Vitásková: Za stávající ideologizace energetiky nevěřím v dostavbu jaderných bloků v naší zemi
Již v roce 2017 v rozhovoru s ČTK jste sdělila, že by v budoucnu základem energetického mixu měla být jaderná energetika. Pomocí čeho by se tohoto cíle dalo nyní dosáhnout? Mohla byste vyjmenovat konkrétní kroky a v jakém časovém horizontu je třeba tyto kroky udělat?
Alena Vitásková: Od roku 2017 se mnohé změnilo. „Podivná ideologie“ dokonce i v energetice nerespektuje skutečnou potřebu průmyslu, občanů nejen v naší zemi. Jaderná energetika je základem energetického mixu, to je můj názor a od toho jsem neustoupila, přestože je dnes módní a prospěchářské „názory měnit“ dle potřeby ideologických vůdců. V současné době nejsou nové technologie (např. vodík) na tak rozpracované úrovni, aby mohly hbitě konkurovat stávajícím zdrojům – což je jádro, plyn, částečně obnovitelné zdroje, tak jak je známe v současné podobě a pochopitelně doznívající uhlí.
Co se týká jaderné energetiky, tak v této chvíli nám „ujíždí vlak“. Za tuto oblast je plně odpovědný polostátní ČEZ. Po pádu Nečasovy vlády byl zrušen tendr na dostavbu jaderných bloků – domnívám se, že to bylo v roce 2013. Již tato příprava stála milióny korun. S časovým odstupem byl připravován druhý tendr, kdy se již z politických důvodů vyřazovali možní účastníci tendru – Rusko – Čína. Soutěž nebyla doposud dokončena.
A nyní, kdy stojíme na pokraji možné jaderné války, nedostatku surovin a energetických zdrojů bychom se měli pustit do dostavby jaderných bloků? Kdo bude soutěžit o dostavbu? Ti, co ještě nikdy jaderný blok s požadovanými parametry nezrealizovali? To jsme mohli odkoupit ty v Německu. Nebo se pletu?
Asi bude pro tento záměr a přípravu vynaloženo mnoho miliard korun. Nemám důvěru v to, že tyto jaderné bloky budou někdy v dohledné době (tím mám na mysli 10–15 let) zrealizovány a zprovozněny k výrobě elektřiny. Mohou se spoustu let stavět, nebýt funkční a elektřinu nikdy nevyrobit. I to je alternativa inkasování financí na „fata morgánu“ dostavby jaderných bloků u nás.
„Pohrobci“ tzv. „odborníků v energetice“ stojí daňové poplatníky miliardy korun a škodí veřejnému zájmu. Za stávající ideologizace energetiky nevěřím v dostavbu jaderných bloků v naší zemi.
Nakolik vyznaným se za současných podmínek (změna dosavadních dodavatelů energií) stává včasné spuštění nového bloku v Dukovanech?
Pro spotřebitele v České republice to je vlastně jedno. Stejně se vyrobená elektřina u nás vyveze a my ji pak dráze nakupujeme pro vlastní spotřebu. Nevím, jaký bonus by to mělo pro naši zemi, ale asi žádný, kromě vynaložení finančních prostředků. Pokud se nezmění národní energetická politika, to znamená elektřina vyrobena u nás bude přednostně dodávána našim spotřebitelům za přijatelné ceny, tak vše ostatní považuji za globální zájmy. A já hájím národní zájmy před těmi ostatními.
Podíl uhlí ve výrobě elektřiny nyní činí kolem 46 %. Jak rychle lze snížit podíl tohoto fosilního paliva v energetickém mixu? Čím lze elektrárny na uhlí nahradit?
Elektrárny na uhlí lze nahradit plynovými elektrárnami, pokud by se změnila nepřátelská ideologie vůči plynu. Ruku v roce s tím musí jít i cena plynu, která je v naší zemi nejvyšší (pozn. za rok vzrostla u nás cena plynu o cca 220 %, na Slovensku o 18 %) což nyní potvrdil i Eurostat. V Německu se před řadou let na tento přechod (elektrárny na plyn) připravovali, měli v úmyslu vyrábět elektřinu nikoliv z uhlí, ale z plynu. Ideologie to nedovolila. Dokonce byly sabotáži závažně poškozeny investice v této oblasti v řádu miliard euro.
Energetická krize nakonec donutila v Německu opětovně spustit již odstavené hnědouhelné elektrárny, které vyráběly, seč jim síly stačily. V té době již byly v rukou českých majitelů, kteří je v Německu koupili a bezesporu na tom vydělali neskutečné peníze. V takové chvíli jde ekologie stranou.
Pokud nebude Česká republika elektřinu vyvážet, tak můžeme utlumit výrobu z uhlí rychleji, protože pro tuzemskou spotřebu (přes krachy firem v důsledku vysokých cen energií) bychom měli dostatek elektřiny z jaderných zdrojů, obnovitelných zdrojů a pokud se uklidní situace s cenou plynu a budou skončeny sankce, tak pak i plynové elektrárny. To bychom ale museli rovněž odstoupit od evropské energetické politiky, která rovněž díky Green dealu uměle vytváří vysoké ceny energií. Další nesmyslné poplatky „uhlíkovou daň“, které chce evropská legislativa uvalit nejen na firmy, ale i občany povede k dalšímu rozvalu již tak zbídačeného evropského hospodářství.
Letos vláda plánuje představit novou energetickou koncepci do roku 2040. Stát by měl zajistit dostatek energií a zároveň splnit závazek na snížení emisí. Dá se oboje dosáhnout a případně jak?
Nových energetických koncepcí jsem zažila v posledních pár létech mnoho. Nejmodernější slogan každé nové koncepce „máme ambiciózní cíle“ mě již nepřekvapuje. Pokud vláda dokáže novou energetickou politiku předložit bez nesmyslných dotací, na které již státní pokladna nemá zdroje, pokud nebudou tyto zdroje zajišťovány vytahováním peněz z kapes daňových poplatníků zvýšenými daněmi, poplatky (jako je vymyšlená uhlíková daň), tak jsem na tuto koncepci opravdu hodně zvědava.
Ptáte se, zda se dá oboje dosáhnout a případně jak? V poslední době se v německých médiích provalily informace o „zeleném bahně“. V této souvislosti se hovoří o „zelené ideologie“, která vznikla a je dokonce ovládaná snad nějakým rodinným klanem.
Pokud ustoupíme od politické ideologie zeleného šílenství, nebo chcete-li „zeleného bahna“, dále od evropské energetické politiky a necháme tuto práci provést skutečnými odborníky na energetiku a životní prostředí, kteří mají veřejný zájem na prvním místě, tak je záchrana možná.
Jinak je každá snaha „házení perlí sviním“, jak říkala moje babička.
