Hamplová: Premiér vyřešil Turkovu kauzu po svém a prezidentem se už nezdržoval. Nedivím se tomu

Paní senátorko, co si myslíte o trvajícím odmítavém postoji prezidenta Petra Pavla a jeho argumentech ohledně jmenování poslance Turka ministrem? Odporují podle Vás výsledkům parlamentních voleb?

Pokud si pan prezident a ambiciózní lidé kolem něho myslí, že naše občany ještě trápí debaty kolem jmenování či nejmenování Filipa Turka ministrem, pak se hluboce mýlí. Jak slyším ze všech stran, že lidé to považují už dávno za zcela zástupný problém a prezidenta dávno nechápou. Chtějí, aby nová vláda hlavně začala naplno pracovat, a nehandrkovali se pořád s prezidentem o výklad Ústavy. Jednání prezidenta navíc jednoznačně vybočuje z ústavních zvyklostí a lze ho nazvat jednáním paličatého dítěte. Prezident nemá navrhované ministry kádrovat, ale jmenovat. Dokonce i Miloš Zeman kdysi kapituloval v případě Jana Lipavského, a to je co říct. Zkrátka to, že se stalo jmenování jednoho mladého ministra téměř hlavním tématem ustavení vlády, je absurdní a je vizitkou toho prezidenta, ne toho mladého kandidáta. Samozřejmě je to proti všemu rozumnému.

Filip Turek se proti odůvodnění rozhodnutí prezidenta chce bránit žalobou na ochranu osobnosti. Uvažuje o tom, že bude chtít omluvu. Jak jeho krok vnímáte pohledem právníka?

Nemohu vědět, jak by se k tomu postavily soudy, ale… Tato případná žaloba by především byla právnickou výjimečností. Z mnoha důvodů. Především by byla první svého druhu. To lze ale říct i o obdobném nejmenování navrhovaného kandidáta ministrem s podobným dehonestujícím zdůvodněním. To tu opravdu ještě nebylo. Pak by byla výjimečná účastníky – žalobcem by byl Filip Turek, žalovaná by byla Česká republika, reprezentovaná konkrétním ministerstvem, protože prezident hodnotil Filipa Turka v pozici své funkce, ne jako soukromá osoba. To může být ovšem pro Petra Pavla velmi nepříjemné, a je možné, že on sám ani lidé kolem něj to ještě ani nevědí. Jako účastník řízení, tedy kdyby byl žalovaný jako Petr Pavel, by nemusel svědčit ani se soudu účastnit. Kdežto v případě, že žalovanou by byla Česká republika, Petr Pavel může být předvolán jako svědek, a jeho povinností by bylo přijít a svědčit. Jako každý občan. Docela si umím představit některé z kolegů advokátů, a nemusíme chodit ani daleko od Sněmovny, že by ho na veřejném jednání vyslechli. Ta žaloba jako taková, pokud jde o obsah, by se psala skoro sama. Obsahem slov, která jsou skutečně naprosto nepřiměřená situaci, jejich veřejností, která je absolutní, tím, že je vyslovil prezident země, protože výš už to nikdo být nemůže, vybočením z obvyklého standardu, a pak je to vše zastřešeno tím, že ona slova padla až v ústavní rovině… Pokud nezačneme dávat limity vyjadřování i v politice, za chvíli do té politiky nebude chtít nikdo jít, protože mu to nebude stát za to. Ano, politik musí umět vydržet víc, ale rozhodně ne vše, a kritika není ani urážka, ani pomluva.

Petr Macinka nyní vede dva ministerské úřady. Může tento způsob vedení resortů do jisté míry bránit plynulému provozu nové vlády?

Prezidenta a lidi kolem něho snad nelze podezřívat z toho, že by chtěli nové vládě cokoli usnadňovat. Naopak. Začalo to u jmenování premiéra, pokračuje to Filipem Turkem, uvidíme, co bude dál... Nic lidského jim na Hradě totiž není cizí (úsměv). Pokud jde o řízení ministerstev, nemám obavy, že by to nezvládli. Andrej Babiš je svou podstatou manažer, Karel Havlíček je mu výraznou oporou, vláda týmově kooperuje, protože chce viditelně uspět, Petr Macinka bude klidně nějakou dobu kmitat za dva, a jsem přesvědčena, že se také mohou opřít o zkušené úředníky na daných ministerstvech. Navíc vymysleli řešení i pro Filipa Turka, tedy sil bude dost. Ničemu plynulému to tedy podle mého názoru bránit nebude, jen, jak jsem již výše uvedla, je to neskutečně malicherné komplikování práce těm, které tam prostě ti z Hradu nechtěli po volbách vidět. To je celé. Prezident ale má být nadstranický. Alespoň trochu.

