Paroubek: Macron se strašidlem NATO na Ukrajině žongluje, snaží se hrát s Putinem nebezpečný poker
Pane předsedo, podle premiéra Fialy se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Prohlásil to v návaznosti na setkání lídrů evropských států v Paříži, na němž podle něj toto téma padlo jen okrajově. Polský premiér Duda ale uvedl, že to bylo jedním z hlavních témat setkání. Proč se podle Vás slova politiků principiálně liší? Snaží se premiér Fiala něco zamlčet?
Jiří Paroubek: Myslím, že lídři zemí Evropské unie, kteří se účastnili pařížského setkání, mlží. Pro mě je směrodatné vyjádření premiéra Fica, který se už dopředu distancoval od „nebezpečného programu“ setkání, které nakonec proběhlo v Paříži. Podle neoficiálních informací šest zemí z těch, které byly pozvány do Paříže, vyjádřilo ochotu se vojensky, tedy abych byl přesný s kontingenty svých vojáků, účastnit bojů na Ukrajině na straně ukrajinské armády.
V této věci však by bylo nezbytné jednotné stanovisko zemí EU a NATO (snad s výjimkou neutrálního Rakouska), prostě všech do Paříže pozvaných zástupců zemí. Podle mého názoru by nestačila ani většina pozvaných lídrů, která by se vyjádřila na podporu tohoto rozhodnutí, protože by to vedlo k velkému rozkolu v rámci EU a v rámci NATO. Dost dobře nechápu francouzský militantní postoj v této věci. Prezidentu Macronovi přeci muselo být jasné, že většina evropských zemí prostě toto dobrodružství nepodpoří, protože je to přímá cesta k nové světové válce.
Kromě toho si myslím, že situace na bojištích je v tuto chvíli pro ukrajinská vojska tak vážná, že už ti moudřejší evropští lídři docházejí k názoru, že je celou situaci potřeba řešit jednáním. Konec konců i prezident Macron, který na jedné straně vyhrožoval Rusku možností vojenského zásahu zemí NATO, na druhé straně celkem rozumně na téže tiskové konferenci, kde vyhrožoval Rusku, připouštěl jednání s ním s tím, že ale Ukrajina potřebuje co nejlepší výchozí základnu k jednání, danou příznivější situací na bojištích. Kromě toho si myslím, že francouzský prezident se strašidlem vojenského zásahu zemí NATO na Ukrajině žongluje, snaží se hrát s Putinem nebezpečný poker. Zdá se, že v tom pokeru má ovšem Putin vyšší karty.
Ruský prezident Putin během svého poselství k Federálnímu shromáždění řekl, že Západ nadále lže. Nyní podle jeho slov tvrdí, že Rusko prý zaútočí na Evropu. Co si o této rétorice evropských politiků, včetně českého ministra zahraničí, myslíte? Proč je toto tvrzení nyní základem bezpečnostní a zahraniční politiky většiny evropských států?
Jiří Paroubek: Samozřejmě je možné zpochybňovat cokoliv, co řekne prezident Putin tak, jak to pravidelně činí politici Západu, včetně českého ministra zahraničí Lipavského. Stačí se ale jen podívat na objemy financí, které dává každoročně na zbrojení na jedné straně Rusko (nyní cca 100 mld. dolarů) a na straně druhé země NATO (hodně přes 1 bilion dolarů). Převaha vojenského potenciálu je tedy jednoznačně na straně zemí Západu. Rusko možná mělo na počátku invaze na Ukrajinu zájem o změnu režimu v Kyjevě na základě chybných zpravodajských informací o části elit, které jsou tak či onak s Ruskem spjaté. Tyto informace byly chybné a tak Rusko mělo zájem pouze o dílčí vojenskou operaci na východě a jihu Ukrajiny, která spočívala v zabrání území obývaného především ruským obyvatelstvem. A tento jejich zájem trvá. Pro Rusko má tato operace jednoznačně lokální charakter. A i když ruská armáda projevila v bojích svou kvalitu, nemá sílu na to, aby se pustila do většího dobrodružství, nežli je to ukrajinské. Tedy strašení některých evropských politiků a špiček NATO o nebezpečí invaze Ruska do střední a západní Evropy je slušně řečeno nesmysl. Slouží jen zájmům vojensko-průmyslového komplexu, který samozřejmě interesuje prodej co největšího množství zbraní za co největší objemy peněz do členských zemí NATO.
Putin mimo jiné uvedl, že Spojené státy pomocí svých aktivit ničí bezpečnostní systém v Evropě. Podle ruského prezidenta je zřejmé, že v Eurasii by měl být vybudován nový bezpečnostní plán. Má podle Vás pravdu, pokud jde o roli USA v Evropě a novém bezpečnostním uspořádání? Na čem by se měl tento bezpečnostní systém stavět, aby byl platný a efektivní?
Jiří Paroubek: Myslím, že Čína a Rusko, ale také další země BRICS, se snaží vytvářet nový bezpečnostní systém světa. Sdružení BRICS, jeho pět původních zemí je posíleno o země s obrovským finančním a hospodářským potenciálem, jako jsou Saúdská Arábie a SAE. A dalších třicet zemí má zájem s tímto sdružením spolupracovat. Zatím ta spolupráce probíhá v oblasti ekonomické, do určité míry také politické a je jen otázka času, kdy se rozšíří i na bezpečnostní spolupráci.
S výjimkou několika evropských států o míru v současném konfliktu na Ukrajině přední západní politici nechtějí jednat. Ruský prezident se během poselství také nechal slyšet, že bez suverénního a silného Ruska není možný žádný trvalý světový řád. Co si o tom myslíte?
Jiří Paroubek: Nejednat o míru je krátkozraké. Rusko je zemí, která disponuje všemi možnými surovinami, především těmi energetickými, ale také rozhodující zemědělskými komoditami. Je obrovským vývozcem zemního plynu a ropy. Ale také je největší obilnicí světa. Jak chcete porazit takový stát? Sankce, které vyhlásil Západ vůči Rusku – dnes už je jich 13 kol – nemohou mít úspěch, jaký stratégové Západu předpokládali, neboť zůstávají omezeny zhruba na čtyři desítky zemí. Prostě svět se změnil a Západ by to měl reflektovat. Je otázka, jestli je toho schopen. A pokud Západ prostřednictvím ukrajinské armády není schopen Rusko vojensky porazit, tak by měl jednat o rozumném exitu z celé situace. Konflikt na Ukrajině a následné sankce jsou podle mého názoru hlavním důvodem růstu cen komodit, ať jde o energetické suroviny nebo zemědělské produkty, ale také průmyslové kovy v posledních dvou letech. Je to tedy jedna z hlavních příčin inflace, která byla vnesena do naší ekonomiky a která se projevila velmi závažným způsobem na životní úrovni českého obyvatelstva.
