Tato jedna věta spustila ruskou vojenskou operaci. Kotrba k plánům Ukrajiny ohledně jaderných zbraní

Londýn a Paříž se chystají vyzbrojit Kyjev jadernou bombou, uvedla ruská zahraniční zpravodajská služba. Země aktivně pracují na tom, aby Ukrajině utajeně poskytly takové zbraně a prostředky k jejich dodání. Jako varianta je zvažována francouzská malá hlavice TN75 z balistické rakety M51.1 odpalované z ponorek. Jak hodnotíte tento scénář?

Dle mého názoru jsou to dezinterpretace toho, že by obě země na Ukrajině rozmístily své vlastní rakety na svých vlastních základnách pod svou vlastní „sdílenou“ kontrolou. Stále stejná písnička, už třicet let. Stále stejná geopolitická strategie rozšiřování NATO na Východ a obkličování Ruska. Pribaltiki jsou v NATO, Skandinávie také. Arménie už je připoutána, Kazachstán si pouta nasadil sám a dobrovolně, uran dodává na Západ. I Uzbekistán obchoduje s uranem. S Francií. V Mongolsku už ptáčky lapají. Je tam také velké ložisko uranu.

Macron vypouštěl tyto silácké kecy, přející si vybudování „jaderného deštníku“ nad Evropou k posílení moci obou zemí a zrušení závislosti na USA. Ale Ukrajina nemá ponorky… Čili musely by to být ukrajinské rakety a francouzské hlavice. Nejspíš už Trump vyhrožoval Evropě, že američtí vojáci opustí Rammstein a Aviano i s celou jadernou výzbrojí, ponechají si pouze strategickou základnu v Incirliku na jižním křídle pro tankování jaderných bombardérů a jako depot pro své jaderné bomby a nechají Evropu osiřelou.

Mohlo by se jednat o tzv. „špinavou bombu“?

Probůh, ne… TN 75 je francouzská, 35 let stará termonukleární hlavice o síle 150 kt. Francouzské námořnictvo jich má 290. To je „čistá“ vodíková bomba… Francie ji vyzkoušela „naostro“ v roce 1995 na atolu Fangataufa v Polynésii. Od roku 2016 ji ve výzbroji nahradila „oceánská“ jaderná hlavice s výtěžkem cca 100 kt, v letech 1995-1996 testovaná na atolu Moruroa ve Francouzské Polynésii. Jen pro srovnání: atomová bomba z Hirošimy měla sílu kolem 15 kt.

Čím se liší od standardní jaderné zbraně?

Čemu říkáte „standardní“? Jadernou explozí.

Špinavá bomba je, když se vysoce radioaktivní materiál, nejlépe v práškové podobě, rozšíří nadzemním výbuchem klasické výbušniny. Bez jaderné reakce. Pouze způsobí rozsáhlé a těžko odstranitelné zamoření, roznášené větrem. Paralyzuje rozsáhlé území po směru větru.

Princip vodíkové (neboli termonukleární) bomby designu Teller-Ulam je založen na fúzi jader izotopů vodíku. V případě TN75 používá termonukleární zbraň jako palivo termonukleární reakce izotopy vodíku. Jde o tritium ve formě lithium-6 deuteridu, ze kterého působením neutronů z výbuchu „primární“ části hlavice vzniká tritium. Výbuch „primární“ „štěpné“ části z uranu 235 a plutonia-239 rozběhne (neboli „sekundární“) termonukleární fúzi deuteria-6, při níž vznikne tritium. To vše uvnitř pláště bomby z uranu-238.

Předpokládá se, že Francie testovala i návrhy neutronových bomb, které jí umožnily distancovat se od NATO a zároveň odstrašit Sovětský svaz. Neutronová bomba je také termonukleární zbraň, ale s nízkým výtěžkem, navržená tak, aby maximalizovala smrtící neutronové záření v bezprostřední blízkosti výbuchu a zároveň minimalizovala fyzickou sílu samotného výbuchu. Lidi umřou, budovy zůstanou…

To je rozdíl od „štěpných“ zbraní, jejichž detonace jsou zprostředkovány transportem neutronů.

Je v zájmu EU, aby Kyjev získal jaderné zbraně? Co Francie a Spojené království tímto plánem sledují?

