Dva roky po střelbě na FF UK. Za tragédii je zodpovědný nejen pachatel, říká Nerušil z SPD
Jak vnímáte tuto tragickou událost s odstupem času? Co si myslíte o způsobu informování této tragédii tehdejším ministrem vnitra Vítem Rakušanem?
Ministr Rakušan se bezprostředně po události pochválil, jak se to vše dobře zvládlo. S postupem času se však ukazuje, že to tak ideální nebylo, že katastrofu umocnila série pochybení. Policie například věděla, že hledá vraha, který se neštítil zastřelit vlastního otce. Věděla, že míří na filozofickou fakultu, nebylo podle mě těžké si na studijním oddělení fakulty prověřit studentův rozvrh. Přesto však pro preventivní posílení bezpečnosti v budovách fakulty neudělala téměř nic. Ukázal se také šlendrián na tísňových linkách. Samotný zásah v budově fakulty byl podle všeho zvládnutý rychle a dobře. Ale hodnocení celého případu rozhodně nelze posuzovat jen na základě jednoho zvládnutého momentu. Jiné kapitola je pak mnohdy až necitlivá komunikace s pozůstalými, která vedla k další oběti na životě.
Existují bílá místa v této události, která předchozí vláda nedostatečně vysvětlila?
Bílá místa podle mě existují v tom, co všemu předcházelo. Jak se vlastně student Kozák dostal k penězům na zakoupení tak rozsáhlého arzenálu? A to nikomu nepřišlo nápadné, k čemu takové množství zbraní najednou potřebuje? Naučit se s takovým arzenálem zacházet také vyžaduji jistý čas a přípravu, podle dostupných informací vlastnil zbrojní průkaz něco málo přes půl roku. Kdo s ním v době, kdy nebyl držitel zbrojního průkazu chodil na střelnice? Samostatná kapitola je pak prezentovaný dopis na rozloučenou. Je napsán takovou slohovou formou, že se mi jeví jako těžce uvěřitelné, že by měl odrážet myšlenkové pochody narušeného jedince, který spáchal trojnásobnou vraždu, včetně nemluvněte a chystal se na další masovou vraždu. Tedy ve zkratce – víme toho dost o okolnostech samotného zločinu, ale příliš málo o přerodu pilného studenta v masového vraha.
Jak se za dva roky změnila úroveň bezpečnosti na veřejných místech? Cítíte se více v bezpečí díky opatřením bezpečnostních orgánů?
Podobným útokům nelze zabránit nikdy. Bezpečnostních opatření není nikdy dost, měli bychom ale hledat vhodnou míru, tak aby se život obyvatel nestával pro nekonečná bezpečnostní opatření nesnesitelný. Známe to například z opatření, která se začala zavádět po roce 2001. Nejprve se jednalo o bezpečnostní prohlídky, které se postupně zpřísňovaly tak, že si cestující s sebou nemohli vzít ani lahev s pitím. Podobně se bezpečnostní rámy a kontroly dokladů začaly prosazovat ve veřejných budovách, v muzeích, při vstupu na Pražský hrad. V zemích západní Evropy pak už jsou v reakci na teroristické útoky na ulicích měst běžní vojáci, ozbrojeni samopaly. Na pocitu bezpečnosti mi to nepřidává, spíše naopak – byť preventivní dopad zmíněných opatření uznávám.
Měla by nová vláda podle Vás provést nové vyšetřování této masové vraždy?
Určitě, mělo by dojít k opakovanému prošetření nejenom vyšetřování masové vraždy, ale zejména následného postupu zainteresovaných složek, tedy jestli koordinace fungovala tak jak měla, a jestli ministr Rakušan v něčem následně nemlžil. Neztotožňuji se totiž s tvrzením Víta Rakušana, že za tragédii je zodpovědný pouze pachatel.
Děkujeme za rozhovor!
