Budil: Téma míru je tabuizováno, protože finanční oligarchie se nezdráhá obětovat životy Evropanů
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v nedávném rozhovoru s Čestmírem Strakatým v souvislosti se státním rozpočtem a skokově rostoucími náklady na obranu uvedla, že nejen strana, ale ani občané se nechtějí připravovat na válku. „Chceme žít v míru. Naše závazky samozřejmě musíme plnit. Jenom to musí odpovídat tempu, který si můžeme dovolit. Dávali bychom peníze na obranu s ohledem na ekonomickou situaci v zemi,“ poznamenala politička.
Kvůli těmto slovům Schillerová čelila na sociálních sítích kritice a dalším obviněním z kolaborantství. Její názor smetla ze stolu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a označila bývalou ministryni financí za „troubu ruské propagandy“. Politička na to reagovala vysvětlením své vize pro českou bezpečnost tím, že trvá na členství v NATO a na vzájemné jaderné rovnováze. V příspěvku na svém účtu na sociální síti také odmítla „válečnou rétoriku politických ideologů, kteří za každou zmínkou o míru hledají Putinovy agenty a šváby. Nedovolme, aby se mír stal sprostým slovem“.
K názoru poslankyně Schillerové a příčinám rostoucí nepopularity pacifistických názorů se vyjádřil antropolog a spisovatel Ivo Budil.
„Americký prezident Franklin Delano Roosevelt prohlásil v lednu 1941, že lidé mají právo na čtyři základní svobody: svobodu projevu, svobodu vyznání, svobodu od nedostatku a svobodu od strachu. Mediální hysterie, která se rozpoutala po lidsky zcela pochopitelném vyjádření místopředsedkyně ANO paní Aleny Schillerové, ukazuje, že současná vládní moc nehodlá v České republice přinejmenším čtvrtou ze zmíněných svobod dodržovat.
Pacifistické hnutí, které za cenu pronásledování a strádání prosazovalo mír mezi národy, náleží mezi nejušlechtilejší tradice moderního Západu. Výrok paní Aleny Schillerové chápu v tomto smyslu jako odvážné vymezení se vůči válečnickým emocím, za nimiž se skrývá služebnost cizím zájmům a jež ohrožují bezpečnost evropského kontinentu.
Srovnávání výzev k mírovému řešení tragických událostí na Ukrajině s politikou appeasementu před druhou světovou válku neobstojí. Tato analogie je založena na neznalosti či ignorování historických faktů a příčin druhé světové války na straně jedné a konfliktu na Ukrajině na straně druhé. Téma míru je cíleně tabuizováno, protože finanční oligarchie kolektivního Západu se nezdráhá kvůli zachování svého postavení a výsad obětovat životy prostých Evropanů,“ vysvětlil v komentáři Ivo Budil.
