Budil a Hampl k sankčnímu seznamu ČR: Eliminace ruské kultury či marketingová záležitost?
Od ledna letošního roku v České republice vstoupil v platnost takzvaný Magnitského zákon č. 1/2023 Sb. o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním. Tímto dne 26. dubna na stránkách ministerstva zahraničních věcí vznikl vnitrostátní sankční seznam. První osobou na něm se stal moskevský patriarcha Kirill (občanským jménem Vladimir Gunďajev) kvůli podpoře Ruska ve speciální operaci na Ukrajině.
Volbu osoby a význam tohoto kroku okomentoval pro neČT24 antropolog Ivo Budil a sociolog Petr Hampl. Drží se diametrálně opačného pohledu na celou záležitost.
Volbu duchovní osoby přičítá Budil zahraničním partnerům českých politiků.
„Zařazení patriarchy ruské pravoslavné církve Kirilla do českého sankčního seznamu má bezpochyby na rozdíl od sankcí přijímaných ve sféře ekonomických vztahů hlubší symbolický význam. Členové české vlády si ho pravděpodobně vzhledem k omezenější míře svého vzdělání, rozhledu a inteligence nevšimli, ale bezpochyby si ho dobře uvědomují jejich severoameričtí neoliberální patroni, kteří z pozadí českou zahraniční politiku řídí,“ uvedl vysokoškolský pedagog Budil.
Naopak zařazení patriarchy do nového seznamu za zcela bezvýznamné pokládá sociolog a spisovatel Petr Hampl. Podle něho jde o miniaturní zprávu v rámci mnohých vážnějších společenských a hospodářských vnitrostátních událostí.
„Je to čistě symbolický akt. Naprostá většina obyvatel ČR o patriarchovi Kirillovi v životě neslyšela. V životě o něm neslyšeli ani členové vlády. Patriarcha nemá v ČR žádné zájmy a nejspíš nikdy neplánoval naši zemi navštívit. Je to úplně zbytečný akt, který nemá žádný praktický význam. Ale to je pro novou aristokracii typické - místo aby řešila bídu a rozpad společnosti, zaměřuje se na čistě marketingové záležitosti. A v nich projevuje větší horlivost než kdokoliv jiný,“ poznamenal Petr Hampl.
Další hřebíček do rakve bilaterálních vztahů
Za symbolickou považuje Budil volbu nejvyššího náboženského činitele, zastupujícího tradiční společnost, oproti atlantické společnosti. Proto zařazení patriarchy podle názoru antropologa naznačuje další a definitivní prohloubení roztržky mezi Českou republikou a Ruskem.
„Patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill má možná bližší osobní vztahy s ruským prezidentem, ale důležitější je skutečnost, že vzhledem k tradicionalistickému a konzervativnímu rázu ruské společnosti představuje pravoslavná církev jeden z ústředních článků ruské civilizační identity. Zařazení ruského patriarchy do sankčního seznamu tak ukazuje, že současná roztržka mezi Českou republikou a Ruskou federací nemá být dočasným ochlazením vztahů, které lze v blízké době překonat, ale trvalým a nenapravitelným civilizačním rozkolem, jenž připoutá Českou republiku jakožto periférii k atlantickému prostoru bez možnosti historické alternativy,“ upozornil v komentáři Budil.
Vzhledem k postu Vladimira Gunďajeva rozhodnutí českého ministerstva zahraničí podle antropologa má kulturní a duchovní význam ve smyslu přetrhání vztahů mezi pravoslavnými církvemi v České republice a na Slovensku s Ruskem a pomyslné budování umělé železné opony.
„Jde o pokračování politiky naprosté eliminace ruské kultury a tradice z českého historického povědomí, které má být prostoupeno protiruskými rasistickými a xenofobními stereotypy. Jde o budování psychologické železné opony mezi Baltem a Černým mořem, která se bude odstraňovat mnohem hůře než železná opona materiální. Z krátkodobějšího hlediska jde o přetrhání svazků mezi ruskou pravoslavnou církví a věřícími hlásícími se k pravoslavné církvi v České republice, jejichž počet se v posledních letech především v souvislosti s přistěhovalectvím zvýšil,“ domnívá se Ivo Budil.
