Případ pochybnosti vzbuzuje, ale legislativu měnit netřeba, tvrdí senátorka. Právníci si myslí jiné
V průběhu dvou let přítel matky žalobkyni znásilňoval, když byla nezletilá. Po dosažení plnoletosti v tom pokračoval a vyhrožoval dívce tím, že zveřejní společné intimní fotografie a videozáznamy. Minulý čtvrtek 18. ledna Krajský soud v Brně změnil pachateli původní trest tří let vězení na podmínku a peněžitou kompenzaci.
Podle slov soudkyně Márie Petrovkové důvodem udělení podmínky jsou „osobní a majetkové poměry“.
„V této krajní situaci … je možné ještě poskytnout šanci, aby obžalovaný prokázal, že to jednání bylo zcela mimo jeho běžný způsob života a že se nebude opakovat, " řekla soudkyně pro média. Navíc podle znalce „nemělo jednání na nezletilou negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí“.
Rozhodnutí soudu zneklidnilo profesionální i laickou veřejnost. K případu se pro neČT24 vyslovila senátorka a rodinná advokátka Daniela Kovářová. Podle ní by se toto rozhodnutí nemělo zpochybňovat kvůli nedostatku kompletní informace o případu na straně širší veřejnosti.
„Ze své advokátní praxe však vím, že jedině soud zná všechna fakta a všechny údaje, na jejichž základě vynáší rozsudek. Mediální informace nemohou obsáhnout veškeré důkazy a velmi často mají tendenci stranit jedné verzi. Totéž platí pro ukládání trestů. Soud zohledňuje polehčující a přitěžující okolnosti a současně musí odolat tlaku veřejného mínění. Viděno zdálky je ale třeba říct, že případ určité pochybnosti vzbuzuje. Velmi soucítím s poškozenou dívkou a chci věřit, že příslušné orgány zde postupovaly lege artis,” řekla advokátka.
Řada kritiků rozhodnutí apeluje na zpřísnění trestního zákona proti mravnostním činům. Podle Kovářové je současná legislativa postačující a dopad na výskyt podobných případů by neměla mít. Senátorka k tomu uvedla: „Obecně nesdílím mediální hysterii kolem aktuálně probíhajících živých kauz. Také nejsem příznivcem narychlo provedených legislativních opatření. Dopad právní úpravy na reálné životy je mnohem menší, než jak doufají sociální inženýři a autoři ,hurázměn‘. Máme dobrou legislativu, stačí ji v praxi využívat. Dodávám, že ojedinělý výrok soudu určitě nemůže mít celospolečenský dopad ani např. povzbuzovat násilníky.”
Odlišný pohled má advokátka Klára Samková. Na svém účtu na sociální síti poukázala na to, že o případu by měla vědět matka poškozené. „Co matka - ta nic neviděla? Spolupachatelství jako nic? Ona nevyměnila za ,klid v rodině‘ zničení jednoho svého dítěte?” ptá se Samková. Navíc poznamenala, že za léta své praxe by znalce, jejichž posudky by podepsala jako korektní, mohla spočítat na prstech jedné ruky.
Rozhodnutí soudu zpochybnil i právník Pavel Hasenkopf. Podle něj soud rozhodl ve prospěch pachatele, nikoliv oběti. „Otčím to měl dostat natvrdo, žádnou podmínku, ale tady Basilejská úmluva nepomůže, tohle není o předpisech, ty jsou OK, tohle je o těch soudcích, těm muselo úplně přeskočit - on ji znásilňoval denně několik let a oni argumentují v jeho prospěch tím, že to nebyl jeho běžný způsob života ... Hoďte na ně síť a zbavte je talárů,” uvedl Hasenkopf na svém účtu na sociální síti.
V podobném duchu se vyslovila advokátka Zuzana Candigliota. „Soudci tímto plivli do obličeje oběti, která si musela zažívat asi neodpornější věc, která se může mladé dívce stát. Ale také dali vzkaz veřejnosti - že nemá smysl znásilnění oznamovat, neboť pachatel bude prakticky nepotrestán,“ napsala na své stránce na sociální síti. Podle ní by u soudů měly být zřízeny specializované soudní senáty s pečlivě vybranými soudci pro podobné případy.
Podle údajů Ministerstva vnitra ČR v roce 2022 bylo evidováno poprvé více než tři tisíce mravnostních činů (3 290), z toho 880 znásilnění. V porovnání s rokem 2012 jde o 66procentní nárůst. Policie vysvětluje statistiku koncem protipandemických opatření a obnovením společenského života.
