https://42tcen.com/index.php/entry/podekovani-pavla-posseltovi-at-se-o-jeho-prinos-podeli-s-cechy-a-rovnou-ho-vyznamena-tvrdi-drulak
Poděkování Pavla Posseltovi? At' se o jeho přínos podělí s Čechy a rovnou ho vyznamená, tvrdí Drulák
Poděkování Pavla Posseltovi? At' se o jeho přínos podělí s Čechy a rovnou ho vyznamená, tvrdí Drulák
Prezident Petr Pavel se minulý týden zúčastnil zahájení „Bavorsko-českých týdnů přátelství“ v Německu a poté navštívil pietní akci v Te... - 25.05.2023, 42TČen
2023-05-25T06:35:05
2023-07-04T02:18:25
Názory
Petr Pavel
Česká republika
Petr Drulák
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
https://42tcen.com/files/entries/2f19889797006a521c62c.png
V proslovu Pavel vyjádřil poděkování předsedovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndu Posseltovi za „zlepšení v česko-německých vztazích.“ Jeho slova nenechala klidnými mnohé občany a politiky. K poselství hlavy státu se vyjádřil Petr Drulák, politolog a ex-velvyslanec České republiky ve Francii. „Nechápu, co má prezident na mysli, když vyzdvihuje údajný přínos česko-německým vztahům předsedy Landsmannschaftu. Snad se o to podělí také s českými občany. Nebo také ne. Třeba ho rovnou na 28.10. vyznamená?" poznamenal Drulák v komentáři pro neČT24. Z dějin je přitom známo, že zakladatel Sudetoněmeckého landsmanšaftu Rudolfa Lodgmana v roce 1938 po mnichovské dohodě uvítal anexi etnicky německých oblastí Československa k Německé říši a vyslovil to i v telegramu Adolfu Hitlerovi. Je třeba připomenout, že mluvčí krajanského sdružení neuznával výsledky 1. světové války ani uspořádání po 2. světové válce. Kvůli kritice svůj projev Pavel později vysvětlil slovy: „Poděkoval jsem předsedovi zemské vlády Markusi Söderovi a všem, kteří se zúčastnili Týdne bavorsko-českého přátelství, za pěstování dobrých vztahů. V Posseltově případě jsem ocenil, že Sudetoněmecký landsmanšaft přestal vyhledávat konfrontační témata a nastoupil cestu komunikace a vzájemného sbližování. Pokud je co ocenit, rád to udělám.“ Vztah Petra Pavla k sudetoněmecké otázce se diametrálně liší od postoje bývalého prezidenta Miloše Zemana. Svým vyhraněným postojem k vysídlení Sudetských Němců byl dobře znám a často i kritizován jak politickými oponenty, tak i zástupci Rakouska a Německa. „Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti... 90 procent sudetských Němců volilo Konráda Henleina, vůdce nacistické strany v Československu... Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších - kteří byli proti Hitlerovi,“ pronesl Zeman 23. dubna roku 2013 v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA. Původní odmítnutí jmenování současného ministra zahraničí prezident Zeman v roce 2021 vysvětlil mimo jiné i tím, že Lipavský navrhnul uspořádat Sudetoněmecké dny na území České republiky. Premiér Fiala ho následně ujistil, že se v Česku tato akce neuskuteční. Silná slova Pavla v Terezíně Krátce po návštěvě Německa současný hlava státu se vydal na pietní akci v Terezíně. Pietní akce na místě bývalého židovského ghetta doprovodil proslovem, ve kterém zazněla poměrně silná slova. Během připomenutí obětí nacistického režimu Německa se prezident věnoval aktuální zahraničně politické problematice a nevynechal možnost připomenout postoj vůči konfliktu na Ukrajině. „Na tomto místě bych chtěl apelovat, abychom nerezignovali na naši společnou snahu Rusko na Ukrajině porazit... Motivací by nám měla být právě naše historická zkušenost, o které dnes mluvíme. Je správné, že si ji připomínáme a dáváme do souvislosti s dnešní situací, jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb v minulosti,“ řekl prezident Petr Pavel. K proslovu prezidenta se vyjádřil politolog Petr Drulák. Podle něho podobná výročí nejsou správným okamžikem k prosazování agendy současné vlády: „Terezín by neměl být zneužíván pro podobné politické projevy. Toto místo vyžaduje buď pietní mlčení, nebo státnický projev. Prezident nezvládl ani jedno, ani druhé." Během 2. světové války byla pevnost v Terezíně využívaná gestapem. V letech 1941 až 1945 bylo do města zavlečeno podle odhadu kolem 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž zde zahynulo 35 tisíc. Nacisté odváželi židovské obyvatelstvo z města vybudovanou železniční dráhou do táborů smrti v Polsku a jiných okupovaných států východní Evropy. V prostorách pevnosti je nyní zřízen národní Památník Terezín.
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
2023
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60

