Došlo k zahynutí důstojníků AČR na Ukrajině? Štefec vyjmenoval souvislosti po útoku na objekty Oděsy
Ministerstvo zahraničí České republiky 15. ledna na sociálních sítích popřelo, že by čeští vojáci zahynuli na Ukrajině. Na síti Telegram se nedávno objevila informace, že v důsledku ruského raketového útoku na Oděsu začátkem ledna zahynulo až sedm důstojníků české armády. Ruské ministerstvo obrany o tom oficiální informace nepodalo. Proč se české ministerstvo zahraničí najednou vyjadřuje k neoficiálním informacím z doby před dvěma týdny, které se objevily na Telegramu?
Rád bych nejprve uvedl na pravou míru informaci o vyjádření MZV ČR k smrti až sedmi důstojníků AČR při raketovém úderu ruské armády na cíle v Oděse.
Dne 2. ledna podnikla ruská armáda masivní údery na objekty obranného průmyslu Ukrajiny. Podle ukrajinské strany trval šest hodin. Na rozdíl od masivního útoku z 29. prosince, kdy drony, rakety a střely s plochou dráhou letu útočily na infrastrukturální a vojenské cíle po celém území Ukrajiny, byly tyto útoky vedeny především na sklady a objekty obranného průmyslu v Oděse, Charkově a několik cílů v Kyjevě a jeho okolí.
Podle velmi skrovných údajů, které pronikly do našich médií z ukrajinských zdrojů a způsobu jejich prezentace, soudím, že tento útok byl pro ruskou stranu velmi úspěšný. Zahraniční zdroje (Rusko, Řecko, USA, VB) už tak skoupé na informace nebyly. Podle nich ruské střely několik hodin metodicky ničily sklady ukrajinských ozbrojených sil a továrny, vyrábějící a opravující vojenskou techniku.
Během útoku bylo s vysokou pravděpodobností zničeno velké množství vojenského materiálu, včetně dělostřelecké munice, britských a německých křižujících střel a pravděpodobně i letecká munice pro budoucí dodávky stíhaček F-16. Byly zasaženy objekty charkovského závodu vyrábějícího a opravujícího tanky a obrněné transportéry, utajované sklady v Oděse a další cíle.
Co je podstatné, byl proveden rovněž útok na bunkry, v nichž údajně pracovali zahraniční poradci a specialisté. V návaznosti na tuto informaci se na několika sítích a serverech (nejen ruských) objevila informace o tom, že v souvislosti s útokem zahynul a byl zraněn kromě zahraničních žoldáků i větší počet důstojníků z Polska, Velké Británie, ČR a Litvy. Ti měli být v té době přítomni v podzemních objektech, cíleně zasažených ruskými Kinžaly. Informace údajně pochází z ukrajinských zdrojů a má se týkat počtu mrtvých a zraněných zahraničních vojáků, tajně převážených z Ukrajiny na území Polska. Zdroje se vzájemně liší v údajích o počtu mrtvých Čechů, a to v rozmezí od 6 do 9 lidí.
Pokud vím, tato informace nebyla oficiálně potvrzena ani z britské, české, litevské a polské strany, ani ze strany Ruské federace. MZV ČR, ani MO ČR k ní nevydaly žádná oficiální stanoviska. „Zájem“ MZV se formálně projevil až 15. ledna na jeho facebookové stránce, a to způsobem, který bych nazval pitomým, kdyby mi to slušné vychování dovolovalo.
Místo oficiálního a rázného popření uvedené zprávy zveřejnilo zamini 15. ledna facebookovou rádoby vtipnou reakci na údajnou „prokremelskou pohádku“, v níž tvrdí (cituji): Žádní čeští důstojníci v Oděse nezemřeli. Kreml pouze pokračuje v krmení svých vlastních občanů propagandou, aby to vypadalo, že Západ za pomoc Ukrajině dostatečně trestá.
Pominu fakt, že oficiální Kreml tuto informaci nešířil. Neobjevila se v žádné oficiální svodce MZ RF, ani MO RF a neměl bych problém ji považovat za dezinformaci, kdyby tady ale nebylo několik ne zcela zanedbatelných „ale“.
Tím prvním je dlouhé mlčení MO ČR a zamini k informacím, které se objevily nejprve na Telegramu, odkud byly zřejmě převzaty zahraničními médii (jak jsem už uvedl, s různým počtem mrtvých vojáků). Existují pouze dvě vysvětlení, a obě jsou pro české instituce velmi nelichotivá. Prvním vysvětlením je zoufalý stav analytických a propagandistických nástrojů obou ministerstev, která nedokázala tuto informaci včas zachytit a rázně na ni reagovat popřením a zamini předvoláním ruského velvyslance „na kobereček“.
