Advokát Koudelka: Vypnutí nepohodlných webů byl nezákonný zásah porušující ústavní zákaz cenzury
Nejvyšší správní soud zamítl další žalobu kvůli blokaci osmi tzv. dezinformačních webů od února 2022. Dopis Národního centra kybernetických operací adresovaný spolku CZ.NIC, ve kterém bylo vysloveno přání k blokaci webů, označil soud za „nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru“. Považujete toto pojmenování vládního dokumentu ze strany soudu za objektivní?
Nejvyšší správní soud nevyhověl žalobě, ale neřekl, že vypnutí webů bylo podle práva. Jen řekl, že za to neodpovídá stát (Ministerstvo obrany a Vojenské zpravodajství). Poškození provozovatelé webů se mohou domáhat náhrady škody po CZ.NIC. Tím, že Nejvyšší správní soud řekl, že předmětný dopis Vojenského zpravodajství byl jen nezávazným doporučením, v zásadě řekl, že CZ.NIC se hloupě nechal vládou navést, ale odpovídá sám, protože vláda jen něco nezávazně doporučovala, ale nenařídila. Doufám, že provozovatelé cenzurovaných webů šance využijí a CZ.NIC zažalují o velké částky.
Přesto však za zásadní z ústavního pohledu považuji, že správní soudy odmítly žalobu proti státu, protože Vojenské zpravodajství zablokování webů jen doporučilo. Přitom se u nás cenzura ústavně nepřipouští. Není správné, že z toho spoluviník cenzury Vojenské zpravodajství vyklouzne. Doporučení podle soudu není pokynem, takže prý o nezákonný zásah státu nejde. Ovšem soudy ignorují vládou vyvolanou atmosféru, kde předseda vlády lhal, když tvrdil, že jsme ve válce, byť válka naším státem vyhlášena nebyla. V daném válečnickém ryku premiéra i vlády si adresát doporučení (CZ.NIC) mohl vyložit doporučení vojenské složky jako mocenský pokyn.
Ústava stanoví, že státní moc lze vykonávat jen na základě zákona. Tento princip se vztahuje na celou činnost státu při výkonu státní moci. V celé své činnosti stát nemůže činit, co chce, včetně různých doporučení. Je-li zakázán cíl, je zakázána i cesta k tomuto cíli. Pakliže stát nemůže vydat rozhodnutí o popravě, nemůže smrt člověka doporučit nějaké společnosti VRAŽDY s.r.o. Stát, který má ústavně zakázanou cenzuru, nemůže cenzuru doporučovat. A přesto tak Vojenské zpravodajství učinilo a správní soudnictví nezasáhlo.
Vypnutí vládě nepohodlných webů byl nezákonný zásah na doporučení státu porušující ústavní zákaz cenzury. Navíc šlo o zásah vojenské složky do vnitřních poměrů ve státě, když vojsko je primárně určeno k obraně země proti vnějšímu nepříteli, ne k omezování svobod a práv občanů uvnitř státu. Jde o nebezpečný zásah ozbrojené složky do politického života ve státě, který nepřekvapí v Jižní Americe, ale ve střední Evropě není zvyklostí. Projde-li Vojenskému zpravodajství a Ministerstvu obrany takové zneužívání ozbrojené moci ve vnitřní politice státu, bude se opakovat. Proto by měla být po dalších volbách do Poslanecké sněmovny vytvořena vyšetřovací komise, aby se zjistilo, kdo za neústavní cenzurou konkrétně stál jak na straně Vojenského zpravodajství, tak i CZ.NIC.
Proč podle Vašeho názoru vláda začala po vypuknutí konfliktu na Ukrajině považovat část médií za ohrožení bezpečnosti pro Českou republiku?
Fialova vláda chtěla omezit šíření informací vládě nepohodlných. Jde o klasický příklad chování vlády, která se bojí svobody projevu. Přitom u nás dosud platí stejná zákonná pravidla jako v roce 1999, kdy USA a některé další státy podnikly vojenský útok na Jugoslávii, nebo v roce 2003, kdy USA zaútočily na Irák. Přitom tehdy nebyla svoboda projevu omezována a své názory volně vyjadřovali zastánci útoků USA i jejich odpůrci.
Existují v současné době zákony povolující podobnou blokaci webů? Jak se bude podle Vás vyvíjet právní řád legitimizující zákazy online médií s „nevhodnými“ názory?
Nyní existuje možnost postihnout weby, které šíří obsah trestný z pohledu trestního práva – např. jde o nástroje pro obchodování s drogami nebo pro finanční podvody spočívající ve snaze získat neoprávněný přístup k bankovním účtům. Zatím u nás neexistuje zákon umožňující vypnout weby jen proto, že obsahují vládě nepohodlné informace. Je však známo, že o takovém zákoně někteří představitelé Fialovy vlády uvažovali. Rozhodnou voliči v příštích volbách, zda si zvolí strany cenzury, či strany, které cenzuru odmítají.
