Keller o polopravdách migračního paktu: V podstatě Fialova vláda přijala povinné kvóty
Pane profesore, v úterý slovenský premiér Robert Fico přivítal předsedu mimoparlamentní opoziční strany PRO Jindřicha Rajchla. V březnu došlo k rozhodnutí české vlády o pozastavení mezivládních konzultací se Slovenskem kvůli pozici Fica vůči Ukrajině. Následně šéf českého kabinetu přijal v Praze lídra slovenské opozice Petera Šimečku. Je podle Vás setkání Fica s Rajchlem odvetným krokem?
Jan Keller: Odvetný krok za přijetí Šimečky to určitě nebyl. Jindřich Rajchl přivezl premiéru Ficovi petici s téměř dvaceti tisíci podpisy českých občanů, kteří se vyslovují pro podporu česko-slovenských vztahů. Já jsem tuto petici podepisoval několik týdnů před tím, než Fiala přijal v Praze Šimečku. Takže vím zcela jistě, že to nebyla reakce na tuhle Fialovu provokaci. Spíše to mohla být odpověď na zcela nezodpovědné pozastavení mezivládních konzultací z české strany.
Jak se budou nadále vyvíjet vztahy mezi českým a slovenským kabinetem? Jde podle Vás o dočasné ochlazení kvůli politické neshodě?
Nejpozději po parlamentních volbách v příštím roce se vztahy opět dostanou na profesionální úroveň. Zbude ovšem pachuť při vzpomínce na kroky Fialovy vlády. Fiala vlastně jen potvrdil, že rozdělení republiky bylo nutné, protože Slováci nemají jediný důvod, aby dopláceli na diletantismus pražských vlád.
Podle průzkumu budou hlavními tématy červnových voleb do Evropského parlamentu mimo jiné migrace a bezpečnost a Zelený úděl. Průzkumy voličských preferencí ukazují, že největší podporu nyní má strana ANO (27,5 %) a koalice SPOLU (20 %). Který ze dvou subjektů dokáže více obhajovat zájmy České republiky a proč?
Koalice SPOLU se hned po volbách rozejde do různých frakcí Evropského parlamentu a bude se stávat, že europoslanci za ODS, za lidovce a za TOP 09 budou hlasovat naprosto odlišně. Nevidím v tom hájení českých zájmů, ale docela obyčejný podvod na voliče. Řešením by bylo, kdyby voliči kroužkováním vyřadili ze třetího místa Luďka Niedermayera a ze čtvrtého místa Tomáše Zdechovského. Potom by se vidělo, jestli je zájmy republiky schopna hájit aspoň ODS.
Problém ANO je v tom, že část lidí zvolených díky Babišovi si začne v Bruselu myslet, že se tam dostali snad svojí vlastní zásluhou. Přihodilo se to Jourové, Teličkovi, Charanzové, Dlabajové, Maxové. Je to ovšem Babišova vina. Podobní týpci se tam dostali z jeho vlastní vůle. Personální politika mu skutečně moc nejde.
Na rozdíl od roku 2015 ministr Vít Rakušan za Českou republiku letošní podobu migračního paktu přijal, schválil ho včera Evropský parlament. Předcházelo tomu ujišťování ministra vnitra Rakušana, že migrační kvóty se na Českou republiku vztahovat nebudou, protože se nejvíce z evropských států zapojila do přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Ministr také prohlásil, že nový zákon má zajistit větší ochranu evropských hranic a zrychlení procedury udělení azylu. Co si o nové legislativě myslíte z pohledu bývalého europoslance? Jaké následky bude pro Českou republiku ve skutečnosti mít?
V podstatě současná Fialova vláda přijala povinné kvóty, i když tvrdí, že se toho nedopustila. Přijetí zmíněného dokumentu se oslavovalo hlavně v Německu a nemyslím si, že by Němci slavili zrovna to, že Česko dostalo z nuceného přidělování migrantů výjimku. Vít Rakušan šíří ohledně tohoto paktu řadu dezinformací. Pokud by nebyly kvóty povinné, nebylo by možné každoročně vyčíslit částku, kterou má platit země, jež odmítne přidělené migranty přijmout. Pokud by mělo dostat výjimku z paktu Česko, nebyl by žádný důvod, aby ji kvůli přetíženosti uprchlíky nedostalo Polsko, Německo, Itálie, Řecko, Švédsko, Francie a některé další země. Nedivil bych se, kdyby ministr Rakušan tvrdil, že výjimkou dostanou úplně všichni. Bylo by to zcela v logice jeho uvažování. Podstatné je, že o případných výjimkách, pokud se s nimi vůbec počítá, se bude rozhodovat v Bruselu, tedy v místě, ve kterém by neměly žádný vliv ani české vlády schopnější, než je ta současná Fialova.