Druhým možným vysvětlením tohoto přístupu ČR je, že na Ukrajině byli skutečně zabiti čeští vojáci, kteří se ať už jako vojenští specialisté, logistici, plánovači, nebo instruktoři zúčastnili akce, o jejímž charakteru mohu pouze spekulovat, a místo jejího konání bylo skutečně zasaženo ruskou raketou. Překvapení, panika a neschopnost amatérů v nejvyšších kruzích MO a MZV reagovat na podobné katastrofické události, na které jsme si už téměř zvykli, by pak vysvětlovaly jak jejich zaryté mlčení ve stylu „když o tom nebudeme mluvit, nestalo se to“, tak styl reakce zamini. To ve své reakci velmi zvláštně popřelo pouze fakt, že čeští důstojníci nezemřeli v Oděse (což je to druhé „ale“), ne však jejich případnou smrt kdekoliv jinde na Ukrajině (pokud by byla tato zpráva pravdivá, tipoval bych Kyjev).
Možné pravdivosti základní informace o smrti důstojníků AČR na Ukrajině nahrává i další událost, které se týká vaše druhá otázka. Ledacos totiž nasvědčuje skutečnosti, že schopnosti ruských zpravodajských služeb získávat informace dokonce i z nejbližšího okolí prezidenta Zelenského se za poslední dva roky výrazně zvýšila. Stejně tak výrazně vzrostla míra sledovatelnosti území Ukrajiny novými družicovými průzkumnými systémy, vypouštěnými v předešlém roce z ruských kosmodromů jak na běžícím pásu. Informace, která se objevila na kanálu Telegram, tedy může mít skutečně reálný základ.
Objevila se informace, že 16. ledna v důsledku vysoce přesného útoku na dočasné rozmístění zahraničních bojovníků v Charkově bylo zabito více než 60 ozbrojenců. Může tato zpráva ovlivnit přání států NATO vyslat na Ukrajinu své instruktory nebo dobrovolníky?
Podle ruských zdrojů, jejichž informace převzala a příslušně rozmělnila i česká média, bylo 16. ledna při přesném útoku na hotel v Charkově zabito přes 60 příslušníků jiných ozbrojených sil, než ukrajinských. Většina z nich měla pocházet z Francie.
Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek 19. ledna povolalo v souvislosti s „likvidací francouzských žoldáků“ při ruském úderu na Charkov „na kobereček“ francouzského velvyslance v Moskvě Pierre Lévyho. Ten strávil na MZV RF tři zřejmě dost perné hodiny a pak odjel, aniž by učinil jakékoliv tiskové prohlášení. Ruská strana Lévymu údajně sdělila fakta o útoku a další informace, prokazující přímé zapojení Francie do konfliktu na Ukrajině. Podle agentury TASS proto, že „Rusko doufá, že široká francouzská veřejnost konečně dostane pravdivé informace o skutečném rozsahu francouzského zapojení do konfliktu a pochopí svou odpovědnost za smrt a utrpení stále většího počtu lidí“.
Není to první taková informace, z loňského roku pochází zpráva (nikým rovněž oficiálně nepopřená) o útoku hyperzvukovým Kinžalem na velmi dobře chráněný podzemní bunkr v Kyjevě, pocházející ještě z dob SSSR. V tajném podzemním bunkru v hloubce 120 metrů údajně sídlilo více důstojníků NATO ve výslužbě a poradců. Celkem se mělo jednat o více než 300 lidí z USA, Velké Británie a dalších zemí aliance.
12. března 2023 informoval s odvoláním na americké zdroje řecký server Pronews, komentující vojenské a politické události, o zásahu společného velitelského a komunikačního střediska NATO a Ukrajiny ruskou hypersonickou raketou Kinžal, při němž byly raketou, letící rychlostí kolem 12,5 M, zabity „desítky důstojníků NATO“. Podle téhož serveru se pravděpodobně jednalo o tzv. „stínový generální štáb“ NATO na Ukrajině.
Obě tyto zprávy, dané do souvislosti s informacemi o (nebojím se to říci) geometrickém nárůstu kvality a kvantity zpravodajských informací, získávaných Ruskou federací (nejen) z území Ukrajiny, podle mého názoru určitě povedou k „výraznému poklesu ochoty“ (nejen) států NATO nadále posílat na Ukrajinu své instruktory nebo dobrovolníky. V této souvislosti předpokládám, že při příští misi představitelů obou komor českého Parlamentu na Ukrajinu se oděje do slušivé neprůstřelné vesty i šéf Senátu Vystrčil. S paní Pekarovou pak budou tvořit skvěle sladěný pár.