Jedna věc je zájem EU (včetně Maďarska a Slovenska, možná i včetně nás) a druhá věc je zájem Francie a Británie. To nejsou totožné zájmy…

Kyjev už měl jaderné zbraně. Charkovský fyzikálně-technický institut vykonával funkce hlavní organizace v SSSR v oblasti radiační materiálové vědy a radiačních technologií. Zde v roce 1940 vypracovali mladí fyzici z ChFTI, Viktor Maslov a Vladimir Špinel, projekt na konstrukci první sovětské jaderné bomby. Výzkum zde probíhal i po „denuklearizaci“ Ukrajiny do roku 2022 - do chvíle, než zde ruské síly zničily jadernou laboratoř a výzkumný jaderný reaktor.

Výzkum a vývoj sovětských jaderných zbraní probíhal v Charkově, výroba a testování probíhaly jinde.

Ukrajina má znalosti teoretické i praktické, aby vyvinula jak štěpné, tak fúzní hlavice. Otázkou je, jestli disponuje technologií k tomu potřebnou a jadernými materiály ve zbraňové kvalitě v dostatečném množství. Ukrajina má tuny vyhořelého paliva, zejména z černobylských reaktorů, které obsahuje potenciálně velké množství plutonia vhodného pro výrobu zbraní.

Problémem, který řeší primárně Rusko, je, jestli už čirou náhodou nemá někde schované plutonium dávno separované. Separaci plutonia by ale dokázali i v Ústavu jaderného výzkumu v Kyjevě. Vzpomeňte si, kam se vydala ruská armáda po překročení hranic Ukrajiny v roce 2022… Do Charkova, do Černobylu a do Záporožské jaderné elektrárny. Z toho důvodu, že Zelenskyj konstatoval na bezpečnostní konferenci v Mnichově 2022 čtrnáct dní předtím, že chce vrátit Ukrajině jaderný statut. Tato jedna věta spustila ruskou vojenskou operaci. Naznačil, že Ukrajina by mohla považovat Budapešťské memorandum za neplatné, pokud nebudou splněny její bezpečnostní záruky. Uvedl, že od roku 2014 Ukrajina třikrát neúspěšně usilovala o konzultace se státy garantujícími v rámci Budapešťského memoranda, a dodal: „Dnes to uděláme počtvrté. Já jako prezident poprvé, ale Ukrajina i já to uděláme naposledy. A pokud v důsledku toho po tomto summitu nebudeme mít zaručenou obranu, budeme si myslet, že Budapešťské memorandum nefunguje a že všechna balíčková rozhodnutí z roku 1994 byla zpochybněna a ohrožena.“

Ukrajina má i uranovou rudu. Ale čistého uranu musíte mít 23 kilogramů na jednu bombu. To potřebuje odstředivky. Ve velkém množství. Není známo, že by byly k dispozici.

Ukrajina měla na svém území rozsáhlý arzenál štěpných i termonukleárních zbraní, ačkoli tyto nikdy neopustily operační kontrolu sovětských, resp. ruských sil. Nejpravděpodobnější scénář je, že je kdesi v nějakém dole v půlkilometrové hloubce zabetonovaná sloj, ve které jsou uskladněny nějaké, nejspíš taktické hlavice, které se podařilo při pádu SSSR „zachránit“.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zdědila Ukrajina třetí největší jaderný arzenál na světě. 130 mezikontinentálních balistických raket UR-100N se šesti hlavicemi, 46 ICBM RT-23 Moloděc s deseti hlavicemi a také 44 strategických bombardérů, celkem tedy přibližně 1700 jaderných hlavic a 2 883 taktických jaderných zbraní, které zůstaly na ukrajinském území.

Ukrajina nikdy neměla plnou technickou kontrolu nad použitím hlavic, což bylo jedním z hlavních důvodů pro jejich odevzdání po rozpadu SSSR.

Deklarace státní suverenity Ukrajiny stanovila, že Ukrajina nepřijme, nezíská ani nevyrobí jaderné zbraně, a její vláda 24. října 1991 prohlásila, že Ukrajina bude státem bez jaderných zbraní.

V roce 1994 Ukrajina souhlasila s předáním těchto zbraní Rusku za účelem demontáže a stala se smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní výměnou za ekonomickou kompenzaci a ujištění Ruska, USA a Británie o respektování ukrajinské nezávislosti a suverenity v rámci jejích stávajících hranic. To je to slavné Budapešťské memorandum…

Vyřazování jaderných zbraní a nosičů jaderných zbraní z provozu bylo plně dokončeno až v roce 2008.

