Utrácíme za vojenské zakázky a lidé nemají dostupného lékaře. Je to iluze bezpečnosti, varuje Rédová
Jak hodnotíte stav zdravotnictví a pracovní podmínky za vlády Petra Fialy? Co se změnilo od dohody MZ–VZP–odbory v roce 2023?
Zdravotnictví se od roku 2023 potýká se stejnými systémovými slabinami – nedostatek lidí, přetížení směnami a nerovnosti v odměňování mezi zařízeními. Krátkodobě pomohla prosincová dohoda z 8. 12. 2023 (MZ, VZP, odbory, ČLK) přinesla navýšení mezd a slib prací na zákonu o odměňování navázaném na ekonomiku. Jenže klíčová strukturální opatření ustrnula a část závazků nebyla dotažena do finále (např. parametr „zákona o odměňování“). Stále proto odchází či zvažuje odchod významná část personálu, a nemocnice lepí služby přesčasy. Navíc novela zákoníku práce z podzimu 2023 formálně zvýšila stropy přesčasů pro lékaře a nelékaře, praxe na odděleních se tím neodlehčila, spíš legitimizovala dlouhodobé „hasicí“ přesčasy.
Proč je nutné sjednotit platy zdravotníkům napříč zřizovateli a umožnit dřívější odchod do důchodu bez krácení?
Sjednocení platů je podmínkou férovosti i stability. Dnes stejnou práci odměňujeme jinak podle zřizovatele (stát × kraj × soukromník). To vytváří „rozděluj a panuj“, zbytečnou migraci personálu a zavírá péči v menších regionech. Jednotná platová páteř nastaví jasná očekávání, sníží fluktuaci a zlepší plánování péče.
Předčasný odchod bez krácení je racionální u profesí s prokázanou kumulací rizik (směnnost, noční, psychická a fyzická zátěž). Prevence vyhoření a onemocnění je levnější než následky, zvlášť když potřebujeme zkušené pracovníky aspoň částečně udržet v systému (mentoring, výuka, částečné úvazky). Požadavky odborů proto považuji za legitimní nástroj, jak udržet provoz bezpečný pro pacienty i personál. (Aktuální odborové požadavky na tarify: +10 % obecně a u nejhůře placených až +15 %.)
Rozpočet 2026: budou škrty mimo zdravotnictví. Může nová vláda výdaje pro zdravotnictví navýšit?
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem ~286 mld. Kč a výrazně posiluje obranu; kapitola MZ má klesnout (administrativa resortu). To ale neznamená, že musí stagnovat financování péče jako takové, to teče hlavně přes zdravotní pojišťovny a lze ho ovlivnit úhradovou vyhláškou, platbou státu za státní pojištěnce a prioritami v dohodovacím řízení. Nová vláda tedy může navýšit zdroje pro péči kombinací: zvýšení platby za státní pojištěnce, přenastavení úhrad (posílení personálně náročných segmentů, LDN, ARO/JIP, ambulance v terénu), a cíleným přesunem vnitrostátních výdajových priorit.
Problém je v tom, že současná vláda zvolila jako prioritu obranu, zatímco zdravotnictví odsouvá na vedlejší kolej. Obrana země je jistě důležitá, ale skutečná bezpečnost začíná u zdravé populace a dostupné péče. Pokud stát bude utrácet miliardy za vojenské zakázky v zahraničí, ale doma lidé nebudou mít dostupného lékaře nebo zavřené oddělení v nemocnici, pak je to iluze bezpečnosti.
Zdravotnictví je investice do lidí, do jejich života a důstojnosti. Každá vláda, která to nepochopí, ztrácí důvěru občanů. Proto říkáme jasně, výdaje na zdravotnictví je možné i nutné navýšit, a to i za cenu omezení předražených armádních projektů.
Odkud vzít na plošné +10 % platů?
