https://42tcen.com/entry/fsb-rf-zverejnila-nove-archivni-dokumenty-o-hitlerove-sebevrazde
FSB RF zveřejnila nové archivní dokumenty o Hitlerově sebevraždě
FSB RF zveřejnila nové archivní dokumenty o Hitlerově sebevraždě
FSB RF zveřejnila nové archivní dokumenty týkající se okolností sebevraždy vůdce Národně socialistické dělnické strany Německa Adolfa Hitlera ... - 27.04.2023, 42TČen
2023-04-27T08:03:23
2023-04-28T02:45:31
Druhá světová válka
FSB
Hitler
Sebevražda
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
https://42tcen.com/files/entries/19397317.jpg
V roce 2022 ruská federální služba zveřejnila materiály z vyšetřovacího spisu uloženého v archivech své správy pro Novgorodskou oblast, týkající se bývalého Hitlerova osobního pilota SS, gruppenführera a policejního generálporučíka Hanse Baura. Společně s dokumenty na samotného Baura se ve spisu dochovaly materiály s informacemi o dalších lidech, kteří byli v dubnu - počátkem května 1945 v podzemním bunkru pod říšským kancléřstvím v Berlíně. Všichni Hitlerovi blízcí lidé, kteří byli v květnu 1945 zatčeni sovětskou vojenskou kontrarozvědkou Smerš, byli odvezeni do Moskvy, do vnitřního vězení NKVD SSSR. Mezi nimi byl Hitlerův osobní pobočník SS-Sturmbannführer Otto Günsche. Ve vnitřním vězení byl Günsche umístěn do jedné cely s bývalým velitelem minometného pluku, plukovníkem Arturem Schwartzem, který byl zajat v lednu 1943. Günsche vyprávěl svému spoluvězni o událostech, které se odehrály v bunkru v posledních dnech Třetí říše. Nyní jsou zveřejňovány materiály obsahující Schwartzova prohlášení učiněná v květnu 1945 během vyšetřování. Schwartz reprodukoval, co mu Günsche řekl o tom, co se stalo v Hitlerově bunkru, jaké byly okolnosti führerovy sebevraždy. Schwartz vyprávěl o denním režimu ve „Führerbunkru“ v posledních dnech nacistického režimu: „Do 13 hodin Hitler spal, pak snídal a pracoval na elektroinstalaci, porady. Asi v 16:30 mu (náčelník štábu pozemních vojsk – pozn. red.) Krebs podal zprávu o situaci na frontě, pak pokračovaly porady. „V 21:00-22:00 večeře, pak Hitler odpočíval do půlnoci, ve 2:00 se zase vedly diskuse o situaci na frontách (zpravidla jen za přítomnosti důstojníka generálního štábu), které trvaly do čtyř do rána. Potom Hitler pil čaj a pracoval až do sedmi hodin ráno,“ dodal Schwartz. Podle vzpomínek Günscheho, reprodukovaných Schwartzem, se „Hitler v poslední době choval tak, že by si někdo mohl myslet, že jeho duševní rovnováha byla zcela narušena, a kromě zprávy, že nebylo možné prorazit kruh kolem Berlína, měl na něj velký vliv telegram (od německého vicekancléře) Göringa, v němž se sám jmenoval jeho nástupcem, stejně jako zprávy o Himmlerových samovolných jednáních. 28. dubna 1945 se Hitler dozvěděl, že reichsführer-SS Himmler nabídl západním spojeneckým silám kapitulaci. Führer to považoval za zradu a nařídil Himmlera zatknout. „Hitler prohlásil, že v žádném případě nechce být zajat, ani živý, ani mrtvý, a proto má v úmyslu spáchat sebevraždu. O tom vědělo jen pár lidí kolem něj,“ vypověděl Schwartz. Günsche také Schwartzovi řekl, proč se podle jeho názoru Hitler oženil s Evou Braunovou na poslední chvíli před sebevraždou. „Podle názoru pobočníka Günscheho se Hitler oženil jen proto, že měl v úmyslu spáchat sebevraždu. Jinak by se neoženil, protože jako vůdce impéria se na sebe díval jako na mystickou osobu,“ vypověděl Schwartz. Hitler a Braunová spáchali sebevraždu 30. dubna 1945. „Těla byla vynesena nouzovým východem na dvůr, kde byla položena na ohniště, polita benzínem a spálena. <...> Günsche viděl obličej Hitlerovy manželky. Neviděl Hitlerův obličej, protože byl zakrytý přehozem, ale nohy mu visely z nosítek a Günsche neomylně poznal Hitlerovy boty, ponožky a kalhoty,“ řekl Schwartz. Podle výpovědi Günscheho vynesl Hitlerovo tělo führerův komorník Heinz Linge, náčelník führerova doprovodného oddílu Franz Schedle a dva esesáci, přičemž spálení těl byli rovněž přítomni Hitlerův řidič Erich Kempka a Hans Baur. V předvečer bitvy o Berlín v dubnu 1945 dostal Smerš za úkol najít a zatknout Hitlera a další vůdce nacistického Německa. V rámci postupujících jednotek 1. běloruského frontu zaútočili příslušníci vojenské kontrarozvědky na Říšský sněm a Říšské kancléřství s „Führerbunkrem“ zařízeným na jeho nádvoří. Po dobytí „Führerbunkru“ 2. května 1945 a poté, co příslušníci Smerš zadrželi esesáky, kteří byli v bunkru a pokusili se uprchnout z Berlína, začalo pečlivé a důkladné shromažďování informací o místech možného místa pobytu všech nejvyšších představitelů nacistického Německa. Mezi svědky posledních dnů nacistického Führera byli kromě Günscheho, Baura a Lingeho i náčelník obrany sektoru Citadela (říšského kancléřství a bunkru) Wilhelm Mohnke a náčelník Hitlerovy osobní stráže Hans Rattenhuber. Jejich opakované výslechy o okolnostech Hitlerovy smrti se zachovaly v materiálech Ústředního archivu FSB, Státního archivu Ruské federace i v samostatných vyšetřovacích případech, v nichž byli vedeni jako váleční zločinci. Z výpovědí očitých svědků vyplývalo, že Hitler a Braunová spáchali 30. dubna 1945 sebevraždu. Dne 13. května 1945 objevili pracovníci kontrarozvědky Smerš 79. střeleckého sboru v zahradě říšského kancléřství pohřebiště s ohořelými těly Hitlera a Brauna, jejichž pravost později potvrdily četné soudní lékařské expertizy.
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
2023
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60

