Co naláká Čechy do armády? Dnes už ani polovina neví jak to na vojně chodí, tvrdí Zbořil
Pane doktore, zjistilo se, že 39 % dotázaných je ochotno se aktivně zapojit do obrany republiky. V roce 2020 se k tomuto názoru hlásilo 51 % lidí. Co je příčinou změny nálady mezi Čechy?
Kdybych si mohl dovolit nevážně snížit vážnost vaší otázky, odpověděl bych - na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď.
Čím víc se blíží v současné době možnost válečných operací na území České republiky a v jejím okolí, tím více rostou obavy skupin občanů, zejména těch, kterých by se to vše mohlo bezprostředně týkat. A tím více lidé přemýšlí o tom, jak se před válkou ukrýt nebo dokonce zachránit. Když se ve Spojených státech verbovali mladí lidé do US Army pro válku ve Vietnamu, utíkal před tím do Švédska i budoucí prezident Bill Clinton. Podobně jako dnes se někteří mladí Ukrajinci rozjíždějí a rozlétají do všech možných koutů světa.
Když bytná a posluhovačka vezla Josefa Švejka na invalidním vozíku k odvodu a on provolával Na Bělehrad! Na Bělehrad!, smálo se tomu půl Prahy. V posledním obrazu Steklého filmu, který Osudy dobrého vojáka Švejka dokumentoval, volá vyděšený Švejk přímo do kamery – Nestřílejte, vždyť sou tady lidi!
Když předseda vlády ČR Petr Fiala před 2-3 lety pronesl svůj apelativní výrok „Jsme ve válce!“, musel to jeho sekretariát vysvětlovat jako politickou metaforu. Podobně prý jako politik takové sémantické hříčky rád používá, ale to ještě není konstatování pravého stavu věcí. Snad jen něco jako exprese. Později různí poličtí komentátoři Fialovu válku zlehčovali konstatováním, že jde jen o „Putinovu válku na Ukrajině“. ČT pak používala „tuto metaforu“ jako atraktivní slogan připomínající události na východní frontě ještě asi před dvěma týdny.
V roce 2020 visely modrožluté ukrajinské vlajky na státních i soukromých budovách, na Národním muzeu v Praze a na kostelech katolické i nekatolických církvích. Spontánně se sbíraly peníze a dary pro děti i dospělé na Ukrajině, vznikaly organizace a vyjížděli na Ukrajinu jednotlivci, kteří chtěli pomáhat. Už tehdy se ale objevovali lidé, kteří chtěli bojovat na ukrajinské, stejně jako ruské straně. Bezprostřední zkušenost s válkou, nebo dokonce jen bombardováním Prahy a revolučními dny v květnu 1945 má dnes málokdo. Ztrácejí se i pamětníci srpnových akcí armád Varšavské smlouvy v roce 1968.
Takže je to jednoduché. Čím dále, nebo čím blíže reálným dějům, tím víc se lidé nechávají inspirovat papírovými dějinami. Dnes třeba v provedení wikipedie, ale přece jenom neprožitými a nereflektovanými dějinami. Proto si dovolím tvrdit, že zájem o hrdinství v uniformách sice může být motivován finančními odměnami, žoldem jako v dobách minulých. Ale touhu bránit vlast a chránit své domovy v české společnosti budeme za tím hledat těžko.
Tak snad asi zase, až se bude střílet nebo budou padat bomby, rakety a ví bůh jaké potvory u nás za humny. Ale stejně, do maskáčů jako Katty Jacques-Bursíková nepůjde každý. I kdyby se jen měl nechat vyfotografovat
Vláda se pro příští rok rozhodla pro navýšení obranného rozpočtu na 2 % HDP, ministryně Černochová hovoří o modernizaci armády díky nové vojenské technice, zejména nákupu amerických stíhaček. Mohou tyto skutečnosti přispět k růstu důvěry v obranyschopnost země a tudíž i zvýšit ochotu Čechů zapojit se do armády?
Je to podobné jako s odpovědí na předcházející otázku. Pokud nějaká paní Afročechová, třeba i jako MNO ČR, mluví k lidem nesrozumitelnými slovy, používá symboly a koná podivné rituály, pak je sice nemožné ji rozumět, ale dá se jí naslouchat.
Co komu říkají 2% HDP, když nevíme, zda HDP roste nebo se propadá - možná až do nicoty. Ani politici, ani jejich věrný mediální servis, nebo naopak neloajální kritici, si nedokáží představit, kolik to je dnes a kolik to jednou bude. Jak se to projeví na příjmech a výdajích občana, podnikatele, učitele, lékaře, sportovce, studenta, ale i s prominutím, každého staročesky řečeno, obrtlíka obojetného, který hledá, jak vytunelovat cokoliv, co se vytunelovat dá. Zda třeba i paní ministryně MO dnes už ví, jak bude v roce 2040 česká armáda vyzbrojena, která letadla s perfektně vycvičeným personálem bude mít uložena v bunkrech, kolik bude jí a jejím kolegům u armády let. Zatím ani ona, ani její kolegové neřekli, zda se v této době bude ještě válčit s dnes nám známými zbraněmi, anebo, jak předpovídal Albert Einstein, s kameny a klacky.
Předpokládám, že dnes už méně než polovina mužské populace ČR neví, jak to na vojně chodí. Ale také víme, že se to rychle všichni naučí hned po prvních dnech přijímače nebo základního vojenského výcviku. Kdo se nenaučí, nebude. A ochota nechat se zabíjet pro někoho, koho si nevážíme, bude v přímé úměře odpovídat tomu, s jakou mírou arogance se budou političtí reprezentanti chovat k těm, od kterých budou chtít, aby za ně umírali.
