Budil k útoku v Pardubicích: Vzestup levicového extremismu je příznakem proměny Evropy

V souvislosti s teroristickým útokem v Pardubicích policie zadržela a obvinila čtyři podezřelé osoby z prostředí radikální levice. Jeden ze zadržených studoval na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity. Jak se z přední univerzity v zemi stala líheň levicového extremismu? Platí to i pro jiné české univerzity?

Je vysoce diskutabilní, zda problematický stav na Fakultě humanitních studií lze vztahovat na Karlovu univerzitu jako celek. I když je ostudné, že nejstarší evropská univerzita ležící severně od Alp nezaujímá mezi světovými vysokoškolskými institucemi důstojnější místo, bylo by to nespravedlivé například vůči lékařským fakultám nebo Přírodovědecké fakultě. Pro založení Fakulty humanitních studií nebyl v devadesátých letech minulého století žádný závažný důvod. Obory humanitního a společensko-vědního zaměření byly dostatečně pokryty stávajícími kapacitami. Z tohoto důvodu se na fakultě etablovaly mimo jiné programy, jejichž povaha často přitahovala intelektuálně excentrické a emocionálně nestabilní jedince. Jejich tíhnutí k levicovému extremismu proto není tak překvapivé. Pokud jde o univerzitní prostředí jako celek, spíše, než extremismus převládá letargie, konformismus, cynismus a intelektuální průměrnost.

Český rozhlas nedávno informoval o posílení spolupráce s krajně levicovým deníkem Alarm. Tento deník je spojen přes jednoho ze svých redaktorů s jiným radikálně levicovým portálem Druhá směna, který je dále spojován s osobami podezřelými z účasti v teroristickém útoku v Pardubicích. Co si myslíte o tom, že veřejnoprávní média poskytují prostor a fakticky dávají slovo zástupcům extremistických kruhů?

Spolupráce s krajně levicovým deníkem Alarm mě znepokojuje méně než neobjektivnost, amatérismus, služebnost a intelektuální pokleslost prostupující veřejnoprávní média, která vynikne i při srovnání s médii v jiných evropských zemích. V každém případě je to podnět pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

Dříve nebyl pro Českou republiku problém radikálně levicového extremismu příznačným tématem. Výroční zprávy Ministerstva vnitra tradičně věnují mnohem větší pozornost pravicovému extremismu. Co se změnilo?

Levicový extremismus je výrazem zvrácené představy o boji za sociální spravedlnost obdobně jako krajní pravicový extremismus představuje zvrácenou představu o boji za právo, řád a tradici. Sociální patologie může odrážet hlubší společenské procesy, které zběžnému pohledu prozatím unikají. Do západní společnosti se vrací chudoba širokých vrstev a nadvláda privilegované finanční oligarchie. To znamená radikalizaci, třídní boj a ostré sociální střety. Vzestup levicového extremismu může být zlověstným příznakem této proměny Evropy z prosperujícího kontinentu do světadílu zápasu chudých a bohatých.

Zpravodajské služby celou dobu strašily údajnou ruskou hrozbu, ale skutečná hrozba přišla od levicových radikálů. Je možné, že zpravodajské služby selhaly?

Zpravodajské služby neselhaly, jestliže jejich úkolem bylo vytvořit přízrak domnělé ruské hrozby a tím přispět k vyvolání pocitu ohrožení, válečnické hysterie a militarizace evropské společnosti. Toto zadání splnily. Jejich posláním nebylo čelit reálným hrozbám.

Zadržený byl spoluzakladatelem proimigrační neziskové organizace Kolektiv Tadamun, která loni požádala Magistrát hlavního města Prahy o dotaci ve výši milionu korun (ta však byla zamítnuta, protože neziskovka nepodala žádost včas). Není to další argument pro větší regulaci aktivit nevládních organizací?

Myslím, že přinejmenším dohled na zdroje financování nevládních organizací by bezpochyby přispěl k rozlišení mezi nevládními organizacemi, které sledují idealistické a altruistické cíle, a nevládními organizacemi majícími méně ušlechtilé záměry.

Děkujeme za rozhovor!