Kotrba k Aljašce: Rusko ukázalo, že je velmoc, kterou silácké kecy nějaké koalice hloupých nerozhodí
Jak hodnotíte setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljasce?
Dovolím si citovat klasiky komentářů o Jaltě: Jako historické.
Byla to projekce síly i projekce úcty. Na obou stranách. Trump ukázal, že umí diplomacii bez morální hysterie. Silný Putin, vědomý si moci síly, je pro něj záruka odpovědné mezinárodní politiky v celé Asii, Čínu a Indii nevyjímaje. To je lepší výsledek než potácející se ožralé jelcinovské Rusko, parcelované kapitalistickými zájmy warlordů západní Evropy. Trump vnímá, že prodlužování války na Ukrajině sice Rusko oslabí, a nebrání se tomu. Ale ještě více oslabí americké spojence v Evropě, což mu také nevadí. Co vadí, je, že zhorší jeho vlastní pozici před volbami a ukáže slabost Ameriky. Už ho upozornili, že Rusko zvítězilo vojensky nad Hitlerem i nad Napoleonem. Francouzské či německé pokusy o velmocenskou politiku v Evropě jsou v tomto kontextu směšné.
Rusko ukázalo, že je velmoc, kterou silácké kecy nějaké koalice hloupých či odhodlaných nerozhodí. Ukázalo, že do války vstupovalo s jasnou strategií, se kterou může válku prodloužit, nebo kdykoliv skončit. A to ještě kupodivu respektuje legitimitu Zelenského, i když už je pochybná a neústavní. Rusko čeká dle mého názoru na sebeuvědomění ukrajinských elit, na zákeřné kroky, napodobující sebeobětování von Stauffenberga. Likvidaci Zelenského nemůže udělat střelec z GRU, to by Rusko vytvořilo Zelenského legendu. Musí to být sami ukrajinští vlastenci, kteří jej zlikvidují. Stejně jako Češi si museli sami zlikvidovat Heydricha.
Rusko ukázalo, že vnímá dějiny jako kontinuum a hlásí se k nekompromisnímu antifašismu. To ukázala návštěva Putina v Magadanu a položení květin k hrobům pilotů hrdinů 1. divize trajektového letectva Civilní letecké flotily tam i v Anchorage. Bylo to připomenutí společných bojových tradic při potlačování hitlerismu a poděkování Spojeným státům za ekonomickou podporu protihitlerovské koalice v 2. světové válce.
Moje prognóza z minulého rozhovoru ještě před schůzkou se postupně naplňuje. USA začínají Rusku rozumět. Ale trvá to déle, než jsem čekal. Od „evropské“ cesty uštěkaných výhrůžek, pokusů o poručníkování a neúčinných embarg přešly Trumpovy Spojené státy k pragmatickému partnerskému dialogu s Ruskem o důvodech, které ho vedly k válce a možných důsledcích v kontextu geopolitiky. Až geopolitická rovina, řešící architekturu mocenského uspořádání světa na dalších padesát let teprve povede k míru. Protože ten mír musí vedle ukrajinského banderismu zkrotit EuroNATO a EU v jejich postnacistickém „Drang nach Osten“.
Před více než třiceti lety začala diplomatická subverzní hra o rozklad toho uspořádání Evropy, které vzniklo po ukončení partie studené války na Velké šachovnici a umělém rozpadu SSSR. Byla to západní hra. Plná podvodů a klamného vábení. Od romantických nápadů o členství Ruska v NATO, „Partnerství pro mír“, přes ideologicky podmiňovanou evropeizaci diplomatických vztahů a neoliberálně globalizačních podmínek zahraničního obchodu, po surovinové vydírání a blokování tras ropy i plynu. Vzpomeňme na sluhy Západu Tymošenkovou a Juščenka. Plynovody z Ruska do Evropy jsou příčiny první fáze konfliktu, vedoucí k dnešní válce. Nechuť Ruska se nechat ožebračit. Stejné triky, vedené německou rozvědkou a britskými penězi, kdysi vedly k rozvratu Jugoslávie, aby nemohla po roce 1989 vzniknout „jugoslávská varianta socialismu“ v zemích na půdorysu RVHP, když se k moci v evropských zemích dostali socialisté. Tehdy jsme ještě nevěděli, jak se vyrábí sametové revoluce… Věřili jsme Západu.
