Proč nespokojenost s vládou nejspíše neovlivní volby? Hampl promluvil o protestu a opozici
Na současné situaci je dlouhodobě zajímavé to, že se nespokojenost s vládou nepromítá do volebního chování. Drtivá většina veřejnosti naprosto nesouhlasí s vládou, přesto nejde volit opozici. Vládní kandidáti vyhráli dvoje volby jasnou většinou a je slušná šance (nebo riziko), že pětikoalice dosáhne v dalších volbách takového výsledku, že bude pokračovat ve vládnutí. Nejspíš do té doby stihnou změnit volební zákon, ale možná by dosáhli slušného výsledku i bez té změny.
Nejpřirozenější vysvětlení je naprostá neschopnost opozice. Ale naprostá. Nevyužít takové situace ke změně poměrů - to je něco historicky výjimečného. A to, i když uvážíme, že moc drží oligarchická struktura zahrnující nejen vládu a parlament, ale i nejvyšší soud, velká média, vedení korporací, banky apod.
Proto soudím, že proběhnou nějaké demonstrace, ale že budou mít čistě terapeutický účinek. Účastníci těch demonstrací se budou cítit lépe, ale to je taky všechno. Tak tomu ostatně bylo i na podzim loňského roku a letos na jaře. Místy se možná objeví i zoufalé výbuchy neproduktivního násilí.
Zásadnější změna ale závisí na tom, jestli se zformuje opozice výrazně schopnější než ta momentální.
Podrobnější pohled na důvěru ve státní instituce v časovém srovnání nabídl výzkum CVVM. Vládě nyní věří jen 25 % občanů, z toho „rozhodně“ důvěřují pouhá dvě procenta, kdežto 35 % lidí „spíše“ nedůvěřuje a 38 % osob nedůvěřuje „rozhodně“. V březnu 2022 míra důvěry byla o deset procent vyšší, z čehož lze vyvodit, že kabinet ztrácí důvěru vlastních voličů. Podobná rekordní čísla byla příznačná pouze v časech velkých vládních krizí, tvrdí experti z CVVM. Na současných ukazatelích se nejvíce podepsaly ekonomické otázky a příjem domácností.
