„Myslet si, že to zaplatí Ukrajina, je čirý sci-fi.“ Obranný průmysl ČR čeká likvidace, tvrdí Štefec
Štefec s odvoláním na ukrajinské ministerstvo financí uvedl, že tento resort minulý měsíc v návrhu rozpočtu na rok 2024 uvedl očekávané výdaje na obranu ve výši přesahující 21 % hrubého domácího produktu. Podle téhož zdroje ukrajinský rozpočet na rok 2024 plánuje ekonomický růst 4,6 procenta a deficit přibližně 43,58 miliardy dolarů (40,84 miliardy eur). Rozpočtové příjmy jsou stanoveny na 1,77 bilionu hřiven (45,39 miliardy eur) a výdaje 3,35 bilionu hřiven (86,80 miliardy eur).
Českému analytikovi to ale nedávalo smysl, neboť mu tam stále „falírovalo“ více než 1,5 bilionu hřiven. Pak se ale dočetl, že zbrojovka Excalibur Army ze zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) získala kontrakt na modernizaci bezmála stovky tanků T-72 pro Ukrajinu. Českou zbrojovku ale nebude financovat sama Ukrajina, protože „v rámci vojenské pomoci Ukrajině“ to udělají USA a Nizozemsko.
„Kyjevská vláda očividně neplánuje ,vyhazovat’ za válku vlastní peníze, ale podle dosavadních zvyků je chce vytahat z cizích kapes, včetně těch našich,“ shrnul Štefec.
Vojenský analytik na jedné straně rozhodně tleská tomu, že CSG v souvislosti s touto obří zakázkou bude významně investovat do nových výrobních kapacit. Na druhé straně však má strach z toho, že investice bude ztrátovou.
„Za současné bezpečnostní situace v Evropě je rozvoj domácí zbrojní výroby, celá desetiletí úspěšně likvidované předchozími vládami, nespornou prioritou a krokem správným směrem. Bojím se ale, že tato investice se nakonec může ukázat pro úspěšnou českou firmu ztrátovou, a v konečných důsledcích dokonce likvidační,“ uvedl.
Myslí si to z řady důvodů. Tak především nikdo dnes podle něj není schopen odhadnout, jak dlouho bude konflikt na Ukrajině ještě trvat.
„I přes snahu americké administrativy ujistit optimisticky laděnými proklamacemi jak ukrajinské, tak (především) evropské představitele, že ,povedou válku až do vítězného konce’, je na všech stranách znatelná únava jak z konfliktu, který nepřinesl (a podle všech indicií ani nepřinese) Ukrajině hmatatelné úspěchy na válečném poli, tak z jejího vůdce Zelenského. Připravovaná ruská zimní ofenzíva, o níž v odborných kruzích dnes už téměř nikdo nepochybuje, se spolu s očekávaným nasazením nových typů zbraní může stát oním pomyslným posledním hřebíčkem do rakve snah Zelenského režimu udržet zájem zahraničních sponzorů.Politické elity v Evropě, až dosud ,neochvějně’ prosazující pokračování války, dodávky zbraní a další a další finanční ,injekce’ ekonomicky a politicky mrtvému konstruktu s názvem ,Ukrajina’, začínají kapitulovat před realitou ekonomických, sociálních a politických dopadů na vlastní obyvatelstvo, stále více znechucené neustálým omíláním nutnosti přinášet další a další oběti na oltář válečného molocha,“ pozoruje Štefec a upozorňuje také na realitu nové války na Středním východě, která ukázala neschopnost západních vlád se postavit síle islámu.
Dále je Štefec přesvědčen, že pokud se někdo domnívá, že v případě ukončení války budou USA a Nizozemsko pokračovat ve financování rozpracovaného projektu, může se velmi ošklivě zmýlit.
„Podle našich, českých, časem perfektně vybroušených zkušeností, jak administrativy, tak soukromé firmy západních zemí ukončují jakýkoliv projekt v okamžiku, kdy se stane nerentabilním. S ukončením konfliktu se tak může stát, že CSG zůstanou na krku desítky rozpracovaných ‚neperspektivních‘ sovětských tanků, stovky zaměstnanců nových provozů, pro které nebude využití, a raketově rostoucí dluhy. Domnívat se, že to snad zaplatí Ukrajina, je v rovině čiré sci-fi. Rád bych věřil, že vedení holdingu, kterému osobně fandím už jen pro záchranu kopřivnické Tatrovky, má tuto eventualitu velmi dobře smluvně ošetřenou. Samozřejmě nikoliv na úkor českého státu a nás, daňových poplatníků,“ uvedl analytik.
Spoléhat se na to, že český stát bude podporovat český obranný průmysl a zajistí mu zakázky, které by tuto ztrátu kompenzovaly, je podle Štefce hloupé.
„Jediným zájmem ,krvavé Jany’ v čele resortu obrany je utratit co nejrychleji státní peníze za naprosto zbytečné letouny F-35, vrtulníky Venom, BVP CV90 a další zbraně z USA a Švédska. Ty první z politických, ty druhé z čistě kšeftařských důvodů. Německý ,danajský dar’ v podobě Leopardů je v tomto případě už úplně mimo mísu,“ domnívá se.
Upozorňuje, že válečné akce na Ukrajině už stály statisíce lidských životů, zatímco pro evropské „elity“ je překvapením zjištění, že Rusko není závislé na EU, ale naopak plány EU přímo životně závisí na Rusku.
„To se pod náporem sankcí nejen ekonomicky a sociálně nezhroutilo, jak očekával západ v čele s USA, ale naopak posílilo ekonomicky, vojensky, sociálně, technologicky i zahraničně-politicky. Kdo na to doplatil nejvíce, jsme my, občané (především východních) států EU,“ uzavřel Štefec.
