Orbán se pokouší o vlastní mírové zprostředkování. Trochu lepší, než co zvládli Švýcaři, míní Vidlák
Maďarský premiér Viktor Orbán přiletěl do Moskvy před blížícím se summitem NATO ve Washingtonu. Ještě předtím řekl končícímu tajemníkovi aliance, že nebude posílat své vojáky na vojenskou misi na Ukrajinu. Co podle Vás chce Orbán sdělit ruskému prezidentovi? Je třeba na tuto návštěvu nahlížet jako na zdvořilostní gesto, které západní politici budou interpretovat jako nový pokus domluvit se s Ruskem za vlastních podmínek?
Daniel Sterzik: Nejsem samozřejmě Viktor Orbán, abych věděl, co má za lubem, ale osobně bych si myslel, že se maďarský premiér pokouší o vlastní mírové zprostředkování. Trochu lepší, než co zvládli Švýcaři. Orbán skutečně začíná být na Západě jediný, který mluví s oběma stranami konfliktu, a určitě by ocenil, kdyby se mírová smlouva jednou podepsala v Budapešti, a ne v Dubaji či v Pekingu.
A když už bude mluvit s Putinem, určitě si udělá představu, jak to vidí Vladimir Vladimirovič s případnou další eskalací a jak moc by se to mohlo týkat Maďarska.
Případně si jede domluvit demarkační čáru, aby nedošlo k nějakému incidentu mezi maďarskými a ruským jednotkami, až se bude Ukrajina nově parcelovat.
Bývalý prezident Trump opakovaně říká, že se může domluvit na ukončení konfliktu na Ukrajině během jednoho dne, pokud porazí svého rivala Bidena v listopadových volbách. Myslíte si, že Trump disponuje reálným politickým kreditem a má plán, který vyhoví Rusku i Ukrajině? Nebo zatím jde o neopodstatněný slib pro růst podpory svého elektorátu?
Trumpův plán má stejnou nevýhodu jako všechny dosavadní západní mírové plány. Nikdo se nezeptal Putina, co si o tom myslí. Trump si zatím může povídat, co chce, jeho voliči to chtějí slyšet, ale jestli je jeho plán reálný, to se musíme zeptat v Kremlu. Už jsem tu před časem psal, že nikde na světě nejsou žádné zbraně, kterými by Trump mohl vyzbrojit Ukrajinu, aby splnil svou výhrůžku Rusku. Kdyby byly, Biden už by je Zelenskému dal i bez tlaku na mír.
Od začátku speciální vojenské operace Česká republika poslala na Ukrajinu vojenskou techniku v hodnotě kolem 7 miliard korun. Počet a seznam techniky odtajila ministryně obrany Jana Černochová. Za co se podle Vás dala utratit tato částka tak, aby měla reálný přínos pro české občany?
Nedávno jsem psal, že válka stojí Ukrajinu denně půl miliardy dolarů, tedy asi deset miliard korun. Prostou trojčlenkou dojdeme k tomu, že česká podpora Ukrajiny prodloužila tuto válku sotva o den. Český přínos muniční iniciativě zařídí Volodymyru Zelenskému další dvě hodiny času. Na Zelenského prezidentskou funkci to nebude mít vliv. Ale na Fialovo setrvání ve funkci to bude mít vliv podstatně větší. Tato částka je větší než výnos daně z nemovitosti, a ta naštvala hodně lidí.
Česká vláda má nového bojovníka s hybridními hrozbami, Otakara Foltýna. Je třetím po Klímovi a Pojarovi, kdo zdědil úkol vzdorování „hlavní bezpečnostní hrozbě“ pro Českou republiku – Rusku. Proč byl vybrán a jaké principiálně nové metody bude využívat?
Proč byl vybrán právě Foltýn? Protože to nikdo nechce dělat. Je těžké strategicky komunikovat, když se vládní činitelé sami v přímém přenosu usvědčují dnes a denně ze lží. Kdo byl alespoň trochu chytrý, ten z toho dávno vycouval a tak jim zbyl jedině tupý vojenský politruk, který to pojal jako funkci drába. Ale nezlobím se. Nikdo u nás neudělal vládě takovou medvědí službu jako právě plukovník Foltýn. Jakmile někde dá rozhovor, je to průšvih na druhou, ze kterého se kroutí prsty u nohou i takovým šíbrům, jako je Miroslav Kraďousek Kalousek.
