Finanční analytik: Příští vláda bude muset osekat státní výdaje, nebo je vyřešit vyššími daněmi

Jak celkově hodnotíte rozpočet veřejných financí na příští rok? Čím je příznačný v porovnání s rokem 2025?

Jde o popření snahy o rozpočtovou konsolidaci. V posledních letech se přitom vláda mírným snižováním schodku snažila tvářit, že jí nárůst zadlužení vadí. To ale s návrhem rozpočtu na rok 2026 končí. Příští vláda si bude muset hned po svém nástupu ujasnit, zda chce menší stát a oseká výdaje, anebo nezkrocené výdaje zaplatíme vyššími daněmi. Každopádně to bude chtít mnohem víc odvahy, než předvedla poslední vláda. Zasekávání vysokých rozpočtových seker nepůjde donekonečna, jinak nás dluhopisový trh zchladí hodně nepříjemným nárůstem výnosů dluhopisů.

Proč podle Vás jednání o rozdělení rozpočtu mezi jednotlivými ministerstvy probíhalo za zavřenými dveřmi?

Částečně se to dá svést na to, že bylo léto a šlo o prvotní kola vyjednávání. Těchto kol bude ještě hodně. Zároveň ale platí, že z politiky se postupně vytrácí transparentnost. Jako by se vláda, ale i jednotlivé politické strany bály dopředu a jasně říct, co je jejich cílem.

Jak vnímáte razantní růst výdajů na obranu, průmysl a obchod a také na práci a sociální věci?

V první řadě tento nárůst výdajů ukazuje, že současné vládě nevadí vysoké schodky rozpočtu. Na jedné straně má vláda nějaké výdajové priority, na druhé straně se ale bojí omezit jiné výdaje. Nejlepším příkladem toho je nesplněný slib dramaticky seškrtat dotace.

Jaký dopad bude mít na společenskou situaci a zaměstnanost proškrtání rozpočtu ve zdravotnictví, školství a zemědělství?

Krátkodobě nebude výrazný, ale dlouhodobě to můžeme negativně pocítit. V těchto oblastech není možné dlouhodobě šetřit. Pokud tedy neseškrtáme jiné výdaje nebo nezvýšíme daně, konkrétně zdravotnictví do budoucna v současné kvalitě neufinancujeme. K tomu přispěje i demografický vývoj a stárnutí populace.

Děkujeme za rozhovor!