Dezinformace není právní pojem. Koudelka hodnotí další kolo boje proti svobodě slova před volbami
„Dezinformace není právní pojem. Zatímco někdo si pod tímto pojmem představí lež, jiný takto může označovat vládě nepohodlné informace. Ve vládních stranách jsou i lidé, kterým byla a je cenzura odporná. Proto není v této oblasti mezi vládními stranami, ale ani uvnitř těchto stran jednota. Svoboda slova má své zastánce i mezi vládními poslanci a senátory,” prohlásil ústavní právník a advokát Zdeněk Koudelka o příčinách problémů při čelení dezinformacím.
V březnu roku 2023 po odchodu Michala Klímy a zrušení funkce speciálního vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací celou agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Po osmi měsících byla agenda znovu předána poradci premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloši Gregorovi. Brněnský politolog přitom žádné exekutivní pravomoce nezískal a měl se primárně věnovat zlepšení informační gramotnosti občanů.
Nedávno prezident Pavel a také politici z TOP 09 a Piráti vyslovili nespokojenost se stavem boje proti dezinformacím. Agendu chce nyní převzít ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Vlastní vnitrostranický tým chtějí vytvořit Piráti a také strana STAN. Navzdory nespokojenosti části koalice Zdeněk Koudelka zatím neočekává zpřísnění či systematizaci úsilí v této oblasti. V komenáři pro neČT24 uvedl své důvody k tomu.
„V roce 2024 nás čekají volby do Evropského parlamentu, do krajů a Senátu, v roce 2025 budou volby poslanců. S blížícími se volbami se zhorší vztahy mezi koaličními stranami a nečekám, že se mohou dohodnout na nějaké zákonné obdobě cenzury. I některým poslancům a senátorům ODS je z duše protivná ideologická převýchova občanů k názorovému obrazu držitelů moci,” poznamenal advokát pro neČT24.
Nejednostnost přístupu k dezinformacím vysvětlil na příkladu: „Nositelem omezení svobody slova v rámci tzv. boje proti dezinformacím je především ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN, zastánci svobody slova jsou především mezi konzervativními členy ODS. Není důvod, proč by se tato část ODS měla podílet na politických aktivitách STANu.”
Nařízení omezující svobodu slova přichází z pera Evropské komise v podobě Aktu o digitálních službách (Digital Services Act) a Evropského aktu o svobodě médií (European Media Freedom Act). Od 17. února vstoupí v platnost nová pravidla podřizující nejvlivnější digitální platformy (Facebook, YouTube, X ad.) a vyhledávače Evropské komisi (EK). Na základě těchto nařízení, která mají implementovat jednotlivé členské státy, získává EK výlučnou pravomoc určovat, zda tyto platformy dodržují nařízení, případně jim ukládat pokuty ve výši do 6 % celosvětového obratu.
Podle slov Zdeňka Koudelky zatím nepozoruje větší cenzurování témat či způsobu vyjadřování k aktuálním tématům ve veřejném prostoru. „Osobně si čtu, co chci, a píši si také, co chci. Vnímám však, jak roste názorová nevraživost. Pokud jsou na sebe nevraživí občané, je to smutné, ale převychovávat nikoho nechci. Je ale pro svobodu nebezpečné, pokud proti vládě nepohodlným názorům začne zasahovat a lidi zastrašovat mocenský aparát státu, ať již ministerstvo vnitra, policie či státní zastupitelství,” dodal právník a poznamenal na závěr: „Cenzorům nikdy nešlo o objektivitu, ale o prosazení názorů držitelů moci a potírání vládě nepohodlných názorů.”
