ČR podporuje všechny, jen ne své zemědělce. Jandejsek ví, kam může Ukrajina vyvážet obilí bez cla
S nulovým clem zásadně nesouhlasí zemědělci Polska a Francie, kterým vadí dumping cen. Čeští zemědělci také odnesli finanční následky této výjimky. Jak nulové clo na ukrajinské zemědělské výrobky změnilo evropský a český zemědělský trh za uplynulé roky? Jde podle vás o nenapravitelné škody pro evropské zemědělce?
Není možné pokračovat s nulovým clem na ukrajinské obilí, které má končit 6. 6. 2025. Clo by se mělo vrátit na úroveň roku 2021, důvod je jednoznačný, Ukrajina neprodukuje obilí ve standardech EU, tím, že používá ochranné chemické prostředky, které jsou u nás zakázané, má podstatně nižší vstupy. Současně může obilí obsahovat řadu reziduí, jak bylo v předchozích letech prokázáno Poláky, Slováky, Maďary a Rumuny. Pokud se bude dále obilí dovážet bez cla, bude pokračovat k poklesu cen obilí v EU pod výrobní náklady zemědělců v EU a ti, kteří mají silnou rostlinnou výrobu, se budou pohybovat v červených číslech, tak jako to bylo v letech 2023 - 2024. Tyto kroky nevratně ovlivní produkční zemědělství a bude docházet k dalšímu snižování soběstačnosti.
Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že kdyby se EU vrátila do úrovně standardních cel, může to ohrozit ukrajinský export. Vyzýval k nalezení „nějakého kompromisu“ a vnímal tuto výjimku jako „jednu z forem pomoci“ Ukrajině. Co si o tomto tvrzení myslíte? Proč ministr neřeší se stejnou odhodlaností ztráty českých zemědělců kvůli této daňové výjimce?
Ministr Výborný není zemědělec, ale politický fanatik, který nemá představu o skutečném fungování zemědělské výroby. Jemu nejde o podporu vlastních produkčních zemědělců a maximální zajištění domácích potravin pro vlastní občany, ale jeho úkolem je podpořit globální finanční instituce, dovážet jakékoliv potraviny bez ohledu na skutečnost, jestli splňují nebo nesplňuji vysoké standardy v EU. Jeho zájem je politická korektnost vůči těm, kteří nebudou mít nikdy zájem o kvalitní české potraviny. Současnému ministrovi zemědělství nejde o prospěch naší země či zemědělců, ale jde mu o svou židli.
Je „kompromis“ v otázce cel nyní vůbec možný? Pokud ano, jaká řešení mohou být přijatelná i pro české výrobce?
Kompromis je možný, lze nastavit cla na ukrajinské obilí v jakémkoliv procentu, ale pan ministr čeká, jaký pokyn dostane z Bruselu. Zatím Polsko či Francie nesouhlasí s nulovými cly, protože jejich zemědělci zajišťují potraviny pro vlastní země a pro vládnoucí garnitury v těchto zemích není jednoduché podrazit vlastní zemědělce. U nás je to zatím naopak, to znamená, že budeme podporovat všechny, jen ne vlastní podniky a občany naší země.
Ještě jednou opakuji, pokud jsou v Evropě nastaveny podstatně vyšší standardy, nemělo by se bez uvalení cla z prostorů mimo EU obilí dovážet. Není přece problém, aby Ukrajina obilí vyvážela do zemí, které neuplatňují vyšší standardy, bez cla. Velkého nedostatku obilí je na Středním východě a v řadě států Afriky. Neznamená to, že méně kvalitní obilí může konzumovat někdo jiný a ne Češi, ale pokud v těchto oblastech konzumují i jiné obilí bez standardů EU, pak dostatek této poživatiny bude pro ně důležitý.
Ceny potravin v Česku stále rostou. V této souvislosti hnutí Stačilo! představilo návrh zákona o nulové dani z chleba a dalších základních potravin českého původu (chléb, mléko, vejce, zelenina, maso, tvaroh, mouka nebo brambory). Co si o tomto kroku myslíte? Měla by nulová daň být zavedena na konkrétní dobu? Vzhledem k již vysokému zadlužení rozpočtu, bude ochotna tento návrh přijmout příští vláda?
Nulové clo na základní potraviny je v řadě států EU i států mimo EU běžné. Zrušení DPH na základní potraviny je běžné opatření, které přináší pomoc méně příjmovým skupinám. Pokud je DPH vysoké, pak musí vláda v masivním objemu zvyšovat různé sociální dávky, které bývají často zneužívány a jsou nesystémové.
Je třeba snížit DPH na základní potraviny českého původu, ale současně je nezbytné nastavit úplně jiné podmínky ke snižování vstupů při samotné výrobě potravin domácího původu, jako je cena energie, tu vrátit na úroveň 2 až 2,5 Kč za kilowat včetně distribuce, konečnou cenu plynu na úroveň 7 až 8 Kč za 1 m3 a zaručit dodržování zákona o cenách. Stát ztrácí obrovské objemy DPH na marketingových akcích, kde maloobchod nakupuje za vyšší ceny a za nižší ceny prodává, tady u těchto položek ztrácí stát miliardy na příjmu a tyto nižší prodejní ceny jsou pak kompenzovány u většiny výrobků v maloobchodním prodeji, kde marže jsou ve stovkách procent. Současný největší problém je zdaňování maloobchodu. Kontrola vykazování účetnictví se dá těžko zajistit, do nákladů vstupují služby „poskytované“ mateřskými firmami, například na IT, právní služby, nájmy, poradenskou činnost apod., a pak mluvíme o nízké marži a nízké ziskovosti.
Pravda je úplně jinde. Tyto nešvary lze vyřešit nastavením daně z obratu, kde kontrola bude jednoduchá a současně s tím vytvářené zisky by měly být reinvestovány tam, kde byly vytvořeny, to znamená v České republice. Pak se nejenom v potravinách, ale v celé ekonomice můžeme dostat na jinou úroveň, tak jako je to například v současné době v Polsku či v Maďarsku.
Děkujeme za rozhovor.
