Za třicet let jsme vyrvali přírodě plochu o velikosti povodí Ohře. Tak co čekáte? Vidlák k vedrům
Mainstreamová média spojují současnou vlnu veder se změnou klimatu. Jde podle Vás o nadstandardní horké léto, nebo je to důsledek změny klimatu?
Pomalu, pomalu... jste si jisti, že šlo o rekordní vlnu veder? Z čeho tak usuzujete? Že byly čtyřicítky teploty? Já například ten nejteplejší týden strávil s dětmi v lese a bylo tam celkem přijatelně. Jo, v zabetonované Praze bylo vedro k padnutí. Na utužených polích, kde hned vedle pšenice rostly solární panely, tam bylo k padnutí. V průmyslových zónách mezi budovami o výměře mnoha čtverečních kilometrů bylo fakt hnusné horko. Ale v lese, daleko od měst, bylo normální léto.
Když začali v Klementinu měřit teplotu, byly deset minut cesty od Klementina lesy, louky, krávy, vesnice, mokřady, nivy a pastviny. Dneska je všemi směry, kilometry a kilometry na všechny strany beton, cihly, ocel a asfalt. Každý rok se ten asfalt a beton zase o kousek roztáhnou. Za třicet let jsme tak či onak vyrvali přírodě plochu o velikosti povodí řeky Ohře. Co jako čekáte, že naměříte? Zimu?
Co způsobují dlouhotrvající vlny veder v zemědělství?
Nic. Líp a rychleji to roste. Zemědělství nevadí teplo, zemědělství vadí nedostatek vody. Letošní vedra byla úmorná, ale kolem roku 2015 byla podobná, začala dříve a trvala déle. Ono je v principu jedno, jestli je 38 °C nebo 40,1 °C – Letos navíc bylo jaro docela dlouhé a studené. Jen ta voda prostě chyběla. Ale byly roky, kdy třeba nebylo tak horko, ale voda chyběla ještě víc.
Víte, příroda je komplexní systém. Letos sice bylo vody málo, ale tu a tam přišla a prakticky všechna se vsákla, málo jí odteklo, takže to bylo lepší než v jiných letech, kdy sice spadlo o 200 mm vody více, ale spadla v několika velkých bouřkách a všechna odtekla. Přehrady jsme měli plné, ale pole sušší než dnes. Letos je to obráceně.
Co považujete za hlavní důvody kritické situace vodního stavu v České republice? Do jaké míry za to může intenzivní zemědělství a stav lesů po kůrovci?
Dokud nezačneme zase normálně orat a dávat na pole hnůj, lepší to nebude. Stejně tak to nebude lepší, když nepřestaneme betonovat krajinu. To, co se děje, to není chyba v matrixu, to se děje pěkně vědecky a podle všech norem. Už padesát let se vědecky dělají meliorace, odvádějí se vody z původně zabahněných ulic, kdejaká cestička se zpevňuje, protože po dešti tam jsou kaluže. Prakticky každý si na dvoře zrušil chlív pro prasátka a hnojiště, vybetonoval si zápraží, zrušil záhonky a udělal tam anglický trávník... všechno pěkně podle normy, stavebně povolené... obce k tomu přidaly dešťovou kanalizaci, pěkně spočítanou, ať se tam všechna ta voda vejde... a teď se všichni diví, že se to podařilo. Voda po trávníku steče stejně dobře jako po betonu, pěkně jde do kanálu a je vyvedena za město, aby dětičky neměly umazané nohavice od bláta. A pak všichni ti docenti přes hydrologii chodí a diví se, že vysychají studně. Aby nevysychaly, když se voda nevsakuje, ale vědecky se odvádí do řek.
To samé platí na polích. Neoře se, nekypří se, dokonce dávají dotace, aby se neoralo a nekypřilo a teď tam odborníci běhají jak zdivočelý Albert Einstein a diví se, že jsou řeky plné fosforu a hladina spodní vody klesá.
Jaké kroky by podle Vás mohla udělat vláda, aby ulehčila současnou situaci nedostatku vody a také, aby systémově čelila mimořádnému suchu?
Já bych zrušil všechny současné zemědělské dotace a začal bych znovu. Dával bych je na plochu, která byla řádně pohnojena, řádně zorána a kde by byly udělány meze, aby zadržovaly vodu. Dále bych dával dotace na zadržovací nádrže na vyčištěnou vodu pod čističkami odpadních vod, aby se ta voda (podobně jako v Izraeli) použila na závlahy. Tohle zemědělec neudělá, tohle musí udělat stát.
Já teď stavím Vidlákovnu a přesně takhle to v malém hodlám dělat. Voda, co použijí lidé, se musí použít ještě jednou na zavlažování. Pozemky kolem Vidlákovny budou pravidelně orány, obdělávány, budou tam stromy kvůli stínu a pastviny pro dobytek. A voda, která při dešti spadne na pozemek, tam musí zůstat.
Premiér Babiš prohlásil, že chce obnovit Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018. Ta sdružovala odborníky, ministry životního prostředí, zemědělství, zástupce obcí a krajů. Jak tento poradní orgán hodnotíte? Měla jeho činnost konkrétní přínos za uplynulé roky?
Kdyby to mělo přínos, tak se dneska zabýváme něčím jiným než nářkem, že je sucho a vedro. Já to mám jednoduché – pokud uvidím více orby, více hnoje, více mezí, více vsakování a více závlah u čističek odpadních vod, budu spokojený. Pokud uvidím, že se dál betonuje, utužuje a zaplácává zemědělská krajina soláry, tak budu vědět, že celá ta komise nevymýšlela, jak bojovat s vedrem a suchem, ale jak z toho vydojit nějaké peníze.
Děkujeme za rozhovor!