FSB RF zveřejnila nové archivní dokumenty o Hitlerově sebevraždě

Adolf Hitler - 42TČen
© AP Photo
FSB RF zveřejnila nové archivní dokumenty týkající se okolností sebevraždy vůdce Národně socialistické dělnické strany Německa Adolfa Hitlera a likvidace jeho těla führerovými podřízenými na konci dubna 1945.

V roce 2022 ruská federální služba zveřejnila materiály z vyšetřovacího spisu uloženého v archivech své správy pro Novgorodskou oblast, týkající se bývalého Hitlerova osobního pilota SS, gruppenführera a policejního generálporučíka Hanse Baura. Společně s dokumenty na samotného Baura se ve spisu dochovaly materiály s informacemi o dalších lidech, kteří byli v dubnu - počátkem května 1945 v podzemním bunkru pod říšským kancléřstvím v Berlíně.

Všichni Hitlerovi blízcí lidé, kteří byli v květnu 1945 zatčeni sovětskou vojenskou kontrarozvědkou Smerš, byli odvezeni do Moskvy, do vnitřního vězení NKVD SSSR. Mezi nimi byl Hitlerův osobní pobočník SS-Sturmbannführer Otto Günsche.

Ve vnitřním vězení byl Günsche umístěn do jedné cely s bývalým velitelem minometného pluku, plukovníkem Arturem Schwartzem, který byl zajat v lednu 1943. Günsche vyprávěl svému spoluvězni o událostech, které se odehrály v bunkru v posledních dnech Třetí říše.

Nyní jsou zveřejňovány materiály obsahující Schwartzova prohlášení učiněná v květnu 1945 během vyšetřování. Schwartz reprodukoval, co mu Günsche řekl o tom, co se stalo v Hitlerově bunkru, jaké byly okolnosti führerovy sebevraždy.