Poděkování Pavla Posseltovi? At' se o jeho přínos podělí s Čechy a rovnou ho vyznamená, tvrdí Drulák

Petr Drulák - 42TČen
© Petr Horník, Právo
Prezident Petr Pavel se minulý týden zúčastnil zahájení „Bavorsko-českých týdnů přátelství“ v Německu a poté navštívil pietní akci v Terezíně. Jeho proslovy mnohé nenechaly chladnými. V komentáři pro neČT24 vyjádření prezidenta ohodnotil profesor a politolog Petr Drulák.

V proslovu Pavel vyjádřil poděkování předsedovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndu Posseltovi za „zlepšení v česko-německých vztazích.“ Jeho slova nenechala klidnými mnohé občany a politiky. K poselství hlavy státu se vyjádřil Petr Drulák, politolog a ex-velvyslanec České republiky ve Francii.

„Nechápu, co má prezident na mysli, když vyzdvihuje údajný přínos česko-německým vztahům předsedy Landsmannschaftu. Snad se o to podělí také s českými občany. Nebo také ne. Třeba ho rovnou na 28.10. vyznamená?" poznamenal Drulák v komentáři pro neČT24.

Z dějin je přitom známo, že zakladatel Sudetoněmeckého landsmanšaftu Rudolfa Lodgmana v roce 1938 po mnichovské dohodě uvítal anexi etnicky německých oblastí Československa k Německé říši a vyslovil to i v telegramu Adolfu Hitlerovi. Je třeba připomenout, že mluvčí krajanského sdružení neuznával výsledky 1. světové války ani uspořádání po 2. světové válce.

Kvůli kritice svůj projev Pavel později vysvětlil slovy: „Poděkoval jsem předsedovi zemské vlády Markusi Söderovi a všem, kteří se zúčastnili Týdne bavorsko-českého přátelství, za pěstování dobrých vztahů. V Posseltově případě jsem ocenil, že Sudetoněmecký landsmanšaft přestal vyhledávat konfrontační témata a nastoupil cestu komunikace a vzájemného sbližování. Pokud je co ocenit, rád to udělám.“

Vztah Petra Pavla k sudetoněmecké otázce se diametrálně liší od postoje bývalého prezidenta Miloše Zemana. Svým vyhraněným postojem k vysídlení Sudetských Němců byl dobře znám a často i kritizován jak politickými oponenty, tak i zástupci Rakouska a Německa.

„Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti... 90 procent sudetských Němců volilo Konráda Henleina, vůdce nacistické strany v Československu... Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších - kteří byli proti Hitlerovi,“ pronesl Zeman 23. dubna roku 2013 v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA.

Původní odmítnutí jmenování současného ministra zahraničí prezident Zeman v roce 2021 vysvětlil mimo jiné i tím, že Lipavský navrhnul uspořádat Sudetoněmecké dny na území České republiky. Premiér Fiala ho následně ujistil, že se v Česku tato akce neuskuteční.

Silná slova Pavla v Terezíně

Krátce po návštěvě Německa současný hlava státu se vydal na pietní akci v Terezíně. Pietní akce na místě bývalého židovského ghetta doprovodil proslovem, ve kterém zazněla poměrně silná slova.

Během připomenutí obětí nacistického režimu Německa se prezident věnoval aktuální zahraničně politické problematice a nevynechal možnost připomenout postoj vůči konfliktu na Ukrajině.

„Na tomto místě bych chtěl apelovat, abychom nerezignovali na naši společnou snahu Rusko na Ukrajině porazit... Motivací by nám měla být právě naše historická zkušenost, o které dnes mluvíme. Je správné, že si ji připomínáme a dáváme do souvislosti s dnešní situací, jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb v minulosti,“ řekl prezident Petr Pavel.

K proslovu prezidenta se vyjádřil politolog Petr Drulák. Podle něho podobná výročí nejsou správným okamžikem k prosazování agendy současné vlády:

„Terezín by neměl být zneužíván pro podobné politické projevy. Toto místo vyžaduje buď pietní mlčení, nebo státnický projev. Prezident nezvládl ani jedno, ani druhé."

Během 2. světové války byla pevnost v Terezíně využívaná gestapem. V letech 1941 až 1945 bylo do města zavlečeno podle odhadu kolem 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž zde zahynulo 35 tisíc. Nacisté odváželi židovské obyvatelstvo z města vybudovanou železniční dráhou do táborů smrti v Polsku a jiných okupovaných států východní Evropy. V prostorách pevnosti je nyní zřízen národní Památník Terezín.