Doležal ke státnímu rozpočtu: Daňový návrh SPD pomůže pracujícím rodinám s dětmi

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se stejným schodkem 286 miliard korun. K vyššímu schodku podle ministerstva financí přispěje půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu. Bylo podle vás možné snížit výdaje v těchto dvou oblastech? Případně jak?

Jednoznačně ano. A nejen v těchto dvou oblastech.

Eskalovat výdaje na obranu (zbrojení) nad 2 % HDP je naprostá rozpočtová nezodpovědnost, která nepřijatelným a neodůvodněným způsobem zvyšuje deficit státního rozpočtu a objem státního dluhu a přibližuje nás k tzv. dluhové brzdě (státní dluh dosáhne či překročí 55 % HDP), kdy je pak nutné z roku na rok předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet.

Samozřejmě, zvyšování zbrojních výdajů se děje na úkor důležitých investic doma (doprava, bydlení) a také na úkor platů zaměstnanců ve veřejné sféře.

Navíc výdaje na obranu jsou extrémně nadsazené i kvůli předraženým nákupům ze zahraničí.

Jedinou cestou je proto zastropovat výdaje na obranu na 2 % HDP a maximálně je směřovat do domácího obranného průmyslu, což má multiplikační efekt i v následném zvýšení rozpočtových příjmů.

Dostavba Dukovan je v nejvyšším národním zájmu, ale konceptuálně je špatně nastavená. Předcházet jí měl výkup minoritních akcionářů společnosti ČEZ a následně ji měl (už plně státní) ČEZ financovat ze svých příjmů a zdrojů – s garancí státu.

Proti původnímu návrhu si nejvíce polepšilo ministerstvo dopravy. Získalo dodatečných 22 miliard korun. Nakolik tato částka významně změní situaci v dopravní infrastruktuře?

Pokud by se návrh rozpočtu již nezměnil, byl by to zásadní zásah do disponibilních investic na všechny velké a nezbytně nutné dopravní projekty – v oblasti výstavby nových dálnic, železničních tratí, koridorů i vysokorychlostní železnice.

To by zásadním způsobem podlomilo budoucí ekonomický vývoj, pracovní mobilitu a zaměstnanost.

Polepšil se také rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, které získalo navíc 1,8 miliardy korun na podporu bydlení a digitalizaci stavebního řízení. Jak nyní hodnotíte stav digitalizace stavebního řízení? Dá se to označit za „vizitku“ odcházející vlády?

V oblasti stavebního řízení a jeho digitalizace jsme v jakémsi mezidobí. Samozřejmě platí, že loňská nezvládnutá digitalizace je zásadním selháním ministra Bartoše a premiéra Fialy, který selhal ve své manažerské i premiérské roli.

Ale musíme se dívat do budoucna – a tam je na obzoru další problém.

Nová digitalizace stavebního řízení má začít od 1. ledna 2028. Máme tedy zhruba dva roky na vysoutěžení dodavatele, otestování a proškolení pracovníků stavebních úřadů. Obávám se, že jde o velmi šibeniční termín a že – než riskovat další krach a ostudu – by bylo lepší tento termín o rok až dva posunout a hned po volbách začít pracovat na jeho naplnění. Protože všichni aktéři v oblasti stavebnictví, v soukromé i veřejné sféře, potřebují především jistotu a stabilitu.

MMR plánuje vynaložit na projekty dostupného nájemního bydlení 2,2 miliardy korun ze státního rozpočtu. Tuto částku však chce získat z výnosů emisních povolenek. Co si o tomto záměru myslíte? Není to přelévání peněz občanů z jedné kapsy do druhé?

Projekt emisních povolenek je šílenou a likvidační akcí EU, ze které musíme co nejrychleji vystoupit. Navíc nová unijní pravidla pro využívání peněz z výnosů z prodeje emisních povolenek jsou velice striktní a umožňují jejich použití pouze na vybrané projekty v oblasti životního prostředí a omezování emisí. Takže využití v bytové výstavbě ani prakticky není možné. A navíc - částka 2,2 miliardy jako investice státu do projektů dostupného bydlení je směšně nízká a představuje výstavbu cca 500 bytů o velikosti 70 metrů čtverečných. Což je kapka v moři. My musíme investovat ze státního rozpočtu do podpory obecní a družstevní výstavby desítky miliard korun ročně a stavět takto minimálně 20 až 30 000 bytů ročně, vedle standardní tržní privátní výstavby.

Jaké změny v daních chce SPD prosadit po případném vítězství ve volbách?

Vrácení Fialovou vládou zrušených prorodinných slev - školkovného a slevy na manželku či manžela, pečujícího v domácnosti o dítě, na předchozí úroveň, zvýšení daňové slevy na poplatníka, pracujícího studenta a na pracujícího invalidu a umožnění jejich překlopení do tzv. daňového bonusu a hlavně zásadní zvýšení daňových zvýhodnění na nezaopatřené děti. S tím, že výrazně vyšší musí být hlavně toto daňové zvýhodnění u druhého, třetího a každého dalšího dítěte v rodině. Pokud by byl aplikován náš návrh, který máme připravený, pracující rodina s dětmi by si polepšila o cca 100 000 korun ročně čistého.

Děkujeme za rozhovor!