Komunisté tomu říkali třídní boj. V jeho jménu hledali nepřátele. Žantovský o pojmu „dezinformace“
Prezident Petr Pavel a politici z TOP-09 a Pirátů poukazují na to, že boj kabinetu s dezinformacemi selhává. Post speciálního vládního zmocněnce proti dezinformacím byl zrušen a jeho agenda se přesunula k poradci pro bezpečnost. Pane Žantovský, proč se agendy „čelení dezinformacím“ během dvou let nikdo z pětikoalice pořádně neujal?
Protože nikdo neumí definovat, co to dezinformace je. Na tom zkolaboval i vrchní cenzor Michal Klíma i poradce vlády Tomáš Pojar. Lidová moudrost říká: Jaký je rozdíl mezi dezinformací a pravdou? Dva roky. Tolik například trvalo panu Prymulovi, než veřejně změnil a v Rozstřelu iDnes nahlas vyslovil názor na covid a vakcinace. Taky je mnohem pohodlnější pojmem dezinformace pouze nálepkovat nepohodlné názory a jejich nositele.
Pan premiér označil sto tisíc lidí na Václavském náměstí na té první velké demonstraci pp. Vrábela a Havla za jinými slovy proruské přisluhovače. Stejně se vyjádřil i o aktuálních protestech zemědělců. Jako by tím chtěl obrátit základy práva: dosud platila presumpce neviny: dokud se neprokáže vina, je obviněný považován za nevinného a důkazní břemeno leží na obžalobě. Nyní by tedy asi měli všichni ti, kdo třeba nesouhlasí s Green Dealem, prokázat, že nejsou prokremelští slouhové. Nepřipomíná vám to 50. léta minulého století?
Může být příčinou neurčitost pojmu „dezinformace“, kterým politici pětikoalice nyní označují všechno, co je v rozporu s jejich názory?
Už jsem to zmínil výše. Samozřejmě, že to tak je. Kdo počátkem covidmánie pronesl tézi, že jde o uměle vyvinutý virus, který USA vyráběly v laboratořích ve Wu-chanu, byl dezinformátor. Nu a pak vystoupil tehdejší hlavní epidemiolog americké vlády Anthony Fauci a tento fakt prostě potvrdil. Dodal dokonce, že ty laboratoře se z USA do Číny přestěhovaly už za prezidenta Obamy. Já jsem zažil až komický příběh s Aktuálně.cz. Opakovaně, tuším 3x, o mně napsali, že jsem dezinformátor. Napsal jsem tedy příslušnému šéfredaktorovi, aby mi laskavě sdělil, kdy, koho, jak a čím jsem dezinformoval, nebo ať se omluví. Ve všech třech případech mi odtamtud napsali, že je jim to líto, ale ta věta pronikla do článku omylem, a vyškrtli ji. Dvakrát dokonce i s tou omluvou.
Lze na základě nespokojenosti části koalice čekat zpřísnění či systematizaci úsilí v této oblasti? Případně, v čem se toto zpřísnění projeví?
Pokud je mi známo, pan Pojar a jeho lidé by měli pracovat na zákonu, kterému se za 1. republiky říkalo „na ochranu republiky“. Tehdy to bylo po atentátu na ministra financí Aloise Rašína v r. 1923. Ten dnešní zákon má být o tom, že bude kriminalizovat i ústní či písemné projevy, které podle nějakých posuzovatelů budou vyhodnoceny, jako že ohrožují naši republiku a její bezpečnost. Jenomže pod tuto množinu můžete v náležité interpretaci dát skoro všechno, snad kromě sportovních výsledků a počasí, ačkoli možná by někdo kreativně vyřešil i to.
Pozorujete v poslední době větší cenzurování témat a způsobů vyjadřování k aktuálním tématům ve veřejném prostoru?
Ano, denně. Opět z vlastní zkušenosti, velmi čerstvé, z těchto dní. Založil jsem si blog na Seznam médium a napsal tam článek s názvem Děti Aspenu. Byl o našich vrcholných politicích, kteří prošli školením v Aspen Institutu. Počínaje prezidentem Pavlem, přes předsedkyni Sněmovny Pekarovou Adamovou, ministra vnitra Rakušana, ministra zahraničí Lipavského atd. To celé v návaznosti, že novým prezidentovým kancléřem se stal právě ředitel Aspenu Vašina. Samozřejmě, že mi to nedali na stránku Seznam médium. Po „kontrole“ (to je jejich slovo) strčili článek do jakéhosi prostoru vyhrazeného pouze mým článkům. Tzn., z veřejnosti se o něm nikdo nedoví. Musíte se k němu složitě progooglovat se znalostí autora a titulku. Mainpage Seznam médium vám to nenabídne. Je to zdánlivě lapálie, ale dost podstatná. V teorii mediální manipulace se tomu říká Gate-keeping, hlídání brány. Tedy rozhodování o tom, co smí a co nesmí jít na oči veřejnosti.
Je nějaký způsob zajistit objektivitu a nestrannost proslulého boje s dezinformacemi?
Absolutně ne. Jak se zauzlovává mezinárodní politická situace, bude se zostřovat i toto. Komunisté pro to měli název třídní boj. A v jeho jménu hledali vnější i vnitřní nepřátele. To se právě děje. Včetně jejich umlčování. Podívejte se také, kolik tzv. neziskovek se na detekci „dezinformací“ z našich daní skvěle přiživuje: Manipulátoři, Elfové a kdekdo další. Dokonce už i Český rozhlas založil oddělení zabývající se tzv. fact checkingem. To už je vážné.
