Řehka se podobá rakouským generálům z roku 1914. Je schopen nás zatáhnout do války, varuje Paroubek

Pane předsedo, jaká témata jsou pro Vás nejdůležitější v letošních krajských volbách a proč?

Jiří Paroubek: Tím úplně základním tématem je pro nás otázka míru a bezpečnosti. Světový mír a tedy i životy českých lidí ohrožuje momentálně zejména konflikt na Ukrajině a v menší míře také v Gaze. Nám jde o to, aby se oba konflikty nerozrostly do světové války. Mír je základní hodnotou života a jde o to, aby se politické strany, které jdou do voleb, a zejména ty s celostátní působností, vyjádřily, zda chtějí mír či válku. Válka na Ukrajině trvá již více než dva a půl roku a zatím to vypadá tak, že Rusko dosáhne svých válečných cílů obsazením jihu a východu Ukrajiny. Tedy území s převážně ruským obyvatelstvem. Podporovat válku, jak to činí dnešní vládní strany, znamená, že půjde více peněz na zbrojení a nebude dost peněz na školství a zdravotnictví a v sociální oblasti, prostě na veřejné služby.

Z těch „běžných“ cílů se v našich krajských programech objevuje především problematika zdravotnictví. Pokud budeme zastoupeni v krajských zastupitelstvech, nepřipustíme privatizaci nemocnic a zasadíme se také o to, aby se stabilizovaly týmy lékařů v krajských nemocnicích, a to vyřešením jejich spravedlivých mzdových požadavků. Jde nám také o dostupnost zdravotní péče pro všechny a také, aby byly v krajských nemocnicích ve stálém provozu ambulantní pohotovosti a zubařské ambulantní pohotovosti. Aby občané i z té nejzapadlejší vesnice měli dobrý přístup ke zdravotní péči, srovnatelný s velkými městy.

Druhou oblast, kterou mohou kraje podstatným způsobem ovlivnit, je oblast středního a také učňovského školství. Jde nám o to, aby mladí lidé dostali příležitost dobrého vzdělání v technických oborech, což zejména potřebuje naše národní hospodářství. Chceme využít také zkušeností, které udělala administrativa ČSSD v některých krajích v nedávné minulosti. Jde o to, umožnit studentům, aby cestovali do škol, které jsou vesměs ve městech, z venkovských oblastí zdarma. Máme také velmi propracovaný program bytové výstavby. Především pak výstavby komunálních nájemních bytů s přijatelným nájemným. Návrh zákona řešící tuto problematiku zpracovaný experty ČSSD v závěru minulého volebního období sněmovny může být okamžitě použit k rozjezdu masivní výstavby komunálních bytů s minimálním zatížením veřejných rozpočtů. Samozřejmě, že velkou pozornost věnujeme v krajích, kde jsme postavili kandidátky, také otázkám regionální dopravy. Tak, aby sloužila lidem a byla dostupná a cenově přístupná. A mohl bych ještě ve výčtu našich programových cílů pokračovat, ale toto jsou ty základní priority.

České hospodářství je nyní v recesi. Co považujete za klíčový krok pro jeho restart?

Výměnu neschopné vlády. Současná vláda utlumila veřejné, ale i soukromé investice. V objemu investic plánovaných pro příští rok je ve státním rozpočtu 25 % věnováno na nákup zbraní. To jsou ovšem zcela neproduktivní investice. A kdyby alespoň zbraně a zbrojní systémy pocházely z České republiky, ale jsou vesměs z dovozu, což zatěžuje naší obchodní bilanci a snižuje potenciál HDP státu. Vláda dělá vše pro to, aby utlumila soukromou spotřebu, spotřebu obyvatelstva, která by mohla být dynamickým faktorem tvorby HDP. Prostě současná vláda je neschopná, neopírá se o kvalitní národohospodářská rozhodnutí.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák nedávno promluvil o výhodách zdražování pohonných hmot (po přijetí emisních povolenek na osobní spotřebu od roku 2027). Tvrdí, že po zdražení benzínu lidé nebudou tolik jezdit a tím Česko nedá vydělat Rusku. Co si o této logice ministra myslíte? Obstojí jeho argument u občanů?

