Orbánův prorodinný program může být pro Česko vzorem. Doležal uvedl, jak SPD hodlá zvýšit porodnost

K základním bodům návrhu SPD patří finanční podpora budoucích rodičů. Strana chce sjednat posílení finanční podpory rodin v období péče o malé děti a zvýšit daňové slevy na děti. Můžete přiblížit konkrétnější částky a také zdroj financování této formy podpory?

Ano, za naprosto klíčový nástroj podpory porodnosti a podpory pracujících rodin považujeme to, aby stát nastavil mechanismus, jakým rodičům a rodinám jednak kompenzoval výpadek jednoho příjmu v době, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě v období prvních let po jeho narození – a zadruhé, aby jim ponechal dostatečné příjmy po celou dobu, kdy o děti pečují, do té doby, než se tyto děti finančně osamostatní. Čili jde o to, aby se mladí lidé nebáli mít děti z ekonomických důvodů a z obav o to, že je neuživí a nezajistí jim a celé rodině dostatečný životní standard. Což je dnes, bohužel, skoro až masový jev.

Takže jde hlavně o zvýšení speciálních prorodinných slev na dani, tzv. daňových zvýhodnění na děti. Což jsou částky, které si jeden z rodičů odečítá ze základu daně z příjmu podle toho, kolik vychovává dětí. A specifikem této daňové slevy je to, že když je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, dostává poplatník tzv. daňový bonus, tedy vratku přeplatku daně.

Nyní činí tyto slevy 15 204 korun ročně na první dítě, 22 320 korun na druhé dítě a 27 840 korun na třetí a každé další dítě v rodině.

V programovém prohlášení se hovoří o zvýšení daňového zvýhodnění od čtvrtého dítěte v rodině bez specifikace přesné částky. Cílem SPD je ovšem zvýšit všechna daňová zvýhodnění a nastavit mechanismus jejich valorizace. Přičemž daňová zvýhodnění od třetího dítěte bychom chtěli zvýšit razantně, minimálně dvojnásobně. Naší představou je, aby rodina se třemi dětmi měla po zvýšení těchto daňových zvýhodnění roční příjem vyšší v ideálním případě o 100 000 korun, v minimální variantě pak o 50 000 korun vyšší.

Dalším krokem je rozšiřování kapacit mateřských škol. Proč tento problém mateřských školek vznikl? Jakým způsobem lze kapacity zvýšit?

Vznikl zejména proto, že povinnost zřizovat a provozovat veřejné školky byla kdysi převedena na obce, které jednak bojují s rozpočtovými problémy a mají mnoho jiných povinností – a hlavně nemají k dispozici okamžitá relevantní data o demografickém vývoji a z logiky věci většinou řeší operativní, nikoli dlouhodobé, problémy. Navíc došlo k velkým přesunům obyvatel uvnitř státu, lidé migrují do velkých měst za prací – a tudíž v těchto lokalitách existuje dlouhodobě ohromný nedostatek kapacit nejen ve školkách, ale i ve školách, ve zdravotnictví a v sociálních sužbách. A tento nedostatek míst pak logicky vede k tomu, že vznikají soukromá zařízení, konkrétně tzv. dětské skupiny, jako alternativa obecních školek – ale tam už se za umístění dítěte a denní péči o ně platí velké peníze.

Takže musí nastoupit stát, centrální vláda a kraje – a poměrně velmi rychle, zejména v lokalitách s rostoucím počtem obyvatel, budovat kapacity školních a předškolních zařízení, resp. dát na to obcím peníze, např. přes nejrůznější unijní a další fondy a dotace, protože toto je aktivita, která má smysl – na rozdíl od většiny jiných aktivit v tzv. dotačním byznysu.

Považujete za nezbytnou podporu zkrácených úvazků pro rodiče. Proč je to důležité? Vychází tento krok z toho, že zaměstnavatelé neradi zaměstnávají maminky s dětmi?

Ano, je to tak. Jde hlavně o to, že rodina po narození dítěte přichází minimálně na dva až tři roky o jeden pracovní příjem, většinou jde o pracovní příjem matky dítěte. Což často může být ztráta téměř poloviny rodinného rozpočtu. A rodičovský příspěvek, který po rozpočítání dosahuje max. 10 000 korun měsíčně, tuto ztrátu nemůže nahradit. A pokud se chce matka věnovat péči o dítě ve výraznější míře i po jeho třetím roce, nemá už žádnou státní podporu. Proto je řešením obou těchto situací – kromě zvýšení daňových zvýhodnění na děti pro druhého rodiče, který pracuje na plný úvazek, částečný pracovní úvazek, na pár hodin denně nebo na jeden-dva dny v týdnu, který zvýší příjem rodiny. K tomu rodina potřebuje jednak místo ve školce pro své dítě, a pak možnost sehnat si takový kratší flexibilní pracovní úvazek. A ne všichni zaměstnavatelé takové úvazky nabízí, protože je to pro ně často neefektivní - musí shánět na jedno místo více lidí, kteří se střídají, malé děti často marodí, takže tito rodiče-zaměstnanci s nimi musí být doma a práci přerušit atd. Proto musí nastoupit stát a zaměstnavatele motivovat k tomu, aby částečné úvazky pro rodiče vytvářeli - například tím, že jim dá různé úlevy na daních nebo na sociálním pojištění. Prospěje to ve finále všem.

Jedním z klíčových bodů je zvýšení dostupnosti bydlení. Co tento ambiciózní plán obnáší?

Tak to je rozsáhlý plán na delší dobu. Patří sem zejména naše aktuální novela stavebního zákona, která zásadním způsobem zjednoduší a zrychlí stavební řízení hlavně u výstavby bytových domů - což rozšíří nabídku bytů na trhu a mohlo by to zastavit jejich zdražování. Ale vedle toho je nutné jednak pomoci rodinám s dětmi se splácením vysokých hypoték, například, že jim budou pozastaveny na dobu tzv. rodičovské dovolené, nebo jim na ně stát zvýší daňové úlevy, popřípadě umožní se zahrnutí nákladů na hypotéky do výdajů domácnosti pro potřeby žádosti o dávku na bydlení a nárok na ni. Ale zcela klíčové je začít stavět ve velkém obecní byty, kde bude nájemné řádově nižší než v komerčních soukromých bytech. Což jednak umožní mladým lidem mít k dispozici důstojné bydlení pro založení rodiny, které je finančně nezruinuje - a zároveň to vytvoří tlak na majitele soukromých bytů, aby nájemné v nich snižovali.

Máte příklady efektivní prorodinné politiky ze sousedních států? Čemu by se mohla ČR ponaučit?

Ve středoevropském kontextu může být nepochybně naším vzorem Maďarsko a Orbánův někdejší sedmibodový velký prorodinný program. Ten obsahoval zásadní daňové slevy pro pracující rodiče, osvobodil matky tří dětí doživotně od placení daně z příjmu, zavedl extrémně výhodné prorodinné půjčky, kde se část dluhu odpouštěla vždy po narození dalšího dítěte v rodině a po narození třetího dítěte stát odpustil celý zbytek dluhu. Plán obsahoval i masivní výstavbu státních školek, kde se za pobyt dítěte nic neplatilo, finanční podporu hypoték či vysoký finanční příspěvek rodině na nákup většího auta po narození třetího dítěte.

Tyto kroky zvrátily v Maďarsku hrozivý propad porodnosti a nastartovaly opačný trend - a současně přispěly k razantnímu nárůstu počtu nově uzavíraných manželství a poklesu rozvodovosti.

Děkujeme za rozhovor!