Nelze házet občany ČR jako oběť finančním žralokům. Podle Paroubka není teď na euro vhodná doba
Pane Paroubku, jaký význam budou mít letošní volby do Evropského parlamentu a nakolik jsou podstatné pro politiku Evropské unie?
Nemyslím si, že letošní volby do EP budou natolik přelomové, jak to některé politické strany stylizují. Samozřejmě, že ztráta hlasů dnešních vládních stran by byla signálem, který by jim sděloval, že veřejnost dobře vnímá jejich přehmaty, chyby, ale hlavně celkovou politiku, která není v zájmu země. V posledních dvou letech došlo k takovému poklesu životní úrovně českých občanů. A já to s ohledem na čísla inflace v obou posledních letech (15 % + 10 %), odhaduji něco mezi jednou čtvrtinou a v nejlepším případě jednou pětinou toho, na co byli občané zvyklí ve svém životě před rokem 2022. Tedy před nástupem současné vládní koalice do úřadu.
Je ale potřeba vidět, že k volbám do EP chodí spíše voliči pravicových stran, a to poměrně dost ukázněně. Naopak voliči levicoví zůstávají často doma. Tak tomu bylo dosud vždy v každých volbách do EP a nemyslím si, že tomu tentokrát bude jinak. To znamená, že výsledek pravicových stran nemusí být tak katastrofální, jak ukazují průzkumy veřejného mínění. Zejména pokud dojde, a to je velmi pravděpodobné, k sestavení předvolebních koalic těchto pěti stran, které jim umožní kandidovat na jedné, maximálně dvou kandidátkách. Pokud se lidovci, TOP 09 a zřejmě také hnutí STAN rozhodnou kandidovat samostatně, jsou ztraceni, ve volbách do EP shoří. Takovou chybu ale nejspíš nelze očekávat.
Pokud se jich plánujete účastnit, mohl byste přiblížit Váš program pro volební období v Bruselu?
Pokud vůbec ČSSD půjde do evropských voleb, má samozřejmě zpracován program pěti priorit, který bude zveřejněn na sjezdu této strany v sobotu (17. 2.), v tomto týdnu. Nebylo by asi vkusné, abych o těchto prioritách hovořil již nyní. Co však mohu říci jednoznačně, je to, že tyto volby chceme přeměnit ve volby, které budou referendem o Fialově vládě, a podle toho také volíme programové priority pro tyto volby.
Česká koruna je podle Big Mac indexu podhodnocená vůči euru a dolaru. Jak tento index od britského deníku The Economist vnímáte?
To, co říká dnes prestižní britský týdeník The Economist, to říkám i já, ale už dlouhá léta. Kdyby byl vývoj koruny vůči euru a dolaru ponechán hře tržních sil, o které pravicoví ekonomové typu bývalého guvernéra ČNB Singera často sní, ale občas dělají pravý opak, měli bychom dnes korunu ve vztahu k oběma světovým měnám blízko její reálné hodnoty. ČNB pod Singerovým vedením využila interregna v závěru roku 2013, kdy se střídaly vlády, a odcházela chaotická Nečasova vláda a ještě nenastoupila vláda Sobotkova, a držela naprosto nesmyslně korunu v oslabeném kurzu vůči euru v poměru 1 : 27. V této chybné politice pokračovalo nějakou dobu i Rusnokovo vedení a chci také připomenout, že tuto chybnou politiku ČNB podpořil ve své době také tehdejší premiér Sobotka. Naopak tehdejší ministr financí Babiš jen přihlížel a mlčel… Byl jsem jedním z mála, kdo tento postup Singerova vedení ČNB ostře kritizoval.
Dnes sklízíme trpké plody tohoto postupu, neboť ČNB v letech onoho proslulého měnového „závazku“ udržovala slabou korunu za cenu obrovských nákupů eur, které směňovala za koruny, které byly jen z části kryté reálným výkonem české ekonomiky. A dodnes se stamiliardy korun, za které tehdy byla nakoupena ČNB eura, někde „toulají“ po finančních trzích. Přispívají tak k oslabování kurzu české koruny. Pokud by tato nesmyslná politika umělého oslabování koruny nebyla prováděna, jsem přesvědčen, že by se dnes kurz koruny vůči euru mohl pohybovat v poměru okolo 1 : 20. A podobně by to bylo ve vztahu k dolaru.