Schwartz vyprávěl o denním režimu ve „Führerbunkru“ v posledních dnech nacistického režimu: „Do 13 hodin Hitler spal, pak snídal a pracoval na elektroinstalaci, porady. Asi v 16:30 mu (náčelník štábu pozemních vojsk – pozn. red.) Krebs podal zprávu o situaci na frontě, pak pokračovaly porady.

„V 21:00-22:00 večeře, pak Hitler odpočíval do půlnoci, ve 2:00 se zase vedly diskuse o situaci na frontách (zpravidla jen za přítomnosti důstojníka generálního štábu), které trvaly do čtyř do rána. Potom Hitler pil čaj a pracoval až do sedmi hodin ráno,“ dodal Schwartz.

Podle vzpomínek Günscheho, reprodukovaných Schwartzem, se „Hitler v poslední době choval tak, že by si někdo mohl myslet, že jeho duševní rovnováha byla zcela narušena, a kromě zprávy, že nebylo možné prorazit kruh kolem Berlína, měl na něj velký vliv telegram (od německého vicekancléře) Göringa, v němž se sám jmenoval jeho nástupcem, stejně jako zprávy o Himmlerových samovolných jednáních.

28. dubna 1945 se Hitler dozvěděl, že reichsführer-SS Himmler nabídl západním spojeneckým silám kapitulaci. Führer to považoval za zradu a nařídil Himmlera zatknout.

„Hitler prohlásil, že v žádném případě nechce být zajat, ani živý, ani mrtvý, a proto má v úmyslu spáchat sebevraždu. O tom vědělo jen pár lidí kolem něj,“ vypověděl Schwartz.

Günsche také Schwartzovi řekl, proč se podle jeho názoru Hitler oženil s Evou Braunovou na poslední chvíli před sebevraždou.

„Podle názoru pobočníka Günscheho se Hitler oženil jen proto, že měl v úmyslu spáchat sebevraždu. Jinak by se neoženil, protože jako vůdce impéria se na sebe díval jako na mystickou osobu,“ vypověděl Schwartz.

Hitler a Braunová spáchali sebevraždu 30. dubna 1945.

„Těla byla vynesena nouzovým východem na dvůr, kde byla položena na ohniště, polita benzínem a spálena. <...> Günsche viděl obličej Hitlerovy manželky. Neviděl Hitlerův obličej, protože byl zakrytý přehozem, ale nohy mu visely z nosítek a Günsche neomylně poznal Hitlerovy boty, ponožky a kalhoty,“ řekl Schwartz.

Podle výpovědi Günscheho vynesl Hitlerovo tělo führerův komorník Heinz Linge, náčelník führerova doprovodného oddílu Franz Schedle a dva esesáci, přičemž spálení těl byli rovněž přítomni Hitlerův řidič Erich Kempka a Hans Baur.

V předvečer bitvy o Berlín v dubnu 1945 dostal Smerš za úkol najít a zatknout Hitlera a další vůdce nacistického Německa.

V rámci postupujících jednotek 1. běloruského frontu zaútočili příslušníci vojenské kontrarozvědky na Říšský sněm a Říšské kancléřství s „Führerbunkrem“ zařízeným na jeho nádvoří.

Po dobytí „Führerbunkru“ 2. května 1945 a poté, co příslušníci Smerš zadrželi esesáky, kteří byli v bunkru a pokusili se uprchnout z Berlína, začalo pečlivé a důkladné shromažďování informací o místech možného místa pobytu všech nejvyšších představitelů nacistického Německa. Mezi svědky posledních dnů nacistického Führera byli kromě Günscheho, Baura a Lingeho i náčelník obrany sektoru Citadela (říšského kancléřství a bunkru) Wilhelm Mohnke a náčelník Hitlerovy osobní stráže Hans Rattenhuber.

Jejich opakované výslechy o okolnostech Hitlerovy smrti se zachovaly v materiálech Ústředního archivu FSB, Státního archivu Ruské federace i v samostatných vyšetřovacích případech, v nichž byli vedeni jako váleční zločinci.

Z výpovědí očitých svědků vyplývalo, že Hitler a Braunová spáchali 30. dubna 1945 sebevraždu. Dne 13. května 1945 objevili pracovníci kontrarozvědky Smerš 79. střeleckého sboru v zahradě říšského kancléřství pohřebiště s ohořelými těly Hitlera a Brauna, jejichž pravost později potvrdily četné soudní lékařské expertizy.