Premiér Babiš včera oznámil, že Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro Green Deal. Jak to vnímáte?

Chcete to popravdě? Mě to pobavilo. Protože jsem přesně pochopila, proč se to stalo. Nová vláda už chce fungovat, a z Hradu jsou jim vnucována místo práce zástupná témata. Udělali vše – za prezidentem šel Andrej Babiš, Petr Macinka i Filip Turek. Šli mu v podstatě trpělivě vysvětlovat, že by měl respektovat výsledek voleb, koaliční dohodu a ústavní pořádek. Tedy vysvětlovali mu letité samozřejmosti. Nepomohlo nic. Přišel dopis, který si nezadal s kádrovacím posudkem kdysi. To, že se to premiér v tu chvíli rozhodl vyřešit po svém a prezidentem už se zkrátka nezdržovat, se v podstatě nedivím. Úsměvný a trochu provokativní je název dané pozice, a ještě víc úsměvné je, že Filip Turek bude sedět v kanceláři ministra. To hlavní ale je, že už se konečně začne něco pořádného dělat. Takto to zní alespoň na venkově.

Loni Turek obdržel osobní pozvánku přímo od týmu Donalda Trumpa na jeho inauguraci, což je výjimečná čest. Před svým zvolením do funkce člena Poslanecké sněmovny ČR se Turek etabloval jako výrazná osobnost s vyhraněnými názory na zahraniční politiku na půdě Evropského parlamentu. Co podle Vás stojí za celou kauzou Filipa Turka?

To může být více věcí, protože oni ten výsledek voleb a asi ani tak rychlou koaliční dohodu patrně opravdu nečekali, a vyklízení kanceláří je velmi zaskočilo. Předpokládali, že při tak provládní masáži médií to Andrej Babiš dohromady prostě nemůže dát. Když se mu to podařilo, jak vyhrát volby, tak sestavit vládu, a to velmi rychle, zkusili napřed nepatřičný tlak na něho, a když ani to nevyšlo, protože v zájmu republiky ustoupil, hledali další důvod ustavenou vládu narušovat až rozbíjet, namísto aby se preferovalo ustavování jejího programu a řešení toho, co lidi opravdu trápí. A Filipa Turka si zkrátka pro to narušování týmu vybrali. Tady pak už můžeme skutečně jen spekulovat, zda tam není obyčejná mužská ješitnost, že Filip Turek byl nebo nebyl někam pozván, že měl tolik hlasů, nebo skutečně již vidí tým kolem Petra Pavla, že jak se mu do voleb postaví se vší vážností právě on se svým mládím, jejich prezident skončí. Nevím. V každém případě není to, co předvádí Hrad kolem ustavování vlády, toho Hradu důstojné. A pokud si Praha namlouvá, že to prezidentovi prospívá, ať se rozjede na venkov. Tam už si lidé ťukají na čelo, protože chtějí vidět práci, ne poslouchat akademické debaty.

A jak se na to dívají regionální politici?

Chcete to zase popravdě? Tam už toho taky mají tak akorát. Čekají je na podzim komunální volby a funkce bude obhajovat třetina Senátu. Mají tedy svých starostí dost a tyto debaty jim spíše škodí, bez ohledu na to, ke které politické straně se hlásí nebo zda jsou nezávislé regionální skupiny. Pokud totiž chtějí zlákat někoho zajímavého, aby s nimi nebo za ně kandidoval, ti lidé jim říkají - toto mám riskovat? Aby si do mne každý jakkoli sprostě kopnul? Urazil mne? V mém věku? Lidi se podařilo proti sobě neskutečně poštvat, jako kdyby mít jiný názor byl zločin; jednak se udělal z politiky prostor, kde může kdekdo opravdu říct o druhém kdeco. Prezident je toho teď bohužel příkladem. A není sám. Je to velmi povrchní, teatrální a plné gest. To ale naší zemi nepomůže.

Děkujeme za rozhovor!