„Levně vyrábíme energie a Německo z nich levně žije.“ Musil vysvětlil, jak z toho ven
Jaká témata budou nejvíce rezonovat při letošních podzimních volbách do parlamentu a proč?
Pokud se do předvolební kampaně nevmísí nějaká nová mediálně výživná kauza, tak budou předvolební diskuse hlavně o sociálních otázkách, jako jsou drahota energií, nedostatek bytů, pokles kvality stále dražších potravin, a podobně. Dalším živým tématem bude pravděpodobně zatahování ČR do války na Ukrajině. Lidé se bohužel nechtějí věnovat příčinám těchto záležitostí.
Politik, který chce jít k jádru problému, bude mluvit o věcech, které voliče nezajímají, a tudíž si bude snižovat pravděpodobnost zvolení. Je to začarovaný kruh, jehož výsledkem je lhaní v předvolebních kampaních, protože si to voliči žádají. Je těžké lidem vysvětlit, že za jejich sociální nouzí a pocitem ohrožení válkou stojí zejména naše vazba na EU a NATO, a další vážnou příčinou problémů je hluboká centralizace našeho státu.
Když chce někdo vyřešit nějaký problém, tak ho většinou řeší dalším zákonem nebo novým úřadem. Vzniká tak začarovaný kruh utápění společnosti v byrokratizaci, kterou si vlastně žádá ten, kdo je jí nejvíce postižen. Tyto základní příčiny neutěšeného stavu ČR mezi nosnými předvolebními tématy debat nebudou, a tudíž se volební subjekty ani nebudou zabývat skutečným řešením problémů lidí. Bude se jen „odsuzovat, nadávat a obviňovat“. Volby budou pravděpodobně probíhat i ve stylu antibabiš-antifiala. Lidé pak nepůjdou k volbám volit někoho, ale proti někomu. Je to pesimistický výhled, ale obávám se, že i realistický.
Mohl byste vyjmenovat nejžhavější témata (problémy?) regionu Morava, která nyní vyžadují největší pozornost? Jak hodnotíte současnou úroveň zapojení státu do pomoci obcím po povodních?
Tuto otázku lze rozdělit na dvě kategorie. První skupinou jsou problémy, které navzdory své důležitosti občané nevnímají jako zásadní, případně o nich vůbec neví, a pak jsou tu koncové problémy, které občan pociťuje bezprostředně, ale nezná jejich příčinu a žádá tedy zkratkovitě jednoduché řešení bez hledání příčiny.
Mezi příčinné problémy patří například nesmyslné kraje, ve kterých se ztrácející finance v obrovské byrokratické agendě. To se totiž odráží úplně ve všem, na co každodenně narážíme. Lidé zpravidla vidí jen koncový důsledek, tedy nedostatek a drahotu bydlení, nebo špatný stav silnic, ale příčinou problémů je nesmyslné územně správní členění státu, tedy existence krajů a současně nesmyslně nastavený zákon o rozpočtovém určení daní. Obojí je příčinou toho, že Praha bohatne a regiony chudnou. Dalším takovým problémem je naše vazba na EU, ve které občané vidí spojenectví a sílu, ve skutečnosti jsme v pozici dojné krávy, kdy levně vyrábíme energie a Německo z nich levně žije, pěstujeme lesy, z nichž mají zisk rakouské firmy, atd. Lidé chtějí zachovat spojenectví s Německem, ale nechtějí drahé energie. Bohužel si budou muset vybrat. Buď se budeme kamarádit s německými bankéři, nebo budeme mít levnou energii, obojí možné není.
Takzvaná žhavá témata veřejností vnímaná, tedy to, o čem běžný občan hovoří denně, jsou jen následkem nesmyslně nastavené existence krajů: deficit silniční sítě (rozbité a neopravené cesty), zoufalá nespolehlivost železniční dopravy, chudoba Slezska, Moravy a pohraničí ve srovnání s centrálními českými regiony. Pokud nezrušíme krajské dělení ČR, tak se s problémy občanů jen těžko vypořádáme. Je však těžké před volbami lidem vysvětlovat, že problém je třeba řešit od jeho příčiny. Lidé zpravidla chtějí jednoduché řešení, například, že politik někde vezme peníze a donese je přímo občanovi domů. Tak ale řízení státu nefunguje.