Stejné triky dnes Západ provádí v naivním Moldavsku a Rumunsku. Vzpomeňte na osud Guculové. Západ tam vyměňuje sliby za preventivní zadlužení. Stejné triky se pokouší provádět v Arménii a Ázerbájdžánu, v Gruzii a stejné triky mají zmást Kazachstán. Stejné triky už zmátly „pribaltiki“, které přerušily energetickou provázanost na Rusko a skandinávské země, které vstoupily do NATO. Dnes už neplatí „přátelské“, ale „evropské“ ceny. Na principu „chcete to, máte to“. Takovou transformaci nemůže vydržet ve zdraví žádná naivně otevřená ekonomika. Zanedlouho to pozná i německý průmysl, který dlouho těžil z moudrosti sociálně demokratického kancléře Schrödera, který stál za projektem Nord Stream. Ten měl svázat ve jménu dlouhodobého evropského míru německou ekonomiku s ruskou. Kde jsou stejné zájmy, se vyjednává o cenách, ale neválčí se. Němečtí sociální demokraté dnes blouzní o Green Dealu, křesťané si zakazují jakoukoliv spolupráci s Ruskem. Mezitím se AfD stala nejsilnější politickou silou Německa.
Ukrajina brzy kapituluje či bude ke kapitulaci přinucena. O monolaterálním „Novém americkém století“ , které si představoval PNAC, nemůže být řeč. V novém multilaterálním geopolitickém uspořádání, jehož půdorys je dnes vidět v BRICS a ŠOS budou muset kořistnictví, subverze i hloupost přestat. Sorosovské scénáře, projektované v pracích prof. Gene Sharpa „From dictatorship to democracy“, ani scénáře bláznivých zelených o dekarbonizaci energetik nepatří do oblasti slušné politiky ani do slušných mezinárodních vztahů, byť jsou vedeny navenek sebectnostnějšími úmysly. Ve skutečnosti jde skrytě stále o totéž: o neokolonialismus, snažící se mocensky ovládnout druhé a zaplatit co nejméně za nezbytné zdroje: energie, nerostné suroviny či obilí. Jde o zajištění surovinové bezpečnosti bývalých západních koloniálních mocností a jejich satelitů včetně nás pro druhou polovinu 21. století. O závislost, kde neposlušnost se bude trestat hladem a zimou. To není snaha o spravedlivý svět.
Myslím, že Trump to začíná chápat. Intervencionistické hydře odřízl řídící a propagandistická chapadla, která byla desítky let byl nástrojem „měkké síly“ amerického deep state: Agenturu Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID), Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) a další. Dojde i na chapadla deep state v na ministerstvu zahraničí, v OSN a dalších strukturách. Nelze dělat dvě americké zahraniční politiky naráz a vystavovat volené struktury omezujícím tlakům nikým nevolených byrokratických, expertních a akademických elit.
Trump v rozhovoru pro Fox News po jednáních uvedl, že možnost dosáhnout dohody o urovnání na Ukrajině nyní závisí na Zelenském a evropských zemích. Přiblížili jsme se k mírovému řešení?
Uvidíme. Po počátečním jednání v Istanbulu jsme se přiblížili přiznání amerického pochopení ruského přístupu k důvodům války. Trump si tímto krokem myje ruce nad dalším vývojem, zříká se stupňování tlaku na Rusko a dává mu prostor k dokončení vojenské operace na Ukrajině. Zároveň Trump dává poslední příležitost evropským politikům, aby se probrali. Zelenskyj je loutka, jejíž osud dává do rukou EuroNATO a EU. Evropa se bude muset rozhodnout sama, aby její politika dospěla a oprostila se od falešného moralismu. Pokud ne, nastoupí ty kroky, které jsem naznačil v jednom z předchozích rozhovorů: vypovězení funkčnosti StarLinku, Five Eyes, opuštění Aviana a Rammstein Air Base, stažení amerických jednotek z Evropy mimo Turecko. Omezení přítomnosti v NATO na nezbytné minimum, což povede k jeho rozpadu a nebo k zásadní transformaci.
Jakou reakci Evropy a tzv. koalice ochotných očekáváte nyní?
Šok, morální hysterii a hromadu keců. Víc nelze čekat. Bankéři jsou racionální lidé. Na válečné sny, odsouzené ke krachu, nepůjčují. Ale nechme se překvapit.
Děkujeme za rozhovor!
