protože náš oligopol je silnější než ministerstvo zemědělství.

Jestli zůstane Hormuzský průliv uzavřený, brzy už nebudeme mít žádnou neviditelnou ruku trhu, ale normální přídělový systém, jak ze staré Sparty.

Jaký typ hnojiva je nezbytně nutný pro zemědělce? Existují dostupné náhrady na evropském trhu?

Jde především o dusík. To je hlavní prvek, který ovlivňuje výnos. Není dusík = není výnos. K dusíku se pak „přimíchají“ další nezbytné prvky, protože když má rostlina možnost hodně růst, potřebuje i další látky, které se v půdě v takovém množství nevyskytují. Je to zjednodušené, ale hnojivo je dusík, fosfor, draslík, síra a další stopové prvky. Tohle se musí dostat na pole.

Dusíkatá hnojiva se všechna vyrábějí ze čpavku (amoniaku). A čpavek se vyrábí Haber-Boschovým procesem ze vzdušného dusíku a zemního plynu. V Evropě samozřejmě existují provozy, kde se amoniak vyrábí, například Duslo Šaľa. Tam končí ta obrovská roura ruského plynovodu a tam se libovolné množství plynu zpracovalo na čpavek, který se pak rozvážel do dalších chemiček, kde z toho pak dělali dusičnan amonný, síran amonný, NPK, močovinu, amofos a další hnojiva.

Bez levného zemního plynu neuděláte nic. To ovlivňuje cenu hnojiv. Výroba existuje, ale jak jsme se moudře a prozíravě odstřihli od ruského plynu, tak Rusko začalo henten čpavek prostě vyrábět doma a prodávat rovnou hotová hnojiva. Původně jsme kupovali tu nejsprostší surovinu a přidaná hodnota zůstala u nás. Teď kupujeme hotová ruská hnojiva, posílili jsme tím ruské hospodářství a stali jsme se závislejší než kdy dřív. Jak moc jsme to podělali, to uvidíme na podzim, až začne po hnojivech sháňka.

Ve druhém čtvrtletí roku 2025 podíl ruských hnojiv na evropském trhu činil třetinu. Clo na dovoz hnojiv z Ruska činí 40 až 45 eur za tunu. Do roku 2028 se má řádově zvýšit na 430 eur za tunu. Co říkáte na tyto ceny? Řeší čeští zemědělci původ hnojiv?

Zemědělci si s hnojivem nepovídají o politice. Oni prostě potřebují na každý hektar nasypat patřičné množství dusíku a použijí to, co je zrovna nejlevnější. V tomto ohledu si dovolím upozornit na Polsko. Oni jsou sice největší rusožrouti, ale s ruskými hnojivy obchodují rádi a dobře. V podstatě jsme v situaci, kdy k nám teče stále méně plynu, ze kterého bychom si sami vyrobili hnojiva, zaměstnali lidi a zaplatili daně, a místo toho stále více kupujeme hotová hnojiva, která jsou sice dražší, ale zato méně kvalitní.

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová požaduje kompletní zákaz dovozu hnojiv z Ruska a Běloruska do EU. Podle ní by tato komodita mohla být nahrazena domácí produkcí a importem odjinud, především z Kanady, ale také z Maroka či Ománu. Co si o tomto návrhu myslíte? Má Česká republika kapacity a možnosti pro vlastní výrobu hnojiv?

Česká republika měla a stále ještě má dostatek kapacit, aby si vyrobila všechna potřebná hnojiva na vlastním území. Dovážet musela jen některé komponenty. Ale v amoniaku jsme spolu se Slováky byli zcela soběstační. Teď se to zhoršuje právě kvůli takovým blbkám na ministerstvech a v Bruseli. V poslední době neslyším nic jiného, než slovo „import.“ Že ten import musí být vyrovnán nějakým exportem, to je nad myšlenkovou kapacitu většiny ministrů i euroúředníků.

Děkujeme za rozhovor!