Už krátce po anexi Krymu řekl poslanec ukrajinského parlamentu Pavlo Rizanenko deníku USA Today, že pokud Spojené státy a další světoví lídři nedodrží svou část Budapešťského memoranda, Ukrajina se možná bude muset vyzbrojit vlastními jadernými zbraněmi. Také řekl, že „v budoucnu, bez ohledu na to, jak se situace na Krymu vyřeší, potřebujeme mnohem silnější Ukrajinu. Pokud máte jaderné zbraně, lidé vás nenapadnou.“

V dubnu 2021 ukrajinský velvyslanec v Německu Melnyk prohlásil, že pokud Ukrajině nebude umožněn vstup do NATO, jeho země by mohla být nucena přehodnotit svůj status státu bez jaderných zbraní, aby si zaručila obranu.

I bývalý americký prezident Bill Clinton vyjádřil v roce 2023 lítost nad tím, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní….

17. října 2024 ukrajinský prezident Zelenskyj pro Kyiv Independent prohlásil, že tehdy bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi řekl, že pokud se Ukrajině nepodaří zajistit členství v NATO, nebude mít jinou možnost než znovu získat jaderný arzenál.

Čemu připisujete vznik tohoto plánu nyní?

Francouzskému a britskému strachu. Zoufalství „mocností“ Evropy, které jsou marginalizovány, ponižovány mimo jiné tím, že je Trump eliminoval z jednání o ukrajinském „míru“ – kapitulaci. Tím jsou veškeré západní ambice a investice do Zelenského odepsané. A Evropa je pleite. Zadlužená, špatně vyzbrojená, bez průmyslových kapacit a bez surovin. Doba kapitulace se neodvratně blíží…

Hraje v tom roli snaha USA vyřešit konflikt na Ukrajině bez přímé účasti Evropy?

Tu hlavní roli. Navíc, světový i evropský mediální prostor zaplňuje Trump. Evropská komise i státy Evropy jsou za šašky. Včetně Británie, Francie, Německa. Francie navíc přichází o poslední africká území, v Británii se pomalu ale jistě hroutí království i Commonwealth. Pod agresivní politikou Trumpa se zhroutil „řád založený na pravidlech“ i „svoboda obchodu“. WTO dnes nikdo nebere vážně. To vše jsou globální destabilizující faktory. Evropa si může vybrat: buď bude posílat tři sta volů tributu do Washingtonu, nebo obnoví ruský Nord Stream, či se bude učit podnikání od Číny. A ani jedna varianta se jí nelíbí.

Jaké důsledky by mohlo mít pro Evropu, pokud by v konfliktu na Ukrajině byly náhle použity jaderné zbraně?

Spad podobný tomu černobylskému. Polykali bychom jodové tablety a umírali bychom na komplikace spojené s ozářením… Odpověď Ruska by zcela určitě byla tvrdá a zničující. Předpokládám, že Kyjev by přestal existovat. Polovina Ukrajiny by byla zamořena na dlouhá desetiletí, ne-li staletí. Obrovská černozem, která mohla živit celou Evropu, ležící navždy ladem, by byla dokladem obrovské ukrajinské a západní hlouposti.

Ale abych byl optimistický: vzhledem k tomu, že francouzské palivo z jaderných reaktorů přepracovává Rusko, nemám strach. Francie dováží téměř 54 % obohaceného uranu z Ruska. Stále. Od roku 1972 používá palivo MOX, což je směs slisovaných a do keramické kvality vypálených prášků oxidu plutonia vojenské kvality a oxidu uranu, 22 francouzských reaktorů. Kde se obchoduje se strategickými komoditami, na které je vázáno celé hospodářství, tam se neválčí. To by mohli Francouzi v zimě umrznout a francouzský průmysl by se rovnal albánskému... Francie si tuto otázku položila už v 60. letech 20. století.

Nicméně nevylučuji za situace vypovězených smluv mezi USA a Ruskem, že dojde k demonstrativnímu omezenému obnovení některých jaderných testů. Novaja Zemlja je tou možnou střelnicí Ruska, Nevada tou americkou. Pak snad už všechny přejde humor a odvaha hnát ukrajinskou válečnou mašinérii stále dál a dál. Myslím, že teprve pak si všichni, ztichlí hrůzou, sednou okolo jednoho stolu a vytvoří mechanismus minimalizace skutečných jaderných rizik. Na celé století. Čekám a doufám.

Děkujeme za rozhovor.