Evropa bude muset jít svou cestou. Vládci naší země to nechápou, říká Paroubek po vítězství Trumpa
Jaké emoce ve Vás vyvolalo Trumpovo vítězství? Jaká jsou Vaše očekávání od jeho nového prezidentství?
Jiří Paroubek: Tak Trumpovo vítězství ve mne vyvolalo pocity smíšené a emoce žádné. Politika demokratů byla sice progresivní v sociální oblasti, ale agresivní v zahraničně obchodní oblasti. Oba dva válečné konflikty, tedy na Ukrajině a Středním východě, bez větší nebo menší aktivní účasti USA a její vlády, by nebyly možné. Taková politika je pro mne nepřijatelná. Je to politika krmení vojenskoprůmyslového komplexu zakázkami Spojených států. USA jsou zemí s vojenským rozpočtem, přesahujícím 900 miliard dolarů ročně.
D. Trump za svého prezidentství nezahájil žádnou novou válku. Udělal kroky, které vedly k ukončení války v Afghánistánu, k tomu sice došlo až za Bidenova prezidentství, ale jeho iniciativa byla důležitá.
Postavení Spojených států jako světového hegemona se nyní zpochybňuje. Borrell dokonce letos prohlásil, že USA ho již ztratily. Jak se vítězství Trumpa promítne do americké hegemonie?
Na druhou stranu nelze přehlédnout, že Trump s novou vládou spustí ochranářskou politiku, protekcionismus. Budou zvýšenými cly chránit americké výrobce a snažit se tak dostat americké investory, ale i investory z jiných zemí zpět do Spojených států. Očekává se zavedení dodatečných cel na dovoz evropského zboží 10 % a čínského zboží až 60 %. Je zřejmé, že Evropská unie uvalí recipročně dovoz amerického zboží do Evropy a Číňané udělají totéž ve vztahu k americkému zboží. Rozpoutají se obchodní války mezi nejmocnějšími hospodářskými celky světa, které ve svých důsledcích povedou k utlumení hospodářského růstu a k vyšší inflaci. Tedy ceny neporostou tak rychle jako v letech 2022 a 2023, ale porostou.
Změnu světového hegemona obvykle doprovází velká válka. Platilo to v případě Španělska, jehož konec hegemonie provázela třicetiletá válka, pak Francie, jejíž pád vyústil v řadu vojenských konfliktů, a následně i Britského impéria ve 20. století. Nestojíme před scénářem, v němž americká hegemonie, která formálně začala bombardováním Hirošimy a Nagasaki, skončí stejným způsobem, ale již v globálním měřítku?
Já doufám, že takový tragický scénář nenastane. Věřím tomu, že prezident Trump je oddán věci míru. Vojenskoprůmyslový komplex USA se bude snažit „nakrmit“ tím, že evropské země NATO budou platit podstatně víc ze svých rozpočtů, právě a zejména za nákupy amerických zbraní.
Ale vedle toho se bude americká vláda vyžívat v obchodních válkách, tak jak jsem to již naznačil. A bude se snažit zvýšit prosperitu Spojených států a životní úroveň Američanů. To všechno tak na úkor zbytku světa, tedy i nás.
Jak se budou vyvíjet vztahy mezi USA a Evropou? Macron po Trumpově vítězství vyzval Evropu, aby posílila svou nezávislost v bezpečnostních otázkách...
Musím říci, že vzácně s prezidentem Macronem souhlasím. Půjde o to, rychle uzavřít mír na Ukrajině a dotlačit Izrael k nějakému rozumnému východisku, při řešení palestinské otázky a míru na Středním východě.
Ale jinak se domnívám, že Evropa bude muset jít svou cestou. Amerika má své zájmy a Evropa v řadě věcí má zájmy i jiné. To ovšem současná vládnoucí garnitura naší země nechápe.
Prezident Putin na Valdajském fóru prohlásil, že pokud Ukrajina nebude mít neutrální status, je těžké si představit dobré sousedské vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. Může Trump, který slibuje vyřešení konfliktu na Ukrajině, ovlivnit postoj Evropy, která po celou dobu konfliktu tvrdí, že Ukrajina bude členem NATO?
Myslím, že za současné situace není vůbec reálné, že by se Ukrajina stala členem NATO. Evropští politici slibují ukrajinskému vedení nesmysly. A já se ptám, k čemu by vlastně bylo dobré, aby Ukrajina byla členem NATO a aby se NATO rozšiřovalo dál na východ. Na Kavkaz, do Střední Asie, až k čínské hranici? Tuhle strategii vyvolávání konfrontací se státy, jako je Rusko a perspektivně i Čína, odmítám.
Děkujeme za rozhovor!