Sankce na patriarchu budou negativní pro "public relations" pravoslaví v ČR, upozornil teolog
Uvedení sankcí na Patriarchu Kirilla bude mít spíše negativní dopad na celkový obraz pravoslavné církve v kontextu jejího misijního potencionálu v českém či slovenském prostředí. Jeho osobně se sankce nikterak asi nebudou v zásadě dotýkat. Bohužel v kontextu české republiky se pravoslaví spojuje s Ruskou pravoslavnou církví a není zde dostatečně uchopená skutečnost, že pravoslaví se nevymezuje na slovanské země či na Rusko anebo na politiku jako takovou. Sankce na Moskevského patriarchu budou tedy negativní v rámci celkového "public relations" pravoslaví jako takového. Možná, že pro řadu pravoslavných věřících z Ukrajiny i těch, kteří přebývají na našem území, takové rozhodnutí bude vnímáno jako potvrzení jisté autonomity a svébytné identity ukrajinského pravoslaví.
Je ale nutné si uvědomit, že patriarcha ruský či jiný patriarcha v pravoslavné církvi nemá stejné postavení, jako má například papež v římské církvi. Pravoslavná církev je v zásadě konsiliární a synodální církev, což znamená, že žádný metropolita, patriarcha - nemá jakousi neomylnou či posvátnou roli a postavení. Tedy sankce na jednotlivce neovlivní teologické a ekleziální život, neboť pravoslaví se neztotožňuje s jednotlivcem, ač vedoucím. Názory patriarchy Kirilla jsou jenom názory jednoho z dalších představitelů pravoslavné církve. Církev ve své historii zná mnoho dobrých, špatných či kontroverzních představitelů a v zásadě je to přirozený vývoj života v církvi a společenství. Nicméně jistě sankce vzbudí vnitřní ohlasy v rámci pravoslavných církví a nepřímo to jistě způsobí nějakou sebereflexi.
Nicméně v Rusku tak jako jinde, se objektivní reflexe nad činností patriarchy objeví po jeho smrti, kdy jeho role bude zobjektivizována. Z pastoračního hlediska bude Patriarcha Kiril spíše sankce vnímat jako potvrzení toho, že jeho názory či rozhodnutí jsou správné, neboť se setkávají z opozicí tohoto druhu.