Konference vítězných mocností? Hampl uvedl, proč ve Švýcarsku bude nejspíše setkání poražených
Ministr školství Bek uvedl, že pokud vláda neinvestuje do školství desítky miliard korun v souladu se svým programovým prohlášením, nepodpoří ministr státní návrh rozpočtu pro příští rok. Straničtí kolegové potvrdili, že se delší dobu diskutuje o odchodu z koalice. Co si myslíte o tomto požadavku a jednání ministra? Jak hodnotíte pravděpodobnost rozpadu koalice kvůli podfinancování školství?
Petr Hampl: Ministr Bek přišel odklánět fondy. Nepřišel se zabývat záležitostmi základních a středních škol. Je hezké, že pohrozil odchodem, ale nemá to žádný praktický význam. Jen prázdné gesto vůči veřejnosti. Pokud odejde, tak to bude kvůli tomu, aby se vyhnul odpovědnosti za některé finanční transfery. Je zbytečné tím ztrácet čas.
Mnohem zajímavější je tichý spor o korespondenční volbu uvnitř koalice. Jediným cílem tohoto opatření je umožnit falšování hlasů. Jenže toto falšování hlasů nemusí být namířeno jen proti opozici. Může to dopadnout třeba tak, že STAN ovládající ministerstvo vnitra použije falšování nejen proti opozici, ale i proti ODS.
Armáda uvedla nový projekt dobrovolných vojenských cvičení pro plnoleté středoškoláky. Zaplatí mladým lidem 30 tisíc korun za účast v měsíčním cvičení, aby je pak nalákala pro vstup do aktivních záloh nebo profesionální armády. Jak hodnotíte tento marketingový tah armády? Jde podle Vás o předběžnou přípravu na možný vojenský konflikt?
Příprava na vojenský konflikt to v žádném případě není. Česká republika je zcela odzbrojena a v dohledné době se to nezmění. A k tomu, aby nahnali české kluky (a možná i české dívky) do minových polí na východní frontě, k tomu není žádný výcvik zapotřebí.
Nicméně celkově je to velmi užitečné opatření. Pro rozvoj těch mladých lidí, pro jejich fyzickou zdatnost, pro budování jejich charakterů. A rozhodně to jsou lépe utracené peníze než za bojová letadla určená k bombardování Moskvy, která stejně nejspíš nikdy neuvidíme.
Opoziční strana ANO podala návrh na zrušení části zákona o ukončení státního příspěvku doplňkového penzijního spoření pro důchodce. Přitom občané nemohou systém opustit, aniž aby přišli o část svých úspor. Zákon vstoupí v platnost už od července. Proč stát šetří na svých občanech, nikoliv na vojenském rozpočtu a podpoře zahraničních států?
Takové rozhodnutí se nemusí zdůvodňovat. Je to politické rozhodnutí. Někdo chce velké sociální rozdíly, někdo malé sociální rozdíly. Pro někoho je podstatná životní úroveň občanů ČR, pro někoho zase pochvala od zahraničních investorů. Někdo pokládá za důležité chránit zemi před migrací, někde jiný naopak dopravit k nám co nejvíc migrantů. Někdo myslí, že by nám prospělo zavedení islámu jakožto státního náboženství, někdo jiný zase pokládá islám za průšvih. To je přece podstata politických konfliktů – že zvítězí jedno nebo druhé stanovisko.
Momentálně má navrch skupina, ve které převládl názor, že Česká republika má být jenom územím určeným k vydrancování. Já jako občan s tím spokojený nejsem, ale nezbývá než respektovat momentální mocenskou realitu. A samozřejmě snažit se přispět k tomu, aby se to nejrychleji změnilo.
Zítra začne ve Švýcarsku mírový summit, kam nebylo Rusko pozváno. Prezident Putin na dnešní konferenci na ruském ministerstvu zahraničí vyslovil návrhy na mírové urovnání na Ukrajině. Mezi hlavními body patří stažení Kyjevem jednotek z území nových oblastí Ruska, opuštění Ukrajinou záměrů vstoupit do NATO a neutrální, bezjaderný status Ukrajiny. Budou tyto návrhy vyslyšeny a zohledněny západními spojenci Ukrajiny?
On to totiž není žádný mírový summit. Je to konference vítězných mocností, kde se má řešit, jak rozdělit nebo jinak potrestat poražené Rusko. Jenže dění na bojišti jaksi neodpovídá tomu, že by se mělo jednat o vítězné mocnosti. Takže z toho nakonec vylezlo setkání poražených mocností, jejichž představitelé budou pronášet projevy na téma „Co bychom s Ruskem udělali, kdybychom jej uměli porazit“.
Může to být zajímavé cvičení v kreativitě. Kdybych uměl porazit Rusko já, nechal bych si vybudovat luxusní rezidenci někde v panenské přírodě v podhůří Uralu. O mé pohodlí by se tam staraly tisíce ruských otroků. A tak dále. Moje fantazie jsou samozřejmě bezvýznamné, ale nemylme se. Fantazie těch, kdo se sejdou ve Švýcarsku, jsou stejně bezvýznamné.
