Další krok k návratu do jeskyní. Havel smetl novou směrnici EU na zelené topení

Vláda by podle něho měla chránit zájmy svých občanů před zeleným aktivismem EU.

Evropská komise příští týden projedná v utajeném režimu novou směrnici EcoDesign 2027 na zpřísnění emisních limitů pro spalovací zařízení na pevná paliva. Účelem směrnice je ochrana ovzduší a snižování emisí pevných částic. Směrnice se zařazuje do dalších bruselských iniciativ, jako jsou větrníky, zrušení uhelných elektráren a elektrická auta. Co si o tomto novém nařízení myslíte?

Aha, takže další „záchrana planety“ přímo z bruselských kanceláří. Kdyby takhle fungovala soukromá firma, už dávno by zkrachovala. Ale EU? Ta se opět chová jako firma s neomezeným monopolem a rozpočtem, kde zákazníci (rozumějme tupí občané) musí kupovat její produkty, ať chtějí, nebo ne. Samozřejmě, že zpřísnění emisních limitů nejvíc dopadne na běžné lidi, kteří si nemohou dovolit drahé tepelné čerpadlo, nebo luxusní „eko“ technologie. Jestliže už dříve Evropská unie rozhodla, že uhelné elektrárny jsou fuj, plyn z Ruska je politicky nekorektní, jádro je nebezpečné a biomasa je diskutabilní, pak zbývá už jen vítr, slunce a modlitby. Energetická politika EU připomíná pilota, který z letadla vyhazuje postupně všechny součástky a doufá, že „nějak dopadne”. Ale klid, ovčane, věř, že to dělají jen pro tvoje dobro! Stejně jako kdysi „dočasné opatření“ ohledně zákazu spalovacích motorů, které se pak nějak záhadně proměnilo v trvalý zákaz. EU se definitivně rozhodla, že po zničení automobilového průmyslu je na čase zlikvidovat i energetickou soběstačnost obyvatel.

Podle ředitele Klastru Česká peleta Vladimíra Stupavského jsou nové emisní podmínky výrazně přísnější než současné standardy. Budou vyžadovat technologickou změnu u 90 procent nyní prodávaných zařízení a také připojení vytápěcích zařízení k elektrické síti. Jaký dopad budou mít na výrobce techniky na topení a na české domácnosti?

Nová pravidla, výrazně přísnější než současné normy, budou vyžadovat technologickou změnu u 90 % prodávaných zařízení a připojení na elektřinu, takže obyčejný občan si opět může vybrat mezi ekologickým bankrotem a ekologickou sebevraždou. Výrobci topné techniky mohou okamžitě začít vyhazovat miliony do vývoje nových „eko- friendly“ verzí, které budou samozřejmě dražší, složitější a náchylnější k poruchám. Těm, kteří nestačí reagovat na bruselskou byrokracii, zbývají dvě možnosti - buď zkrachovat, nebo vyrábět kotle jen na export do zemí, kde se ještě smí topit „staromódně“, tedy efektivně. Pro české domácnosti to znamená další obří výdaje. Starý kotel? Nevyhovuje. Nový kotel? Bude stát ranec. A protože se zařízení musí připojit k elektrické síti, rovnou si přidejte i náklady za instalaci, revize a vyšší účet za elektřinu. To je super hlavně v dnešní době, kdy je EU doslova posedlá zavíráním elektráren a skokovým zdražováním energie. Místo podpory komplikují život běžným lidem.

Jak si s tím mají poradit občané, kteří si nemohou dovolit dražší techniku odpovídající nové normě?

Pokud nebudou mít na nový, ekologicky posvěcený kotel za statisíce korun, mají několik možností. Tou první je přestat topit úplně, evropská komise přece neříká, že musíte mít doma teplo. Můžou také zkusit požádat o dotaci, pokud budou ochotni prokousat se stohy byrokratických formulářů. Možná se jim podaří ukořistit nějakou tu dotaci z programu „Kotlíková almužna 2027“. Tedy za předpokladu, že nepatří mezi běžné pracující, protože ti na dotace většinou nedosáhnou. Nebo si mohu koupit „ekologický“ elektrokotel a počítat s tím, že měsíční účet za elektřinu je nejspíš pošle do exekuce.

Ale nebojte, Brusel už určitě chystá další nařízení, které nám všem vysvětlí, že je to vlastně pro naše dobro. Jo a můžou se také zkusit zahřát nějakou fyzickou aktivitou. Třeba naštípat pár polen, které ale kvůli emisním limitům již brzy nespálí, protože EU chce zakázat otop dřevem. Nakonec zbývá už jen topení načerno, jako nová forma občanského odporu. Možná se v Česku brzy rozmůže i černý trh se „zakázanými“ kotli, které budou schované po sklepích jako whisky za prohibice v USA.

O čem by podle Vás měl jednat ministr životního prostředí Petr Hladík, který kvůli této směrnici vycestuje na jednání do Bruselu?

Zkusím na závěr odpovědět trochu realisticky, bez sarkasmu a ironie. Ministr Hladík by měl především jasně a důrazně vysvětlit, že Česká republika není laboratoř pro bruselské experimenty a že ekologie nesmí být synonymem pro ekonomickou likvidaci občanů. Ale pravděpodobně tam pojede s tím, aby se „seznámil s podmínkami“ a pak nám sdělil, že „bohužel nemáme na výběr“. Jenže Brusel potřebuje nutně slyšet, že nesmyslné zpřísňování regulací je cesta do pekla.

Česko má dramaticky rostoucí náklady na energie, inflaci a stagnující ekonomiku. V takové situaci tlačit na další zdražování vytápění je přímým útokem na sociálně slabé a střední třídu. Moderní kondenzační kotle mají přitom už teď účinnost přes 90 %, takže pokud EU chce, aby si lidé pořídili nové super-eko technologie, měla by jim ty investice zaplatit.

Realita bude ale nejspíš taková, že Brusel dá Hladíkovi seznam požadavků, on se pokusí párkrát nesměle zmínit, že by to mohlo být problém, ale výsledek bude stejný jako vždy. Česko sklopí hlavu a přijme, co se nařídí. Po návratu nám pak oznámí, že „musíme přizpůsobit naše normy evropským standardům, protože ekologická udržitelnost nemá alternativu“. Takže, pokud se naše vláda nepostaví na stranu občanů (což se nejspíš nestane) a bude dál jen poslušně přikyvovat každé absurdní směrnici, pak je jediným řešením její výměna. Česká republika potřebuje politiky, kteří budou hájit zájmy vlastních lidí, ne jen plnit úkoly z Bruselu na úkor domácností a podnikatelů. Jinak se brzy nedoplatíme, neohřejeme a možná ani nenadechneme, protože každý výdech bude taky zdaněn jako emise CO₂.

Děkujeme za rozhovor!