Se zapojením státu do pomoci obcím postiženým povodněmi je to podobné. Problémů je mnoho: složitost administrativy, chybění organizovaného zapojení dobrovolníků, refundace mzdy dobrovolníkům, uvolnění postižených občanů ze sevření finančních pastí, jakými jsou například hypotéky na povodní poškozené či zcela zničené nemovitosti, naprosto chybí podpora bytové výstavby celostátně, tím více to pociťují lidé v povodněmi postižených lokalitách, a mohli bychom vyjmenovávat další a další problémy.
V Ostravě zesílila epidemie žloutenky typu A. Čím lze vysvětlit, že ohnisko nákazy se nachází právě v Ostravě? Jak se dá zabránit dalšímu šíření epidemie?
To, že se objevila žloutenka zrovna v Ostravě, není až tak zajímavé, jako to, v jakých místech Ostravy se nejvíce šíří. Žloutenkou typu A může onemocnět kdokoliv. Občas se to stává rozšířením infikovaných potravin v prodeji. V takovém případě je výskyt v populaci rozptýlený. Pokud však máme lokalizovaná ohniska tohoto onemocnění, vázaná na městské čtvrtě či obce, pak se jedná o známku chudoby. Výrazně vyšší pravděpodobnost onemocnění je totiž v místech vysoké kumulace osob s nízkým sociálním standardem. Epidemie žloutenky typu A v Ostravě je tedy „jasným signálem“ pro pana premiéra, že máme co do činění s opravdovou chudobou, jakou za posledních 80 let u nás nikdo nepamatuje.
Rozpočtový výbor českého parlamentu schválil zvýšení platů politikům o 6,9 %. Řadovým poslancům se zvýší platy o 7061 korun měsíčně ze současných 102 338 korun. Jak vnímáte takovou valorizaci na pozadí růstu daní pro fyzické osoby a zrušení valorizace důchodů?
Běžným líbivým prohlášením by bylo odsouzení zvýšení platů politikům v době, kdy běžní občané chudnou. Reálně je to však otázka na voliče ODS a jejích satelitů. V nedávných mimořádných doplňujících senátních volbách v Brně navzdory havarijní situaci České republiky voliči opět vyjádřili svou touhu v této devastaci pokračovat. Politici prostě dělají jen to, co po nich voliči chtějí. Brněnští voliči se ve dnech 17. -18. ledna 2025 vyjádřili jasně: 12,25 % z nich si přeje přidávat politikům na platech i v době všeobecné chudoby a téměř 80 % voličů je to úplně jedno a nezajímá je to. Nesouhlas s vládní politikou přišlo vyjádřit pouhých 8,37 % voličů. Zcela jasně se k tomuto chování občanů vyjádřil už starověký řecký filosof Platón, když prohlásil: „Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“
Podporujete zvýšení výdajů na obranu? Je možné je při současném stavu národního hospodářství zvýšit bez zásahu do životní úrovně občanů?
Zvýšení nákladů na obranu má smysl, pokud by byla ČR suverénním státem, což není. Vzhledem k tomu, že v NATO se s námi počítá do budoucna jako s kanonenfutrem ve válkách NATO proti celému světu, tak nás nejvíce nyní ohrožuje právě členství v NATO. V takové pozici je investice do zbrojení pro naše obyvatelstvo naprosto škodlivá. Smysl investovat do obrany by mělo jen tehdy, pokud bychom byli samostatní, nebo ve vojenském bloku s rovnocennými zeměmi, které pojí podobné geopolitické zájmy a rizika.
BIS prohlásila, že Rusko se údajně chystá ovlivňovat podzimní parlamentní volby. Jako příklad podobného vměšování rozvědka uvádí volby v Rumunsku. Připravují tedy občany na možné zrušení výsledků voleb, pokud vyhraje ten špatný kandidát?
Jsme zvyklí na to, že naše volby ovlivňují média držená v rukou nejčastěji německých nebo amerických společností či lobbistů. Pokud se mezi tyto cizí ovlivňovatele voleb přimísí i ruský vliv, bude to pro voliče jedině dobře, protože konečně uslyší propagandu z obou stran. Pokud budou volby zrušeny, protože bude ruská propaganda domněle úspěšnější než ta německá a americká, pak to bude důkaz toho, že němečtí a američtí lobbisté zde mají kromě propagandistických struktur i své soudy a policii. Rumunský případ zásahu do voleb, kdy voliči nechtěli poslouchat americkou propagandu, není zas tak výjimečný. Ostatně už v roce 1998 byl tehdejší prezident ČR Václav Havel zvolen díky jedinému chybějícímu hlasu poslance uvězněného krátce před volbou prezidenta. Občanům to tehdy bylo celkem jedno, a dnes si to už ani nepamatují.
Děkujeme za rozhovor!
