Společnost potřebuje morální investici. Den české vlajky tomu prospěje, domnívá se Budil

„Domnívám se, že jde o podnětnou iniciativu, která by mohla v České republice posílit pocit patriotismu, národní soudržnosti a solidarity v současném historicky náročném období. Přinejmenším od dob Francouzské revoluce představuje národní vlajka jeden ze základních symbolů formování moderních politických národů. Jde o artefakt snadno přenositelný a široce sdílený, jehož veřejné vystavení má zpravidla výrazný emocionální a mobilizační účinek na široké vrstvy společnosti. Vlajka je silným znakem svrchovanosti, sebevědomí a kolektivních aspirací národního společenství. Není proto náhodou, že se objevuje jako záštita v časech velkých národních vzepětí, zkoušek a krizí.

Den vlajky existuje v různých podobách v desítkách zemí světa – například ve Spojených státech amerických, Mexiku, Ruské federaci, Indii, Vietnamu či v řadě latinskoamerických států; v Evropě pak zejména ve skandinávských zemích nebo v Německu. Česká společnost bude v nadcházejících letech potřebovat značnou morální, emocionální a symbolickou investici, má-li překonat hluboké ideologické rozdělení, k němuž došlo v uplynulém období. Návrh předsedy vlády Andreje Babiše zavést na 30. března nový významný den – Den české vlajky – míří v tomto smyslu žádoucím směrem,“ prohlásil antropolog Ivo Budil.

Předseda strany ANO a šéf nového kabinetu Andrej Babiš zdůvodnil jím iniciovanou novelu zákona o státních svátcích tím, že vlajka je jedním ze symbolů suverenity a sounáležitosti občanů státu. Nový svátek podle něj posílí hrdost příslušnosti k českému národu. Termín nebyl zvolen Babišem náhodně. Dne 30. března roku 1920 byla uzákoněna československá vlajka.