Je to ohromná pitomost, která se ale některým hlupákům líbí, jako všechno, co jde na boj proti arcinepříteli, kterým je v jejich očích Rusko. To, že se o 12 až 13 korun za litr mohou za necelé tři roky zvýšit ceny pohonných hmot, je ministru Dvořákovi úplně fuk. On má přece svůj ministerský plat. Přitom stojí v čele zcela zbytečného resortu. Kdyby nebyl ministr pro evropské záležitosti, ušetřila by republika plat jeho a plat jeho spolupracovníků. Ostatně evropskými záležitostmi se musí stejně zabývat ministerstvo zahraničních věcí, takže je to úplně zbytečná funkční duplicita. A ministr Dvořák kafrá do věcí, do kterých mu nic není. To, že nyní máme levnější pohonné hmoty, nežli v okolních zemích, je dáno tím, že dovážíme stále ještě podstatnou část ropy z Ruska, která je levnější než ta z jiných zdrojů. Prostě tato vláda ústy ministra Dvořáka jen ukázala, že zájmy obyčejných občanů jsou jí úplně cizí.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v souvislosti se vpádem Ukrajiny do Kurské oblasti poněkud rozhořčeně prohlásil, že Rusové „pořád haraší jadernými zbraněmi“, ale nic se nestalo, a tak vyzval i nadále provokovat Rusko. Co tím sleduje? Proč Řehka doslova žádá o jaderný útok?

Myslím, že generál Řehka, takto náčelník Generálního štábu české armády, trpí stejnou mírou hlouposti jako generálové, kteří stáli v čele rakouského generálního štábu na začátku 1. světové války, v roce 1914. Mysleli si, že když zaútočí na Srbsko, které jim pilo krev, neboť jej vnímali jako konkurenci při své snaze ovládnout co největší část balkánských Slovanů, nic se nestane. Vyřídí Srbsko a do Vánoc jsou vojáci doma. Do války však k jejich překvapení vstoupilo také Rusko, Francie, Anglie a Velká Británie. Došlo na konflikt světových rozměrů, při němž zahynuly miliony lidí. Po tomto konfliktu se vytvořilo postupně v Evropě několik diktatur, které ovlivňovaly život Evropy na dlouhou dobu. Prostě generál Řehka je trestuhodný naiva, který není připraven na to vykonávat svoji funkci. A patří k těm politizujícím vojákům, kteří by byli schopni zatáhnout naši zemi do války.

Německý kancléř připravuje vlastní plán na mírové urovnání na Ukrajině – jakousi novou minskou dohodu, píše italský list La republica. Mohl by po Scholzovi následovat i premiér Fiala, jehož vláda také nemá národní popularitu?

To, že Scholzova vláda není v Německu populární, mně tolik nevadí, pokud bude jménem Německa skutečně jednat o míru na Ukrajině. Četl jsem v hrubých obrysech obsah Scholzova plánu a myslím, že to je dobré východisko pro ukončení konfliktu. Dohody Minsk 1 a Minsk 2 by západní politici ale neměli již zmiňovat. Ostatně německá kancléřka Merkelová připustila, že tyto dohody byly uzavřeny jen na oblafnutí Ruska. Tak, aby Ukrajina získala čas se vyzbrojit. Ale těm, kdo budou vyjednávat mír na Ukrajině, musí jít o to, aby vytvořili mechanismus vztahu, který by zajistil trvalý mír na Ukrajině. Tedy, aby nedošlo k opakování válečných hrůz za několik málo let. Myslím, že by si Řehka, Černochová, Dvořák a podobní lidé měli klást otázku, zda je možné porazit Rusko. Zemi, která má všechno nerostné bohatství potřebné k vedení válečného konfliktu. A zda je možné porazit zemi, která má největší zásoby jaderných zbraní na světě. Politici Západu by si měli klást otázku, zda by nebylo lepší se vrátit k realismu ve vztahu k východním mocnostem, tedy k Rusku a Číně a také k Indii.