Realistický mix bez zhoršení dostupnosti péče:
Na plošné navýšení platů ve zdravotnictví o 10 % je možné najít prostředky kombinací několika kroků, aniž by došlo ke zhoršení dostupnosti péče. Klíčové je navrátit platbu za státní pojištěnce na ekonomicky odůvodněnou hladinu – každé navýšení o 100 Kč měsíčně u zhruba 6,1 milionu pojištěnců přináší do systému přibližně 7,3 miliardy korun ročně. V rámci úhradové vyhlášky je pak nutné stanovit prioritu tak, aby byly přednostně kryty mzdové náklady v akutních a ošetřovatelských segmentech, a zároveň omezit „měkké“ normativy, které se rozlévají do méně prioritních výkonů.
Další rezervy lze najít úsporami uvnitř systému, například prostřednictvím centrálních nákupů vybraných léčiv a materiálu, zavedením stropů na marže externích agentur, redukcí duplicitních oddělení s nízkým využitím, či důsledným auditem provozních smluv. Součástí řešení může být také administrativní strop na režii zdravotních pojišťoven. V neposlední řadě je možné dočasně využít rezerv pojišťoven při lepší predikci a řízeném čerpání zůstatků, přičemž je nutná dohoda s VZP a Svazem zdravotních pojišťoven v rámci dohodovacího řízení 2025/26.
Co by prosadilo hnutí STAČILO! po volbách?
Hnutí STAČILO! má jasnou vizi, jak zdravotnictví posunout vpřed.
České zdravotnictví se opírá o obětavost a profesionalitu svých pracovníků, přesto je dlouhodobě zatíženo nedostatkem personálu, přetěžováním, nerovnými podmínkami a byrokracií. Pokud chceme, aby zdravotnictví fungovalo pro pacienty i pro zdravotníky, je nutná skutečná reforma, ne jen kosmetické úpravy.
Hnutí STAČILO! proto přichází s jasnou vizí:
Více studentů a zdravotníků v praxi – podpoříme motivační programy pro práci v regionech a nastavíme férový zákon o odměňování. Ten bude navázán na vývoj ekonomiky a ukončí současný nespravedlivý stav, kdy „kdo má silnějšího zřizovatele, ten bere víc“.
Konec nucených přesčasů – 24hodinové služby nesmí být standardem. Limity musí být skutečně vymahatelné, aby zdravotníci nebyli zneužíváni jako systémová berlička. Podpoříme vícesložkové týmy a pobídkové úvazky v menších regionech.
Dostupnost péče v regionech – garantujeme maximální čekací doby a vytvoříme „mapy služeb“, které jasně ukážou chybějící kapacity. Pojišťovny budou mít povinnost tyto mezery doplnit. Ať už jde o praktické lékaře, zubaře, gynekology nebo pediatry.
Silnější primární a domácí péče – navýšíme kapitační platby praktickým lékařům a posílíme návazné služby, jako jsou ambulance primární péče, domácí sestry a paliativní týmy. To sníží zbytečné hospitalizace a uleví nemocnicím.
Jedna linka urgentní péče – sjednotíme LPS a linku 155 a zajistíme stabilní financování pohotovostí, aby se nemocniční urgentní příjmy nezahlcovaly banálními případy.
Transparentní nákupy a stropy režií – klíčová léčiva a implantáty se budou soutěžit centrálně, výdaje na poradenské služby a agenturní pracovníky ve státních a krajských nemocnicích budou omezeny tvrdými limity.
Duševní zdraví a dlouhodobá péče – rozšíříme komunitní týmy a navážeme financování sociálně-zdravotních služeb (LDN, domácí ošetřovatelství) na reálné mzdové náklady.
Veřejná kontrola pojišťoven – nastavíme strop na administrativní náklady, povinné zveřejňování čekacích dob a map dostupnosti. Pojišťovny, které prokazatelně zlepší dostupnost péče, budou odměněny bonusem.
Naší prioritou je, aby české zdravotnictví bylo dostupné a kvalitní pro všechny občany, a zároveň aby jeho zaměstnanci měli férové a důstojné podmínky. Zdraví není výdaj, je to investice do budoucnosti celé společnosti.
Děkujeme za rozhovor!
