Paroubek o strašení BIS: Koudelka je největším dezinformátorem a škodí demokracii
Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka opakovaně varuje před ruským vměšováním do podzimních parlamentních voleb. Co tím podle Vás sleduje, když to veřejně prohlašuje?
Je to obvyklá hysterie, kterou se snaží rozdmýchávat v naší zemi agenti cizí moci s podobným cílem, jaký pak uplatnili v Rumunsku. To znamená, že kdyby volby u nás nedopadly tak, jak si přeje bruselský a washingtonský mainstream, mohly by se prostě zneplatnit. Pseudoargumenty se vždycky najdou. Podle mého názoru je šéf BIS Koudelka největším dezinformátorem a dezinformátoři skutečně škodí demokracii.
Koudelka mimo jiné prohlásil, že když dojde k odhalení uvedeného vměšování, tak může být už pozdě. Nepřipravuje tím atmosféru pro preventivní opatření?
Samozřejmě, že je možný i u nás „rumunský model“. Vzpomeňme si, že když u nás hrozilo vítězství levice v mimořádných volbách do sněmovny v říjnu roku 2009, měsíc předtím byl ústavní zákon, který otevíral cestu k uskutečnění mimořádných voleb, byl Rychetského Ústavním soudem zcela protiústavně zrušen. A nic se nestalo... Podle mého názoru byl Rychetský a členové Ústavního soudu pod vlivem cizí moci. Prostě levicová vláda se nehodila, protože by nepřipustila např. vybudování radarové základny Spojených států na našem území. Tehdy se ještě nikdo neodvážil u nás strašit s tím, že levice, tedy hlavně Sociální demokracie, je proruská.
Mainstream také straší vměšováním do voleb. Například portál Seznam Zprávy se vytasil s článkem „Hrozí rumunský scénář? Které strany mohou v kampani hrát ruskou propagandu”, ČT natočila film Rozdělená společnost, v němž vykresluje všechny opoziční strany jako bezpečnostní rizika… Můžou si podle Vás opravdu připravovat půdu pro ten „rumunský scénář”, to znamená zrušení výsledku voleb v případě vítězství těch „špatných“ kandidátů?
Samozřejmě, že to reálně hrozí. Tuto bitvu hrají nejmenované zpravodajské služby v mnoha zemích střední a východní Evropy. Podívejte se, co se stalo na Slovensku, když levice zcela férovým způsobem zvítězila jak v parlamentních, tak i v prezidentských volbách. Je snaha destabilizovat Slovensko. Totéž se stalo v Rumunsku, nyní v Srbsku, ale také v Černé Hoře. V Moldavsku zvítězila tzv. prozápadní prezidentská kandidátka, což jí ovšem nebrání obdivovat fašistického rumunského diktátora Antonesca, díky milionu hlasů z korespondenční volby.
Senátoři přes kritiku nakonec souhlasili s novým paragrafem „práce pro cizí moc“. Prezident jej dostane k podpisu. Nestane se z něj vzhledem ke gumovosti celého návrhu nástroj boje proti opozici?
Velice oceňuji ty senátory, byť z pravicových politických formací, kteří vystupovali proti legislativnímu přílepku k zákonu, paragrafu „práce pro cizí moc“. Samozřejmě, že tento nástroj byl formulován proto, aby byl ve vhodném okamžiku použit. V tom je jeho „kouzlo“ a v tom může být také nástrojem boje proti odvážnějším opozičníkům.
O čem budou letošní volby? Jaká témata budou nejvíce rezonovat?
Já doufám, že budou hlavně o ekonomických tématech. Pokud si hnutí ANO a další opoziční strany nechají vnutit debatu na téma ruští trollové, záškodníci a pátá kolona, tak je to špatně. Vláda musí skládat účty za škody, které napáchala v této zemi za dobu svého vládnutí. Za snížení životní úrovně většiny českého obyvatelstva, díky obří inflaci, která v letech 2022 a 2023 v souhrnu tvořila zhruba 30 % nárůst. Snahou pravicových stran nebude přistoupit k věcné debatě o vážných tématech, ale více méně k nevěcné debatě týkající se „nebezpečí pro demokracii a svobodu!“. Přičemž to největší nebezpečí pro demokracii a svobodu představuje především současná vláda. Nepochybuji, že se do boje na straně současných vládních stran, včetně Pirátů, zapojí všechna mainstreamová média a média veřejnoprávní. Tedy ČT a Český rozhlas.
Děkujeme za rozhovor!