Pomocí kurzu koruny je centrální banka schopná ovlivnit výši inflace. Kromě toho je koruna jednou z nejdůvěryhodnějších měn na světě. Koncem roku 2022 ministerstvo financí a ČNB doporučily ve zprávě o splnění maastrichtských konvergenčních kritérií zatím nestanovit datum přijetí eura. Proč navzdory odborným názorům expertů a státních institucí koaliční politici vč. prezidenta tlačí na přijetí společné evropské měny v době hospodářské recese?
V tuto chvíli se ovšem kurz eura a koruny blíží poměru 1 : 25. Tedy pokud bychom zavedli euro nyní, došlo by k velkému znehodnocení úspor obyvatelstva, oslabení reálné hodnoty jeho příjmů a tedy k dalšímu snížení životní úrovně, což ovšem prezidentu Pavlovi a kruhům, které jej ovlivňují, a také většině vládních stran, je úplně fuk. Podle mého názoru nyní není vhodná chvíle k tomu, aby se zavedlo euro. Podle prestižního týdeníku The Economist je česká měna podhodnocená a není třeba vydávat české obyvatelstvo jako oběť finančním žralokům, kteří by jediní na této transakci vydělali.
Ministr vnitra Vít Rakušan odstartoval sérii besed bez cenzury ve vybraných lokalitách, kde má STAN nejnižší preference. Co si myslíte o tomto marketingovém tahu a jeho prospěšnosti?
Myslím, že marketingový tým V. Rakušana chce vyvolat ve společnosti kontroverzi a nastylizovat hnutí STAN a jeho předsedu do pozice jednoho z hlavních hybatelů české politiky, který dokáže udržovat strategickou iniciativu. Myslím, že architekti této kampaně hnutí STAN dobře vědí, jaká je skutečná síla, respektive slabost tohoto hnutí. A touto kampaní se snaží, aby se hnutí STAN stalo jakýmsi gravitačním polem, ke kterému by se přichylovali pravicoví voliči ve volbách. Lidé, kteří tuto kampaň STANu spustili, jsou si dobře vědomi chabých volebních preferencí hnutí, po všech těch skandálech, které STAN za necelé dva roky dokázal vyrobit, a jsou si také vědomi, že pevné voličské jádro tohoto hnutí je velmi nízké (např. podle Median jsou to 2 % voličů). Pokud hnutí STAN půjde do některých voleb samostatně, protože lze těžko očekávat, že by ještě Piráti kývli na společnou kandidátku třeba pro evropské volby, skončí výpraskem a ve volbách úplně shoří. Hodnotím celou tuto kampaň jako akci ze zoufalství.
Pololetní zpráva ministerstva vnitra o extremismu uvádí, že v české extremistické scéně dominuje „antisystémové hnutí“, které „nerespektuje český stát a jeho instituce“ a „vyjadřuje obdiv“ ruskému vedení. Jak dlouho pozorujete ve společnosti nátlak na „extremisty“ oproti těm „správným“ občanům? Proč státní orgány označují svobodnou politickou volbu a politické preference za extremismus?
Myslím, že podobné úvahy ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby (BIS) jsou účelově politické. Snaží se diskvalifikovat politického protivníka či protivníky, aby se voliči těchto protivládních stran či hnutí ani neobtěžovali jít k volbám. Pokud jde o BIS, která často hledá ruské a čínské agenty tam, kde nejsou, bych položil jednu otázku. Co její agenti dělali, když si šílený střelec na Filozofické fakultě UK vytvořil celý zbraňový arzenál. Kde byli tito dobří lidé, když si tento mladík půjčil vysokou částku (dodnes nevíme od koho či od které banky) a za tuto částku si pořídil domácí zbrojnici. Ptám se, jak je možné, že to BIS uniklo? Stejně tak se ptám, zda by nebylo vhodné, aby čerstvě povýšený generál BIS, Koudelka, složil z tohoto důvodu svou funkci pro kolosální neschopnost.