Na čem záleží budoucnost V4? To souvisí s tím, kolik bude ve vedení zemí kazisvětů, tvrdí Majerová

Ministr Rakušan za Českou republiku podepsal migrační pakt, který stanoví společné postupy pro azylovou politiku. „Státům umožňujeme, aby si formu své solidarity zvolily samy a nikdo jim nenutil, kolik migrantů musí povinně přijmout na své území,“ vysvětlil ministr smysl nové celoevropské politiky.

Společnou migrační politiku podpořil i premiér Petr Fiala. Přitom před sedmi lety se držel zásadně odlišného názoru na celoevropskou migrační politiku. „Nenechme si nikým namluvit, že státy, které nechtějí kvóty, jsou nesolidární a protievropské, že lidé, kteří odmítají kvóty, jsou nehumánní a sobečtí nacionalisté. Je to přesně naopak: „prosazovatelé kvót ztratili nejen zdravý rozum, ale i … k suverenitě národních společností … a jednají proti zájmům evropské civilizace,“ řekl politik v roce 2016.

Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová uvedla, v čem vidí příčinu současné podpory migračního zákona panem premiérem. „To je jednoduché. Protože Petr Fiala je bohapustý lhář, kterému nelze věřit jediné slovo. Protože Petr Fiala je politik, který svými dnešními skutky popírá úplně vše, co kdysi říkal a co sliboval. Protože Petr Fiala je přímo ztělesněním toho, proč lidé politiky nemají rádi,“ domnívá se Majerová.

Připomínáme, že finanční solidarita v rámci migračního paktu znamená, že stát, který přijetí migranta odmítá, musí počítat s platbou ve výši kolem půl milionu korun. Česká republika z tohoto závazku dostala výjimku kvůli vlně migrantů z Ukrajiny. Proti migračnímu paktu se postavilo Polsko a Maďarsko. Slovensko se hlasování zdrželo.

Odlišný postoj dvou států odsoudil Fiala s tím, že podle něho to „není v zájmu ČR, není to odpovědné a ohrožuje to finanční podporu, kterou Česká republika prosadila pro země poskytující ochranu uprchlíkům z Ukrajiny“.

Bude zahraniční politika kamenem úrazu pro V4?

Pokud jde o zahraniční politiku Polska a České republiky ve věci vojenské a finanční podpory Ukrajině, tak ta se vzájemně podobá. Slovensko také pokračuje v dodávkách vojenské a jiné pomoci Ukrajině. Čeští politici z pětikoalice vyčítají Maďarsku, že podkopává unijní postoj v této otázce a také v dalších sankcích proti RF.

Podle Majerové názory maďarského MZV přitom nemohou ohrozit integritu V4: „Trikolora zastává postoj, že rozdílné názory zemí V4, ať už se týkají čehokoli, by nikdy neměly být na překážku další vzájemné spolupráce. Vždy je toho mnohem víc, co nás spojuje, než toho, v čem se názorově lišíme.“

Premiér Fiala během setkání se svým kolegou ze Slovenska panem Ódorem uvedl, že existují oblasti, v nichž spolupráce mezi státy stále pokračuje. „Nelze se ale fixovat pouze na tento formát,“ dodal český premiér. Jistou skepsi k formátu Visegrádské skupiny vyslovil na začátku svého funkčního období Petr Pavel. V4 označil jako „konzultační fórum“, když během své prezidentské kampaně hovořil o tom, že by seskupení modifikoval, a podotýkal, že není dostatečná spolupráce v bezpečnosti.

K budoucí spolupráci V4 a prosazovat zájmy středoevropských států v EU se vyslovila i předsedkyně Trikolory. „To souvisí s tím, kolik bude ve vedení zemí V4 kazisvětů, kterým je milejší pochvala z Bruselu než zájem vlastní země. Česká republika v tomto smyslu nyní pod vedením Fialovy vlády bohužel exceluje. Ale není všem dnům konec,“ podotkla Zuzana Majerová.