Putin: Po rozpadu SSSR si Západ chtěl podrobit Rusko a využít jeho zdroje
Ruský prezident se přiznal, že krátce po roce 2000 měl naivní představu o tom, jaký má Západ vztah k Rusku, ačkoli pracoval téměř 20 let v bezpečnostních agenturách a zahraniční rozvědce, byl náměstkem primátora Petrohradu, ředitelem FSB, tajemníkem Bezpečnostní rady RF a předsedou vlády.
„Přesto jsem měl naivní představu, že celý svět, a především takzvaný, teď říkám s absolutním přesvědčením, takzvaný civilizovaný svět chápe, co se stalo s Ruskem. Že se Rusko stalo úplně jinou zemí, že ideologická konfrontace již neexistuje, což znamená, že pro konfrontaci neexistuje žádné opodstatnění,“ řekl Putin ve fragmentu rozhovoru, který Zarubin uveřejnil na Telegram kanálu.
Přitom, dodal prezident, byly v politice západních zemí viditelné negativní kroky vůči Rusku, například zjevná podpora separatismu a terorismu na našem území.
„Ale já jsem ve své naivitě věřil, že to byla prostě setrvačnost myšlení a jednání - zvykli si bojovat se SSSR a pokračují,“ vysvětlil.
Realita, zdůraznil Putin, byla úplně jiná. „Po rozpadu Sovětského svazu předpokládali, že je třeba trochu trpělivosti, a Rusko, se zhroutí,“ řekl.
Podle prezidentova názoru Západ tak velkou zemi na evropské poměry nepotřeboval a domnívali se, že, jak navrhoval slavný americký politik Zbigniew Brzezinski, by bylo nejlépe ji rozdělit na pět částí, které by bylo možné si jednotlivě podmanit a využívat jejich zdroje.
„Vycházeje z toho, že každý jednotlivě nebude mít nezávislou váhu, samostatný hlas, a nebude hájit své národní zájmy tak, jako to dělá sjednocený ruský stát. Až později mi to došlo. A původní přístup byl docela naivní,“ uzavřel Putin.
Při shrnutí výsledků roku na velké tiskové konferenci spojené s přímou linkou prezident odpověděl na otázku, před čím by sám sebe varoval, kdyby taková možnost existovala. Podle Putina by se varoval před přehnanou naivitou a důvěřivostí vůči Západu.
